Co se podle vás teď bude v eurozóně dít?
Anders Lumholtz: Předpokládáme, že bude dluhová krize eurozóny pokračovat a že s ní budeme bojovat ještě několik let. Evropské politické špičky totiž hned tak nepřijdou s nějakým komplexním, konečným řešením. Chtějí totiž, aby byl na země na periferii vytvářen tlak – ze strany trhu, od politiků a tak dále. Ten má tyto země donutit zavést potřebné strukturální reformy.
Jinými slovy, stabilizace se odkládá. Co to bude v praxi znamenat?
Anders Lumholtz: Volatilita bude pokračovat. Nečekáme však rozpad eurozóny. Podle nás bude Evropa, potažmo eurozóna, na konci krize silnější a politicky provázanější než na jejím počátku. Zejména v krátkodobém horizontu však právě zmíněná volatilita může způsobit škody.
Nehrají si politici s ohněm, když nenabízejí řešení a snaží se držet problémové země pod tlakem? Nehrozí, že se tato hra vymkne kontrole?
Anders Lumholtz: Může se to stát. Sázky jsou vysoké. Němečtí politici si skutečně zahrávají s ohněm. My to vidíme tak, že pokud by se věci nakonec vymkly kontrole, tak se Evropané pokusí zachránit bankovní systém. Vzpomeňme si na rok 2008, kdy většina Evropy bankám pomohla. Pokud by se teď věci zhoršily, kdyby trh zamrznul, politici opět vstoupí do hry. Pokusí se oddělit Řecko zdí a banky ochránit. Co není jasné – popravdě, moc toho nevíme –, je to, zda to udělá každá země po svém, nebo zda půjde o společnou akci hrazenou například z peněz Evropského fondu finanční stability, který má eurozónu zachránit.