Agentura CzechTrade zahájila krizové poradenství pro české firmy, které vyvážejí své produkty na Ukrajinu a do Ruska. Exportéři se teď snaží najít pro své výrobky náhradní odbytiště. „Na ruském a ukrajinském trhu operují stovky firem, jejichž celkový objem exportu představuje 128 miliard korun. I když se jedná pouze o 2,6 procenta celkového českého exportu, pro mnohé firmy jsou tyto trhy klíčové, anebo dokonce existenčně důležité,“ říká Radomil Doležal, generální ředitel agentury CzechTrade.
Z českých firem s Ruskem spolupracovaly zejména ty strojírenské. Koho se ukončení obchodní spolupráce dotkne nejvíc?
Velké části podniků. Strojírenské výrobky, zejména obráběcí stroje, se posuzovaly v duálním režimu podle toho, jestli byly určeny k civilním nebo vojenským účelům. Pokud bylo využití civilní, tak se i přes sankce z roku 2014 mohly do Ruska expedovat. Zboží dvojího určení je ale aktuálně zakázané a export do Ruska zamrzl. Dopady na konkrétní firmy ukáže čas, ale dotkne se to všech exportérů, protože strojírenské zboží se do Ruska vyváželo.
A v ostatních sektorech?
V dalších sektorech budou problémem finanční sankce. To jsme již viděli při embargu Iránu, kdy dopady vyřazení ze systému SWIFT prakticky zadrhly platební styk. To bude zásadní komplikující prvek i pro firmy, které by nemusely být v sankčním režimu, ale ta otázka placení je opravdu klíčová. Pokud peníze protějšek v Ruské federaci zaplatí, tak je stejně nebude moci převést. A právě peníze zamrzlé v převodu budou obrovský problém.
Lze alespoň rámcově říct, jaký bude finanční dopad na exportéry?
Musíme vycházet z minulých objemů obchodování. V roce 2019 jsme vyvezli do Ruska zboží za 99 miliard, rok poté téměř sto a loni obrat klesl na 93 miliard. Osobně si myslím, že velká část exportu do Ruska, kromě toho s humanitárním rámcem, je ohrožená, protože cesty na ruský trh nebudou a ani nebude snahou států Evropské unie tento obchod podporovat. Navíc se ruší konzuláty i zastupitelské orgány a byznysu nebude nikdo pomáhat.
Obchod se tedy úplně zastaví?
Já si myslím, že to tak bude. Samozřejmě budou drobné výjimky, ale ty rozhodně netvoří hlavní devadesátimiliardový byznys. Celkový objem obchodů je těžké odhadovat, protože se v lednu a únoru do Ruska již něco vyvezlo, ale data zatím nejsou k dispozici. V Rusku ale nezůstane ani polovina českého exportu, propad bude fatální.
Co bude se zakázkami, které jsou již částečně realizované a nyní kvůli sankcím nepůjdou dokončit?
Firmy v posledních dnech řeší, jak se vyrovnat s rozpracovanými obchody. Například, co bude s pohledávkami, které ruský partner zaplatil v rublech a nyní zamrzly na transferech. Tady pro české podnikatele nebude dobré řešení. Předpokládám, že s nějakými návrhy a rozumnou kompenzací přijde česká vláda. Budou se řešit konkrétní příklady. Nelze to vyřešit jednotnou cestou, ale bude se řešit stav, do kterého se jednotlivé společnosti dostaly, a hledat cesty pomoci.
Kolik definitivně zmařených exportních zakázek do Ruska již evidujete?
Obvolali jsme firmy, se kterými jsme dělali zakázky v loňském roce. Jinými slovy ty, které mají v Rusku živé obchody, a tam velká většina z nich počítá s tím, že veškerý export do Ruské federace odepíše. Celkově se jedná o pětaosmdesát firem a padesát až šedesát z nich se domnívá, že rozpracovaný byznys nemusí dopadnout dobře.
O jakou sumu se v případě zmařeného exportu jedná?
Určitě to budou miliardy. Kdyby export do Ruské federace klesl na polovinu, tak by šlo o padesát miliard, ale může to být mnohem víc.
Koho to zasáhne nejvíc?
Největší problém je právě v posuzování dopadů. Celkový vývoz z České republiky na Ukrajinu a do Ruska loni představoval asi 2,6 procenta z celkového českého exportu. To je malá část, ale v problémech se mohou ocitnout zejména menší společnosti, které do Ruska vyvážejí třeba 90 procent produkce. Z hlediska velké ekonomiky to číslo není zdrcující, ale pro konkrétní firmy to může být problém a pro ně se již snažíme najít nějaké řešení, aby našly náhradní cestu. Jsme ale na úplném začátku.
Válka na Ukrajině ale ohrožuje české firmy i v jiných směrech, než je export. Kde se to již konkrétně projevuje?
Samotný exportní byznys není jediný problém. Jde i o propad dodávek materiálů a ohrožení pracovních sil. Lidé, kteří jsou v Česku zaměstnaní, odjíždějí domů na Ukrajinu. Občanům Ruské federace se neudělují víza. Problémů je celá řada. Například už vidíme, že s dovozem mají problémy automobilky, kterým chybějí kabely a další díly pro kompletaci automobiů.
Nabízí CzechTrade podnikům nějaká konkrétní řešení krizové siuace?
Program funguje jen několik dní. Příprava náhradního exportního plánu představuje práci minimálně na měsíc. V této fázi se snažíme zmapovat zdroje, které ty firmy mají. Jak mají jazykově vybavené pracovníky, jaké mají marketingové materiály, aby měly šanci na náhradním trhu své výrobky představit. Zjišťujeme, jaký profil zboží mají k dspozici. Do jaké oblasti by se mohly prosadit. Nyní jsme ve fázi, kdy to mapujeme a pokusíme se vytipovat dva až tři trhy a nastavit pro ně nový exportní plán.
V Rusku a na Ukrajině jste uzavřeli své kanceláře a zaměstnance stáhli do Česka. Jaké zde najdou uplatnění?
Pobočky v Kyjevě a Jekatěrinburgu jsou již uzavřeny a brzy bude přerušen provoz i na moskevském zastoupení. Lidé z nich v krátké době posílí naše stávající domácí týmy. Díky svým zkušenostem budou hledat možnosti pro export v podobných teritoriích. Hovořím o Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Ázerbajdžánu. Celou oblast SNS (Sdružení nezávislých států - pozn. red.), protože zde má řada zemí silný těžební průmysl, strojírenství a energetiku. Tam bychom mohli hledat ekvivalentní odbyt.
Radomil Doležal
Vystudoval obor zahraniční obchod na VŠE v Praze. Generálním ředitelem agentury CzechTrade je od roku 2014. V minulosti působil jako ředitel pro centrální a východní Evropu ve společnosti Camping Gaz. Vystudoval zahraniční obchod na VŠE v Praze. Své první zkušenosti s exportem spotřebního strojírenského zboží získal v PZO Merkuria na různých obchodních pozicích od referenta prodeje po vedoucího exportního oddělení.
