Je to jen můj pocit, nebo se poslední dobou váš program hodně kryje s programem předsedy vlády, pokud jde o výlety do krajů a poklepávání základních kamenů u dálnic?
Dospěl jsem k zajímavému poznání, že tady vznikla jakási nová kvazifunkce stínového ministra dopravy. A tím se stal pan premiér. Protože já jedu do Zlínského kraje a on tam jede týden přede mnou. Já jedu do Hamburku, on tam jede také. Já jedu do Hradeckého kraje, on náhle jede řešit dopravu tamtéž.
Vy program a agendy nijak nekoordinujete?
Ne, s panem premiérem ne. O tom se vůbec nedebatuje. Mám pocit, že tady dochází k jakémusi přetahování o témata, což mi připadá absurdní. Dopravní témata patří ministerstvu dopravy a mám je řešit já. Na druhé straně těmito kroky pan premiér ukazuje, že se nám daří. Kdyby se nám nedařilo, nemá potřebu ty věci prodávat.
Máte za sebou deset měsíců ve funkci…
Řekl bych, že jsem překonal průměrnou životnost ministra dopravy, která je asi osm měsíců.
Před rokem jsem zde zpovídal Antonína Prachaře a on si byl velmi jistý, že přežije ve funkci Silvestra. Nepřežil. Co vy a Silvestr? Jednu chvíli v létě se zdála vaše pozice dost vratká.
Přišel jsem, abych rezortu pomohl. Protože jsem měl pocit, že doprava dostává jednu ránu za druhou. A ani si moc neuvědomuji, že by se pode mnou kývala židle. To byl spíše jen mediální obraz, možná to tak někdo chtěl vidět.
Kritika ze strany koaličních partnerů ale byla zřejmá, šlo především o mýtné.
Názor na mýto se nějakým způsobem cizeloval.
Cítil jste nějaké lobbistické tlaky?
Ano, mám-li být upřímný. Byly tam i jiné než ryze profesionální pohledy na věc. V jistém okamžiku to vyznívalo tak, že když mi neprojde koncept mýta, jsem na odvolání. Já jsem to tak nikdy necítil.
A neřekl jste na setkání s novináři, že za svůj koncept dáte hlavu na špalek?
Na otázku, zda jsem ochoten dát hlavu na špalek, jsem odpověděl ano. Protože ten koncept je dobrý. Pak jsem se dozvěděl, že to někdo vnímá jako výhrůžku. Ale tak to nebylo míněno. Myslel jsem to tak, že nesu řešení, o kterém jsem přesvědčen, že je nejvhodnější.
Na svém křesle ale nelpíte?
Ne, nelpím. Někdy mám pocit, že bych mohl vést mnohem klidnější život. Ale aby to nebylo špatně pochopeno, nebudu utíkat bez boje. Jsem ješitný chlap a chci něco dokázat.¨
Když zmiňujete lobbing, přicházel ze strany poskytovatelů satelitních technologií?
Já se na celý problém dívám jinak. Místo abychom se bavili o podstatě věci, tedy že je potřeba vybrat mýto, zvrhla se debata na to, jakou technologii máme mít. Koupili jsme mýtný systém, nainstalovali jsme ho a vybíráme mýto.
K tomu se vážou historky o tom, že to tehdy před lety bylo špatně, s velkou korupcí a Kapsch je málem synonymem špatného netransparentního byznysu. Možná abychom se z tohoto pocitu osvobodili, říkáme: zahoďme tu technologii a udělejme to čistší.
Systém, který funguje, tedy zahodíme a pořídíme si rychle nový. Ale chybí debata nad tím, že máme něco, co funguje a je to jako nové. Tak proč bychom to nevyužili až do konce. A kladu si otázku: budeme schopni to udělat čistěji a bude nový tendr vrcholem hospodárnosti?
V současné době bych rozsah zpoplatnění nezvětšoval. Objíždění mýta nejlépe vyřeší technologie značka & policista.
Přispíváte jako ministr dopravy k tomu, aby ta debata byla věcná a nešlo jen o pocity viny za skutečné či domnělé minulé hříchy?
Doufám, že ano. Příkladem toho je, že se zvolil racionální přístup, tedy že se v prvním kroku vysoutěží provoz stávajícího (mikrovlnného – pozn. aut.) systému alespoň na tři roky.
Jak byste si představoval mýtný systém za pět deset let?
V současné době bych rozsah zpoplatnění nezvětšoval. Ano, jsou místa, která se objíždějí. Ale dají se tam podle novely zákona instalovat zákazové značky. Objíždění mýta nejlépe vyřeší technologie značka & policista.
Nechystáte ani zvýšení mýtných sazeb?
To je něco jiného. Protože chci převést náklad ze silnice na železnici. Máme velmi zpoplatněnou železnici a relativně málo silnici. Když se podívám do okolních zemí, Maďarsko má vyšší mýto, Slovensko má vyšší mýto, Rakousko také. Není to ale otázka příštího roku, je třeba o tom vést delší debatu.
Říkáte, že jste přišel rezortu pomoci. Daří se to? Zvenčí se zdá, že je zde stále jeden průšvih za druhým. Mýto jsme probrali, ale jsou i další…
Já myslím, že i v mýtu se daří. Ví se, jak bude mýto pokračovat po roce 2016, což se poslední dva roky nevědělo. Řeknu to trochu šířeji. Největším problémem rezortu byly časté změny ministrů. Ano, tento rezort má spoustu neřešených věcí. A úředníci často sklouzávali k fatalismu, že se to nějak vyřeší a koneckonců máme možnost zadání zakázky bez soutěže. To, že tady zůstanu dlouho, nejlépe do konce volebního období, pomůže tomu, že rezort začne pravidelně a normálně fungovat. Mám pocit, že se věci daří řešit.
Co se daří?
Nepochybně se začalo znovu stavět a začaly se připravovat stavby.
Není to ale tím, že se stavby v minulých letech kvůli nejrůznějším průtahům nahromadily a nyní se shodou okolností ve vaší éře uvolňují z úředních spárů k realizaci?
Částečně to tak být může. Ale i moji předchůdci to klidně mohli spustit. Byli ve stejné situaci jako já. U některých projektů ale řekli, že se nebudou dělat. Například byla nachystaná modernizace D1, kterou pan Prachař znovu revidoval a zastavil.
Zadruhé pan Prachař laboroval s obsazením vedení Ředitelství silnic a dálnic. Já jsem tam okamžitě dal člověka a ten je tam stále. A dal jsem pokyn nastartovat přípravy staveb. Myslím si, že to je vidět. Já jsem rozhodl o rekordní výši peněz, které šly do krajů na dvojky a trojky.
Stavební firmy ale například kritizují nepředvídatelnost rozpočtu fondu dopravy. Letos je tam 94 miliard, příští rok 66 miliard. V podstatě nikdy se nenaplnily rozpočtové výhledy.
Proto ten rozpočet nyní sestavujeme trochu jinak. Chceme tam mít peníze, které jsme schopni utratit. Už při sestavování letošního rozpočtu bylo jasné, že tam je těch peněz tolik, že je nelze utratit. Myslím, že pro příští rok je tam peněz akorát na to, abychom je byli schopní utratit.
Prostředí stavebních firem znám, často si stěžují, že nevědí, zda bude práce a stabilita a tak dále. Mně to ale připadá jako laciné kopání. Prokázal jsem jim, že mají práce dost a bude to tak i do budoucna. Já jsem sem také přišel, abych zlepšil pověst celého dopravního stavitelství a celého rezortu.
Stavební firmy dnes nemají volnou kapacitu na to, aby braly zakázky. Už máme dokonce několik zakázek na SŽDC, o které se nikdo nehlásí.
A žádal jsem firmy, kterým se dnes vyčítá spousta věcí, aby mi v tom pomohly. Říkal jsem jim: vydejte se na tu D1 a pracujte tam. Lidi, kteří tudy jezdí a stojí v kolonách, nejvíce irituje, že jedou kolem stavby a tam ve čtyři hodiny už nikdo není. Dejte tam více lidí a předveďte, co umíte. To je přece ten nejlepší marketing, a nikoli nějaká zaplacená reklama.
Padla vaše slova na úrodnou půdu?
Víte, co mi řekli? Že tam nemají koho dát, že jsou vyprodaní a nemají lidi. Stavební firmy dnes nemají volnou kapacitu na to, aby braly zakázky. Na SŽDC už máme dokonce několik zakázek, o které se nikdo nehlásí.
Nerostou tím ceny?
To si myslím, že je zdravé. Ceny by měly jít trochu nahoru, protože jsou velmi nízké. Stavebnictví by se mělo trochu nadechnout. Prosím ale, abych byl správně pochopen. Neříkám, že by se ceny měly zvednout na úroveň roku 2008, to v žádném případě.
Ale slušelo by se dostat na nějakou vyšší úroveň, aby potom firmy neměly tendenci to dohánět jinde a na stavbě objevovat věci, se kterými nepočítaly. Chci, aby svou práci udělaly kvalitně a nešidily něco kvůli podražené ceně. Dnes k podrážení cen nuceny nejsou.
Jakou pro ně máte práci na příští rok?
Pro letošek jsme ohlásili zahájení sta kilometrů dálnic a silnic první třídy, příští rok bychom to chtěli zdvojnásobit. Garantuji, že na každou stavbu, která bude nachystána, najdu prostředky.
| Dan Ťok /56/ |
|---|
| Vystudoval VUT v Brně, Fakultu strojního inženýrství. Absolvoval několik manažerských kurzů v zahraničí. Kariéru začal v roce 1983 v První brněnské strojírně, kde vystoupal na post divizního ředitele. V roce 1996 se stal generálním ředitelem firmy ABB Energetické systémy, o tři roky později začal šéfovat společnosti Alstom Power a fungoval i jako oblastní manažer Alstomu pro Česko a Slovensko. V roce 2003 přišel jako předseda představenstva do Jihomoravské plynárenské, o tři roky později se stal ředitelem KKCG Industry. Od roku 2008 šéfoval tuzemské společnosti Skanska. Ministrem dopravy je od loňského prosince. Rád hraje golf a tenis, zajímá se o literaturu a divadlo. |
