Sázka na biotech startu-py se nám pohádkově vyplácí, říká šéf bpd | E15.cz

Sázka na biotechnologické start-upy se nám pohádkově vyplácí, říká šéf bpd partners Brůžek

Ondřej Souček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Pandemie má nejen své poražené, ale také vítěze. Toho svého má i skupina bpd partners – a to diagnostickou firmu Diana Biotechnologies, v níž má bpd zhruba třetinový podíl. „Ještě loni se soustředila pouze na vývoj diagnostických metod, hledání a vývoj nových léků, nyní jí díky PCR testům vzrostly tržby téměř z nuly na stovky milionů korun,“ říká Pavel Brůžek mladší, šéf bpd partners, která spravuje majetek miliardářů Vasila Bobely, Petra Pudila a Jana Dobrovského.

Vaše skupina hojně investuje do biotechnologických firem. Pro které z nich pandemie znamená vyloženě příležitost?

Dneska máme ve startu-povém portfoliu asi čtrnáct společností, přičemž nejsou jen biotechnologické, ale také diagnostické nebo agrotechnické. Všechny mají jedno společné – míří do oblasti dlouhodobé udržitelnosti. Největší příležitosti jsou dnes samozřejmě v oblasti biotechnologie, diagnostiky, farmacie a zdravotnictví obecně.

Hodně se během koronaviru rozšířila například firma Diana Biotechnologies, v níž máme zhruba třetinový podíl. Ta se ještě před rokem soustředila pouze na vývoj diagnostických metod, hledání a na vývoj nových léků a nyní dodává i testy na koronavirus. Během jednoho roku jí vzrostly tržby téměř z nuly na stovky milionů korun. Navíc dokončila vývoj testů ze slin, které už dodává na trh.

O testech ze slin se mluví už snad od podzimu. Stále ale nejsou masivně rozšířené. Proč?

Na to, aby došlo k úplné záměně za stěry, zatím není dostatečná výrobní kapacita. Nejde jen o dokončení vývoje produktu, ale ještě důležitější je umět rychle a kvalitně naškálovat výrobu. V tomto případě všech odběrových sad a všeho, co s tím souvisí, tedy například i logistiku. Postupně to ale najíždí.

Za jakou cenu oproti běžným PCR testům je Diana dodává do diagnostických laboratoří?

Pokud dojde k masivní adopci a vybudování vysokokapacitních automatizovaných laboratoří, mohou se tyto testy prodávat kolem hranice tří set korun. Už teď některé laboratoře nabízejí tyto testy za vyšší stokoruny. Na některých odběrových místech jsou testy ze slin zase cenově nastaveny výše než klasické PCR testy, což příliš nechápu. Jsou postavené na takzvané direct PCR metodě, což znamená, že není třeba izolace RNA. Laicky řečeno tato metoda šetří jeden velice pracný a drahý krok. Navíc umožňuje samoodběr, což znamená další úsporu.

Jsou-li pomyslným úzkým hrdlem diagnostické laboratoře, nechystáte se do tohoto odvětví vstoupit sami?

Chystáme, Diana už v tomto ohledu podnikla i první kroky. Byli bychom sice raději, kdyby si naše testy ve velkém přisvojili někteří ze současných hráčů, ale zatím nikoho takového nevidíme. Problém navíc není jen s testem ze slin. Nám se zdá, že v Česku v oblasti testování koronaviru optimálně nefunguje celý dodavatelsko-odběratelský řetězec. Co do testovacích sad, Diana nyní obsluhuje asi 30 procent celého českého trhu. Byli bychom rádi, kdyby se jí podařilo zvýšit kapacity a při tom i zásadně zlevnit PCR testování.

Kdy by laboratoř Diany mohla začít fungovat?

Bohužel vybudování nové diagnostické laboratoře trvá měsíce. V polovině roku by mohlo být jasněji.

Co stojí za tím, že testy jsou v konečné fázi nakonec dražší, když je samotná technologie násobně levnější?

Částečně je na vině úhradová vyhláška, jejímž prostřednictvím stát nastavuje maximální cenu testu. Ale abych byl fér, stát v této politice musí brát v potaz nejen laboratoře schopné dělat tisíce testů denně, ale také ty menší, v nichž se proces musí dělat ručně a je nákladnější.

Zejména v počátku pandemie byl obrovský nedostatek diagnostických testů a v takovém případě by zastropovaná cena testování celý proces ještě zpomalila. Některé laboratoře by jednoduše neměly zájem ztrátově testovat. Nyní už je ale situace jiná, doba se změnila a díky novým technologiím je čas nastavit cenu níže.

Tedy onou vyhláškou?

Ano. Ale jde to učinit i chytře. Kdyby ministerstvo zdravotnictví vydalo novou úhradovou vyhlášku, která by nastavovala jednu maximální cenu pro běžný PCR test a jednu – nižší – pro PCR ze slin, hned by byla situace jiná. Druhým krokem je dostat samoodběrové sady ze slin do maloobchodu, například do lékáren.

V portfoliu máte také start-up z oblasti nanovláken Nanuntio. Ten se zas vrhl na roušky.

Je to tak. Ale nanovláknové roušky nejsou úplně oblastí, na niž by Nanuntio chtělo cílit. V rouškách není nijak závratná přidaná hodnota, a to ani finanční, ani společenská. Na trhu je jich už navíc dostatek. Tady bych výraznější vliv pandemie na fungování firmy nevnímal. Cílem jsou nadále spíše kosmetické, a hlavně specializované medicínské produkty, třeba nepřilnavé kryty ran. Některé produkty už má společnost na trhu.

Zhruba třetinový podíl držíte také ve firmě Xeno Cell Innovations. Ta se zabývá diagnostikou pomocí naprogramovaných buněk, které fungují jako „bioroboti“ schopní výpočetní operace. Posledně jste mluvili o tom, že klinické testy začnou do konce roku 2020. Povedlo se?

Ano, testování už probíhá. Zatím to vypadá velice dobře, Xeno Cell Innovations už má připravené i dva velice silné patenty.

Jaké jsou další milníky start-upu?

Chceme do konce roku uskutečnit investiční kolo pro americké investory. Cílem je, aby noví podílníci přinesli nejen kapitál, ale pomohli firmě také vybudovat zázemí pro prodej ve Spojených státech. Od samého začátku jsme mířili z velké části i na americký trh. V Česku by pak zůstal především výzkum a vývoj a oddělení pro rozvoj trhu v Evropské unii.

Co vaše americké start-upy?

Tam jsme pasivnějším investorem s jednotkami procent akcií. Držíme podíl například ve firmě Ginkgo Bioworks, která je dnes jednou z nejcennějších biotechnologických společností na světě, a předpokládáme, že brzy zamíří na burzu. Vzhledem k tomu, že jsme do ní vstoupili poměrně brzy, by to mohlo vést k celkem zajímavému zhodnocení. Konkrétně by mohlo jít až o desetinásobek oproti investované sumě.

U zbylých amerických start-upů máme v souhrnu zhodnocení také několikanásobné, přičemž celkově jsme do amerických start-upů investovali něco málo přes sto milionů korun.

Když vezmeme celé vaše start-upové portfolio, kde se pohybuje celkové zhodnocení?

U biotechnologických firem by bylo zhodnocení poměrně troufalé odhadovat. Jejich úmrtí nebo pád hodnoty mohou přijít skutečně kdykoliv. Mohu ale říci, že podle nejaktuálnějších ocenění na základě investičních kol či nabídek z trhu jsme na celém portfoliu zatím zhruba 1,2 miliardy korun v plusu.

A úmrtnost?

V tom máme štěstí. Zatím víme pouze o jedné společnosti, u níž očekáváme nulu.

Přede dvěma roky jste měli ambici vytvořit i akciový fond, který by spravovala společnost Powder Gate investora Tadeáše Trojana. Vy sami jste přislíbili kapitál ve výši 400 milionů korun a ve velkém se plánovalo vybírat i u externích investorů. Jak to dopadlo?

To je třeba rozdělit na dvě části. S panem Trojanem jsme spolupracovali na investicích do start-upů ještě před tímto záměrem a je nutné říci, že právě díky němu jsme vstoupili například do Ginkgo Bioworks.

Druhá věc je, že v době, kdy akciový fond měl vzniknout, se trh začal otřásat. My jsme najednou stáli před otázkou, zda nám stojí za to riskovat naše peníze, peníze ostatních investorů i naše jméno. Necítili jsme se v tom komfortně, tak jsme od toho prozatím upustili. Je možné, že se k záměru časem vrátíme.

Jak si loni finančně vedla celá skupina?

Určitě se jí dařilo lépe než v předchozím roce, byť nemohu být přesnější, protože výsledky na úrovni bpd partners nekonsolidujeme a finální závěrky všech klíčových společností ještě nejsou hotové. Jsme dobře diverzifikovaní. Nedařilo se pouze hotelnictví, které je pro nás ale spíš koníčkem než reálným byznysem. Konkrétně jde o hotel v Krásné Lípě v Českém Švýcarsku, který byl vzhledem k pandemii delší část roku zavřený.

 A výsledky kolínské chemičky Draslovka?

Odhadujeme, že bychom mohli mít provozní zisk (EBITDA) kolem 450 milionů korun. Cítíme tam obrovský potenciál k růstu. Nyní jsme se rozhodli investovat nižší stovky milionů dolarů do vybudování nových fabrik v zahraničí.

To je poměrně vysoká sázka. V čem chce Draslovka prorazit?

Jsme úzce specializovaní. Máme unikátní a vysoce účinnou technologii na výrobu kyanovodíku, což je sloučenina vodíku, uhlíku a dusíku. Jde o organickou látku, byť poměrně dosti toxickou. Musíte se s k ní chovat s respektem, ale rozhodně není tak nebezpečná, jak se na první pohled zdá. Právě kvůli toxicitě se konkurence výzkumu a vývoje v oblasti výroby této látky nejspíš straní, technologie výroby se proto dlouhé roky nikterak neposunula.

V Kolíně se toho ale nebáli a vyvinuli unikátní reaktor, který je až o patnáct procent účinnější než technologie, s níž pracuje zbytek trhu. Draslovka tak každoročně zvyšuje výrobní kapacity a nyní už máme asi 350 zaměstnanců. Výrobní areál v Kolíně nám kvůli tomu již nestačí. Když k tomu přičteme, že naši zákazníci a růstové trhy jsou ve valné většině případů mimo Evropu, je expanze do zahraničí nejlogičtější.

Draslovka je zároveň jediným vaším výrobním závodem. Jak se jí dotkla pandemie a čím dál přísnější opatření?

Samotná Draslovka má několik segmentů, kam dodává. Agrární je poměrně stabilní, automotive šel během první fáze pandemie o desítky procent dolů a pak těžební průmysl, který tržby naopak tahal nahoru. Naše chemické látky se totiž využívají na těžbu drahých kovů, po kterých je v době krize zvýšená poptávka. Jednak se drahé kovy stále považují za klidný investiční přístav a jednak pandemická doba vedla k investicím do výpočetní techniky, což si žádá víc mikročipů a tím pádem i víc drahých kovů. Je třeba ale říct, že i těžební segment nebyl bez problémů. Tento pandemický stav není klasická krize. Takže i když byla po drahých kovech silná poptávka, v některých státech se na nějakou dobu těžba stejně úplně zastavila.

A z pohledu vnitřního fungování firmy? 

Zatím se držíme, testujeme pravidelně. Naštěstí to vypadá, že už tolik nehrozí úplně zavření průmyslu, to by pro nás samozřejmě problém už byl. Na kontinuální výrobu je navázáno spousta procesů nejen ve firmě, ale i u dodavatelů a odběratelů. Nehledě na to, že odpadní teplo dodáváme z výroby kyanovodíku do Kolína, a pokrýváme tak nemalou část potřeby města. Díky tomu také věříme, že by Draslovka měla být vnímaná jako společnost spadající do kritické infrastruktury.

S nově chystanou dotační podporou se má v Česku brzy rozjet další vlna výstavby obnovitelných zdrojů energie, což je další pilíř bpd. Bude se vaše skupina na investicích podílet i tentokrát?

V tuto chvíli to vidím jako dost nepravděpodobné. My jsme se po minulé zkušenosti, kdy jsme byli nazýváni solárními barony, rozhodli, že už do tohoto segmentu nedáme ani korunu. Alespoň do doby, než bude ve společnosti skutečně shoda, že chceme přejít k modernější energetice a že jsme ochotni za to i něco zaplatit.

Až bude jasná koncepce, jakým směrem se bude tuzemská energetika ubírat a bude mít jasnou podporu regulátorů i veřejnosti, jsme připraveni. Aby se několikrát zpětně měnila pravidla hry a investoři do této oblasti se k tomu ještě „démonizovali“, to pro ně není příliš zajímavé a motivující prostředí.

Pavel Brůžek (39)
  • Vystudoval University of New York in Prague a následně získal titul Executive MBA na Joseph M. Katz Graduate School of Business v Pittsburghu.
  • Svou pracovní kariéru začal v Draslovce, kde se z pozice asistenta vypracoval do vedení firmy.
  • V roce 2019 se stal předsedou představenstva bpd partners.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video