Ceny bytů se za dalších deset let zdvojnásobí, Češi to tak chtějí, říká šéf Air Bank Michal Strcula
Byt jako ta nejlepší investice – tak to mají Češi zakódované. A tato investiční taktika přitom až na drobné výjimky dlouhodobě funguje. Trend dokázaly v posledních letech na okamžik zvrátit až extrémně vysoké hypoteční sazby. Kdo koupil byt na cenovém vrcholu na jaře roku 2022, je zatím po odečtení inflace hluboko v záporu. Za pár let prý ale i tak bude na svém, protože spirála dlouhodobého růstu cen bytů se právě znovu a na dlouhou dobu roztáčí. „I kdyby to nebylo osm až deset procent, ale šest až osm, tak to stejně bude pro Čechy stále jedna ze subjektivně nejvýhodnějších investic, které mohou udělat,“ říká Michal Strcula, šéf Air Bank z impéria finanční skupiny PPF.
Spolumajitel investiční společnosti J&T Patrik Tkáč na říjnové konferenci e15 Shifts rozvíjel myšlenku nové, velké české banky v režii významných českých rodin, která by byla převážně orientovaná na retail. Nepřímo tak dal vzpomenout na nevydařenou ideu fúze Monety a Air Bank. Je ta myšlenka mrtvá, nebo by dávala znovu smysl?
Vzhledem k tomu, jak je nastavena akcionářská struktura Moneta Money Bank, je možné, že současní dominantní vlastníci (tedy s necelými 30 procenty PPF, která zároveň vlastní Air Bank, přes 10 procent J&T a obdobný podíl má Pavel Tykač – pozn. red.) budou mít nějaký horizont, ve kterém chtějí tuto investici držet. V tuto chvíli není nic domluvené, o ničem se principiálně nejedná. Jednání s Monetou, které jsme vedli, jsme ukončili a pokračujeme v tom, co jsme řekli. Tedy že se budeme soustředit na organický růst.
Z vašeho pohledu by oprášení myšlenky téhle fúze dávalo smysl?
Obecně bych řekl, že do budoucna i kvůli regulaci bude čím dál těžší byznysově udržet tak velké množství bankovních subjektů. V momentě, kdy nebude mít určitou škálu a velikost, nebude banka schopná dlouhodobě vracet akcionářům, co očekávají. Takže dlouhodobě si myslím, že těch řádově dvacet bank, které na českém trhu jsou, nějaká konsolidace stihne. Jen pro ni musí být v daný okamžik nějaký smysluplný důvod. A většinou ten důvod je úspora z rozsahu. To je jedna možnost, která se úplně neslučuje s tím, když chcete zrovna růst. Na dva tři roky vás to zastaví v tom, abyste z toho ty úspory z rozsahu dostali, protože musíte integrovat.
Dobře, a druhý důvod?
Druhý důvod pro konsolidaci je, že vám v portfoliu chybí něco, co ten, koho si pořizujete, naopak má. Čekám, že k nějaké konsolidaci trhu v následujících pěti letech dojde, ale prostor zase není tak velký. Je tu reálně deset dvanáct univerzálních bank, zbytek jsou banky zaměřené na specifickou část trhu částečně opomíjenou konkurencí.
Případná konsolidace by probíhala jen v rámci hráčů již působících na domácím trhu?
Vzhledem ke specifičnosti českého prostředí i vzhledem k tomu, že nejsme v měnové unii, bude spíš docházet ke konsolidaci v rámci Česka. Vlastně popravdě asi není žádná jiná alternativa. To by tu musel začít fungovat třeba Revolut a vzít si touto cestou nějakou velkou část trhu. Nečekám, že se to někdy stane, protože Revolut nebude mít nikdy plnou škálu produktů, které Češi potřebují, a ani to nikdy nebude jejich strategií.
Jak se vám žije v prostředí klesajících sazeb? Agregátně jsou zisky bankovního sektoru momentálně na rekordu, ale jak se vede relativně menší bance?
Položme si otázku: Kdo nejvíc vydělal na tom, když rostly úrokové sazby? V zásadě ty banky, které své peníze udržovaly v likvidnějších formách na vkladech u ČNB. Jsou to ty banky, které mají relativně nízký podíl rozpůjčovaných peněz ve srovnání s výší depozit. Optimální podíl z přijatých depozit, který by retailová banka měla mít, aby byla dlouhodobě stabilní, je někde mezi 65 a 75 procenty. Pak pokud porostou nebo budou klesat úrokové sazby, bude vůči tomu více odolná.
Kde na této škále leží Air Bank? Kolik peněz máte v byznysu a kolik leží „ladem“?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
