Gastronomický pop-up koncept Manifesto se osvědčil. Pandemii přestál. V květnu vykázal dokonce o 30 procent vyšší zisky než loni. „Naším cílem je expandovat. Jednáme o konkrétních lokalitách v Německu, Polsku, Velké Británii a Francii,“ říká zakladatel Manifesto Marketu Martin Barry.
Koronavirová pandemie změnila mnoho oborů. Změní i uvažování v plánování měst?
Nepochybně ano. Ale já se teď cítím spíše jako podnikatel než urbanista, což mění i úhel pohledu, z něhož na město pohlížím. Hodně se mluví o tom, že firmy budou čím dál častěji dávat přednost práci z domu a kanceláře se postupně začnou vyprazdňovat.
To je pozitivní trend, ne?
Spíše naopak. Je to obdobné tomu, jako když se sídla společností začala přesouvat na periferie v 80. letech ve Spojených státech a o desetiletí později v západní Evropě. Poškodí to nejenom gastro provozy v centru, ale i sama města. Navíc to považuji za naprosto neadekvátní, pokud budeme aktuální situaci srovnávat s jinými epidemiemi, jako byl SARS v roce 2003. Nevidím žádný důvod, proč tak dramaticky měnit způsob, jak pracujeme. Způsob, jak žijeme, ano. Lze to ale provést umírněněji, ne tak radikálně, aby se změnila i celá městská struktura.
V minulosti jste viděl největší rozvojový potenciál Prahy v náplavkách. Co říkáte na jejich revitalizaci?
Zřejmě si svou odpovědí naběhnu, ale ve skutečnosti si nemyslím, že by na náplavkách k nějaké významnější transformaci došlo. Ano, do přeměny se investovaly nemalé sumy, ale trvalou revitalizací bych to nenazval. Stále mi v těch projektech chybí velmi podstatné hledisko - ekonomické a kulturní. O velké transformaci se mluví, pokud se děje na makro úrovni plánování, navazují na ni kulturní a ekonomické strategie a výsledkem jsou fyzické změny, které nabízejí příležitosti a vyžití pro různé skupiny obyvatel. Tudíž pražské náplavky jsou pro mě stále místem s největším rozvojovým potenciálem jak v kulturní, tak i v ekonomické oblasti.
Co by se tedy mělo změnit?
Město by mělo do plánování veřejného prostoru mnohem více investovat, nestačí jen menší architektonické zásahy, byť jsou velmi působivé. Stále tam vidím příležitost k velkým změnám. Vždyť ty, které dosud proběhly, se ani neprojevily na architektonickém vývoji poblíž řeky. A právě zde spatřuji velkou příležitost k rozvoji moderní architektury jako celku.
Nedostatek moderní architektury jste kdysi označil za nejpalčivější problém Prahy. Zlepšila se tato situace?
Před vedením Prahy stojí mnohem více výzev, ale co se týká množství nové a kvalitní architektury, situace se v každém případě hodně zlepšila. Výborným příkladem je budova DRN, Quadrio nebo i proměny probíhající u Masarykova nádraží. Správným směrem jdou i plánované změny v případě pražských brownfieldů. Otázkou ale zůstává, zda je tento proces dostatečně rychlý.
A je?
Není. Ale zlepšujete se to.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
