Na začátku měsíčně splácela 20 tisíc forintů, tedy asi dva tisíce korun. Dnes platí třikrát tolik – 64 tisíc forintů. Za obrovský nárůst splátek může švýcarský frank, jehož kurz začal přede dvěma lety prudce posilovat. Během finanční krize se stala švýcarská měna bezpečným přístavem, kam utíkali investoři z celého světa. A na to doplatili především Maďaři, půjčku ve francích si tam vzalo asi 40 procent dlužníků.
Vláda Viktora Orbána minulý týden přišla se svérázným řešením: pokud dlužníci splatí úvěr naráz, dostanou o čtvrtinu výhodnější kurz franku, než je ten reálný, přičemž rozdíl zaplatí banky. Jenže většině dlužníků včetně Gizelly je tenhle nový zákon k ničemu. Na okamžitou splátku dluhu nemá peníze a novou půjčku jí nikdo nedá. „Tahle politika je dobrá jen pro bohaté,“ říká Gizella.
Maďaři přestávají věřit Orbánově revoluci. Jenže jim chybí nějaká alternativa
Gizella si jako účetní měsíčně vydělá v přepočtu zhruba jedenáct tisíc korun. To ale nestačí ani na měsíční splátky hypotéky, natož na uživení dvou dětí a matky, se kterými bydlí. Našla si tedy vedlejší práci na víkendy. Když pracuje šedesát hodin týdně a na domácnost přispěje i její matka svým důchodem, rodina jakžtakž vyjde. Hypotéku bude platit dalších patnáct let. „Co budu dělat? Můj plán je poslat dceru do práce,“ ukazuje se smíchem na čtyřiadvacetiletou Kingu, která ještě studuje vysokou školu.
Naštvané banky
Orbánův zákon o splacení dluhů ve švýcarských francích za zvýhodněnou cenu rozzuřil také evropské banky, které působí v Maďarsku. Právě ony totiž budou muset nechat své dlužníky splatit hypotéky v kurzu 180 forintů za švýcarský frank, ačkoli reálný kurz je zhruba 230 forintů. Pokud by to udělali všichni, celková ztráta pro banky by byla jeden bilion forintů (sto miliard korun). „Je to institucionální loupež,“ říká o Orbánově zákonu analytik Raiffeisen Bank Zoltán Török, když mě vítá v kanceláři s výhledem na Dunaj. Pak ale zvážní. „Možnost splatit naráz dluh bude moci využít deset až dvacet procent lidí. Tedy malá část společnosti. Ostatní, a to je většina, budou frustrováni.“
Vítané automobilky
Jsou to právě zahraniční banky jako Raiffeisen nebo Erste, kdo Orbánovy kroky nejvíce kritizoval a hrozil žalobami u evropského soudu. Tyto banky mají dost problémů s kapitálem doma a nyní přichází další rána z Maďarska. Situace naopak posílí domovskou banku OTP s obrovskými forintovými zálohami.
Banky v tom ale nezůstaly samy – ani investoři ze sektoru služeb nejsou v Orbánově Maďarsku právě vítáni a platí zvláštní daně. Naopak velké průmyslové podniky vláda vítá s otevřenou náručí. „Nemají žádné další daně, jsou dotovány. Maďarská vláda miluje výrobní průmysl,“ říká analytik a vyjmenovává nové haly automobilek Mercedes, Audi nebo Opel.
„Vláda si myslí, že služby vydělávají na maďarské klientele. A když už tu jsou, tak jim naúčtujeme velké daně. A nám nebude vadit, když odejdou. Pak to bude příležitost pro maďarské poskytovatele,“ dodává Török.
Raději půjdou do Česka
Plán s půjčkami ve švýcarských francích ale není zdaleka jediným opatřením Orbánovy vlády, který čím dál tím častěji způsobuje u analytiků zdvižená obočí.
Vláda znárodnila soukromé penzijní fondy, zavedla rovnou daň, aby hned poté přišla s dodatečnými daněmi a nyní zákonem o francích – ekonomickým změnám Orbánovy vlády chybí jakákoli strategie, soudí akciový expert brokerské firmy Budacash Bálint Török. „Tyhle nápady opravdu ničí důvěru v Maďarsko a v investice tady,“ řekl Török.
Především u menších a středních investorů podle něho hrozí, že raději než do Maďarska půjdou jinam. „Třeba na Slovensko nebo do Česka,“ uvažuje odborník z Budacash.
Ústavní revoluce
Když loni na jaře Svaz mladých demokratů Fidesz zvítězil ve volbách, bylo to historické vítězství v evropských demokraciích nevídané. Konzervativní strana získala dvě třetiny křesel a mohla pohodlně vládnout s ústavní většinou.
Většina podpory plynula z nespokojenosti s předchozí socialistickou vládou a jejími korupčními aférami. Bylo to ale také vítězství jednoho muže – lídra Viktora Orbána. Po vyhraných volbách Orbán Maďarům přinesl „ústavní revoluci“, kterou jim sliboval. O mediálním zákonu, který omezil svobodu novinářů, už toho bylo napsáno hodně, stejně tak o změně ústavy.
Orbán ale provedl také další, méně známé kroky, které provázely dojem revoluce: zažaloval minulého socialistického lídra Gyurcsánye za obrovský státní dluh nebo začal měnit jména ulic, náměstí nebo mostů.
Slibovaný ekonomický růst a nová pracovní místa se ale nedostavily a voliči dali najevo své zklamání. Podle posledních průzkumů z minulého čtvrtka je podpora Fidesz na nejnižší úrovni vůbec – volilo by ji jen 31 procent lidí. To je o dvacet procent méně než v loňských volbách. K volbám by ale přišlo jen čtyřicet procent Maďarů, což je historické minimum. Přesto je Fidesz nejsilnější stranou.
„Vláda je v relativně docela dobré pozici, protože opoziční strany jsou na tom ještě hůř. Vláda ztratila od voleb až třetinu voličů, ale opoziční strany na tom skoro nevydělaly. Voličská apatie je na historickém maximu. Není to jen polarizace, ale také hluboká nespokojenost s politickými elitami,“ soudí Csaba Tóth, který vede liberální institut Republikon.
V prostorách Republikonu vládne skoro partyzánská atmosféra: plakáty karikující Orbána, pracují tu mladí lidé pořádající protivládní konference a debaty. „Ztratili kontakt s realitou, a proto přejmenovávají ulice,“ říká Tóth na adresu vlády. Řada lidí uvnitř Fideszu je nespokojených, domnívá se Tóth, ale přítomnost Orbána jim nedovoluje cokoli udělat. Lídr strany má totiž ve své partaji silné pravomoci, například veto nad všemi kandidáty. „Pokud chcete kandidovat za Fidesz, musíte být zadobře s Orbánem,“ popisuje politolog.
Osobnost Orbána podle Tótha odráží Maďarsko jen částečně. „Spojené státy měly dva lídry, a to Bushe a Obamu. Nedovedu si představit odlišnější osobnosti. Ale zároveň oba odrážejí část Ameriky. Bushova byla sebestředná, banální, zatímco Obamova progresivní a zasněná. Také Orbán odráží Maďarsko, avšak jen jeho část. Chybí tu někdo progresivní, městský, proevropský. To je druhá strana Maďarska. Ale tu teď nikdo nezastupuje,“ uzavírá skepticky Tóth.
Budapešť
Od našeho zpravodaje
