Ubytovací zařízení v Česku jsou obsazená v průměru z poloviny, pětina podniků hlásí obsazenost nejvýše dvacet procent. Zahraniční turisté se do České republiky pomalu začínají vracet, ale tuzemskému cestovnímu ruchu chybějí kongresy. „Nastartovat kongresovou turistiku je náročné a bude to trvat minimálně do příštího jara,“ říká Vlastislav Šos, ředitel hotelové skupiny Olympik.
Pro hotely startuje první plnohodnotná sezona po odeznění pandemie. Je již znát narůstající zájem turistů?
Jsme otevření, hosté se vracejí, v případě turistů ale tak z padesáti procent. Víkendy bývají plnější, ale začátek a střed týdne jsou prázdnější s obsazeností pětatřiceti procent. Je to způsobeno hlavně tím, že se zatím vůbec nevrátily konference a kongresové akce, které pravidelně vyplňovaly právě ty středy týdne. Určitě se dá říct, že se zájem o Prahu a cestovní ruch oživuje, ale abychom se dostali na čísla z roku 2019, to si musíme minimálně dva roky počkat. Pokud skončí válečný konflikt, tak očekáváme, že rok 2024 již bude, co se turistiky týká, standardním rokem. Ve hře je i ekonomická situace, nevíme, jaká bude inflace. A stejně je na tom celá Evropa.
Kongresová turistika byla pro hotely ze sítě Olympik velice důležitá. Kdy se do Prahy vrátí?
Má to velice dlouhý náběh, takže předpokládám nejdříve příští jaro. Organizátor konference potřebuje zarezervovat přednášející, získat sponzory, a dnes nikdo neví, co bude v listopadu. Zda se pandemie nevrátí. Zda budou mít klienti zájem cestovat a akcí se účastnit.
Jak cestovnímu ruchu škodí válka na Ukrajině?
Chybějí nám klienti z Ruska, Běloruska a Ukrajiny. Celkově se dá říct, že východní klientela vůbec nejezdí. Cestování z východu se omezovalo již v loňském roce, nicméně k nám jezdili ti, kteří měli dlouhodobá víza. Teď se turistika z Ruska a Běloruska a Ukrajiny úplně zastavila.
Mění se tedy významně struktura hostů?
Jsme zaměřeni na mix turistů, kongresových hostů i korporátní klientelu. Nejvíce se vrací turistická klientela. Začíná růst počet rezervací turistů ze zemí Evropské unie na druhou polovinu srpna, protože do května se řada zájezdů ani nevypisovala. Teď vidíme, že turistická poptávka v průběhu prázdnin dosáhne padesát procent. Díky obnovení služebních cest přibývá i firemních zákazníků. Konference a kongresy nejsou téměř žádné, uskutečňují se jen ty, jež byly připravené, částečně zálohované a kvůli pandemii odložené.
Lze nějak finančně odhadnout dopad covidové karantény?
Covid nás zasáhl značně. Vyčíslit se to dá vcelku jasně. Před zavřením jsme měli připravené dividendy a na účtech zhruba sedmdesát milionů korun. Ty jsme v průběhu covidu spotřebovali a také jsme čerpali veškeré dotační tituly, které byly. Dá se říct, že jsme kvůli covidu výrazně omezili investiční programy a realizovali jen nejnutnější opravy, abychom udrželi bezpečnost a hygienu provozu. Také jsme omezili počet zaměstnanců.
Na kterých regionech se současná situace spojená s válečným konfliktem podepsala nejvíce?
Nejhůře na tom jsou Karlovy Vary, které byly vyloženě zaměřeny na příjezdovou turistiku z Ruska. Proto je tam situace velice problematická. Do Prahy se turisté vracejí také se zpožděním, protože je závislá na turistech z ciziny. Metropole se do hry vrátila až letos o Velikonocích.
Co by mohlo karlovarskému cestovnímu ruch pomoci?
Byl závislý na ruské klientele, lázeňské domy a hotely dostaly nějakou podporu, jak od státu, tak od kraje v rámci covid projektů, ale to už není, stejně jako ruská klientela. Takže se musí zaměřit na hledání nové klientely včetně té domácí.
Historie karlovarského hotelu Thermal:
Kde je naopak situace v cestovním ruchu nejlepší?
To je těžké říci. Nejlepší situace je v létě v rekreačních oblastech. Jedná se o jižní Čechy a jižní Moravu, kde funguje vinařská turistika. Nejlépe jsou na tom penziony v oblastech, které navštěvuje česká klientela rodin s dětmi. Vracejí se už i cizinci, takže na tom bude lépe i Praha a Brno. Tam by ještě mohlo nastat zlepšení v souvislosti s českým předsednictvím Radě EU. Což se dá využít i na propagaci cestovního ruchu a kongresové turistiky. Zejména pro Prahu je to skvělá příležitost.
Ubytovávají hotely ještě uprchlice z Ukrajiny?
Omezovalo se to. V současné době si myslím, že ti, co ubytovali tuto klientelu, ji ubytovávají stále, ale nevím o nikom, kdo by rozšiřoval kapacity. Ekonomicky to nebylo výhodné. Navíc po době, kdy nás vysál covid, jsme potřebovali peníze na investice do obnovy majetku, to nebyla klientela, kterou bychom mohli ubytovat.
Dají se nějak vyčíslit dopady covidu na celý ubytovací sektor?
To nemáme spočítané. Když to řeknu jenom za Olympik hotel, tak jsme vyčerpali veškeré programy i své finance a jsme na hodnotě zhruba 170 až 180 milionů korun.
Upravili jste nějak cenovou politiku, zdražujete?
Určitě plošně ceny zvyšujeme, protože jednak ceny vstupních surovin, potravin, veškerých energií a mzdy rostou. Prodražují se i materiály a opravy od firem. Něco šlo nahoru až o sto procent. V rámci léta jsme zvedali ceny o pět až sedm procent a na příští rok předpokládám deset procent. Obdobně na tom budou i další ubytovací zařízení a restaurace.
Projevuje se již nějakým způsobem v cestovním ruchu, že lidé začínají šetřit?
Markantně se to projevuje v gastronomii. V ubytování je to ještě brzo, protože lidé, kteří dnes jezdí do hotelů a penzionů, měli pobyty rezervované a předplacené. V gastronomii je již cítit úbytek klientů a menší konzumace. Ale myslím si, že se nejvíce projeví v posledním kvartálu roku a nevíme, jak se inflace projeví v poptávce na příští rok. Ale poptávka klientů bude dál klesat.
Lze to nějak vyčíslit?
Těžko se to dá vyčíslit, protože nevíme, kolik Čechů zůstane o dovolené doma a kolik pojede do zahraničí. Předpokládáme ale desetiprocentní pokles.
Jaká tedy bude v Praze první sezona po pandemii?
V létě očekáváme lepší sezonu, ale jaký bude podzim, to neumím říct. Až přijdou respirační nemoci. Nedokážeme odhadnout ani, jaký bude zájem na Vánoce a Silvestra. Vánoční trhy byly obrovský tahák pro cizince do Prahy, a když je vláda loni uzavřela, přišli ubytovatelé na rezervacích o desítky milionů korun.
Vlastislav Šos (68)
Čtyřicátým třetím rokem působí v hotelu Olympik v Praze, kam nastoupil v roce 1979 jako skladník.
V současné době vykonává funkci statutárního ředitele společnosti Interhotel Olympik, která provozuje hotely Olympik, Artemis, Congress a Tristar, s celkovou kapacitou 645 pokojů.
Je místopředsedou Asociace hotelů a restaurací pro Prahu a regiony.
