„Pokud je někde nehoda nebo zácpa, klikutím lze změnit světelnou signalizaci a přesměrovat dopravu jinam,“ vyzdvihuje přednosti systému úředník Leonardo Maciel. Operační centrum je pro jeho nadřízené symbolem nadcházející proměny Ria v moderní světové velkoměsto.
Cesta k cíli je však plná zákrut a výmolů. Taxikář už potřetí objíždí náměstí a ne a ne trefit tu správnou ulici. „Nezlobte se, tady je to zavřené, tamhle se také nedostanu. Centrum je teď hrozně rozkopané. To všechno kvůli té olympiádě,“ hudruje za volantem muž středního věku.
„Projekty, které čekaly dvacet třicet let, teď mají zelenou,“ říká nadšeně Bernardo Carvalho, který na radnici řídí přípravy na letní olympijské hry 2016. Město vyjdou na 56 miliard brazilských realů, což je v přepočtu přes 30 miliard dolarů. Více než polovina investic má směřovat do dopravní infrastruktury, zhruba čtvrtina do sektoru turismu. Část projektů má být hotová už za necelé tři roky, kdy bude Brazílie hostit fotbalové mistrovství světa.
Papež, fotbal, olympiáda
Podle propočtů poradenské firmy PricewaterhouseCoopers navštíví Rio po oba sportovní svátky přes pět milionů turistů. Fotbaloví nadšenci mají ve městě utratit necelých šest miliard dolarů, olympijští turisté a sportovci kolem osmi miliard. „Testem bude návštěva papeže v roce 2013, pak i oslavy 450. výročí založení Ria,“ podotýká Carvalho. Předzvěstí velkých budovatelských akcí jsou nejen rozkopané ulice, ale také stavební ruch, který i v době polední pauzy panuje před sídlem agentury na podporu investic Rio Negócios.
„Olympijské hry pro nás představují určitou kotvu, dávají nám pevný termín,“ hovoří v podobném duchu jako olympijský šéf i výkonný ředitel Rio Negócios Antonio Carlos. A hned následuje výčet cílů: osmimiliardová investice do integrovaného dopravního systému, který propojí jednotlivé čtvrti Ria rychlobusy, příměstskými vlaky, metrem i trajekty. „Kapacita mezinárodního letiště vzroste z 18 na 26 milionů pasažérů ročně,“ vypočítává Carlos. „Také musíme zvýšit bezpečnost ve městě, na to vynaložíme 3,5 miliardy dolarů,“ zdůrazňuje.
Největší PPP v Brazílii
Otázky ohledně zdrojů financování úřadům, soudě podle jejich odpovědí, právě starosti nedělají. Peníze v rozpočtu mají vyčleněné a další přitečou pomocí PPP projektů. „Přestavba celé čtvrti Porto Maravilha je největším společným projektem veřejného a soukromého sektoru za celkem pět miliard dolarů,“ chlubí se Carlos. Formou PPP má být podle Carvalha financována i výstavba Olympijského parku.
Vítězem architektonické soutěže na návrh parku se stala britská kancelář Aecom, která je podepsána i pod plánem sportovišť pro nadcházející olympiádu v Londýně. „Kromě zdrojů města a federální vlády se bude na výstavbě podílet soukromý realitní sektor,“ konstatuje Carlos. PPP projektem má být i přestavba slavného Sambodromu, kde sídlí věhlasné školy samby.
Naproti tomu olympijská vesnice vznikne plně v režii developerů. Kolik bytů má být vystaveno, ale není ještě jasné. „Číslo se stále modeluje,“ odpovídá Carlos. Je si ale jistý tím, že s rozprodejem bytů po skončení her nebude problém: „Poptávka bude, jde o zajímavé lokality.“
Sto tisíc nových bytů namísto slumů
Největším soustem, které si prefektura v Riu chystá ukousnout, je likvidace chudinských slumů. Takzvaný Morar Carioca Program, s nímž přišli úředníci před rokem, počítá s přestěhováním stovky tisíc rodin do nově postavených bytů. Ty mají postupně vyrůst na místě zdemolovaných slumů. „Do roku 2020 budou všechny slumy přestavěny,“ tvrdí olympijský šéf Carvalho.
Současní obyvatelé mají podle proklamací radnice dostat byty zdarma do vlastnictví. Následného kšeftování s byty se Carvalho kupodivu nijak zvlášť neobává: „Asi bude nějaká lhůta pěti deseti let, během níž nebudou smět byty prodat.“ Výstavba sociálního bydlení má podle předběžných odhadů vyjít celkem na 2,6 miliardy dolarů.
„Program napomůže integraci obyvatel slumů do města,“ hýří optimismem Carvalho. Nějaké sociální problémy sice mohou vzniknout, ale pozitiva podle brazilských plánovačů jednoznačně převáží.
Osm tisíc realů, co to je?
Samotní obyvatelé nelegálně postavených příbytků ve slumech jsou však často jiného názorů a proti záměrům vlády i města vyrážejí protestovat do ulic. Zatímco úředníci mluví o výstavbě nových domů, slumy zatím ustupují hlavně výstavbě dopravní infrastruktury. O svůj nelegální domov, nad jehož existencí úřady po desítky let zavíraly oči, přišla zatím tisícovka lidí.
„Podívejte, tady stál dům, kde jsem žila se svými dětmi i vnoučaty,“ stěžuje si na předměstí Ria Berenice Maria das Neves. „Přijely buldozery a všechno zničily, můj stůl, gauč, skříň i s oblečením,“ cituje Bereniku britská BBC. Radnice jí dala jako vyrovnání šek na osm tisíc realů, tedy zhruba pět tisíc dolarů. „Co to je osm tisíc? Na nový příbytek bych potřebovala nejméně čtyřikrát víc,“ hořekuje Berenika. „A víte, jak těžké bylo šek vyměnit za peníze, když neumím psát ani číst?“ dodává výmluvně seniorka.
Ochránci lidských práv se obávají, že namísto integrace chudých vrstev do městského života může dojít k jejich vytlačení do venkovských oblastí. Volné pozemky po demolicích by tak mohly být lákadlem pro developery. I když ti budou v první řadě sledovat, zda najdou odbyt tisícovky nově postavených bytů v olympijské vesnici a přestavovaných čtvrtích poblíž centra.
„Mnoho plánů jsme měli na stole už dřív, teď je díky olympiádě máme příležitost realizovat. Ukázat, že máme v Riu hezká místa, kde se dá žít a pracovat, nejen turistické destinace, kam lidé přijedou a zase odjedou,“ doufá v úspěch Carvalho. Podle jeho kolegů z agentury Rio Negócios by chystaná modernizace měla pětinásobně zvýšit investiční kapacitu Ria a přilákat další zahraniční společnosti. „Teď ale musíme lidem tady hlavně vysvětlovat, proč je město rozkopané,“ vrací se šéf olympijských příprav Carvalho do současné reality.
Rio de Janeiro
Od naší zpravodajky
