Anders Lumholtz: Krize nekončí proto, že Němcům bouře na trzích vyhovují

Anders Lumholtz

Anders Lumholtz Zdroj: Investicni web

Periferie eurozóny je pod tlakem – a jejímu jádru se to líbí. Jedině tak je totiž možné Řecko & spol. donutit udělat si doma pořádek. Jde o nebezpečnou hru s vysokými sázkami, možná výhra za to však stojí. Volatilita proto z trhů hned tak nezmizí. Tak alespoň současné hrátky o budoucnost měnové unie popisuje ekonom Danske Bank Anders Lumholtz.

Co se podle vás teď bude v eurozóně dít?

Anders Lumholtz: Předpokládáme, že bude dluhová krize eurozóny pokračovat a že s ní budeme bojovat ještě několik let. Evropské politické špičky totiž hned tak nepřijdou s nějakým komplexním, konečným řešením. Chtějí totiž, aby byl na země na periferii vytvářen tlak – ze strany trhu, od politiků a tak dále. Ten má tyto země donutit zavést potřebné strukturální reformy.

Jinými slovy, stabilizace se odkládá. Co to bude v praxi znamenat?

Anders Lumholtz: Volatilita bude pokračovat. Nečekáme však rozpad eurozóny. Podle nás bude Evropa, potažmo eurozóna, na konci krize silnější a politicky provázanější než na jejím počátku. Zejména v krátkodobém horizontu však právě zmíněná volatilita může způsobit škody.

Nehrají si politici s ohněm, když nenabízejí řešení a snaží se držet problémové země pod tlakem? Nehrozí, že se tato hra vymkne kontrole?

Anders Lumholtz: Může se to stát. Sázky jsou vysoké. Němečtí politici si skutečně zahrávají s ohněm. My to vidíme tak, že pokud by se věci nakonec vymkly kontrole, tak se Evropané pokusí zachránit bankovní systém. Vzpomeňme si na rok 2008, kdy většina Evropy bankám pomohla. Pokud by se teď věci zhoršily, kdyby trh zamrznul, politici opět vstoupí do hry. Pokusí se oddělit Řecko zdí a banky ochránit. Co není jasné – popravdě, moc toho nevíme –, je to, zda to udělá každá země po svém, nebo zda půjde o společnou akci hrazenou například z peněz Evropského fondu finanční stability, který má eurozónu zachránit.

Investičním webu