E15: Co může za loňský více než 50procentní propad tržeb Skansky proti roku 2008? To je mnohem hlubší pokles, než o kolik za uvedené roky snížilo výkon celé stavebnictví i vaši hlavní konkurenti.
Pro nás není důležité, abychom byli na trhu největší, abychom měli co největší tržby. Pro nás je důležité mít stabilní budoucnost a dobré zakázky. Tato strategie nás na trhu udrží spolehlivě. K původnímu objemu tržeb se můžeme vrátit, ale chceme být na trhu lídrem ve způsobu, jakým děláme byznys, v bezpečnosti, ziskovosti, transparentnosti. Ale když budeme mít tržby, které nepřinesou zisk, pak to není to, co by nás motivovalo.
E15: Takže firmy, které vás z hlediska tržeb předstihly, postupují jinak?
Mohou postupovat jinak, protože v zájmu udržení zaměstnanosti jdou i do zakázek, ze kterých nemají zisk, nebo jsou ochotny stavět jen za náklady. A to my nejsme. Máme v tom plnou důvěru švédské Skansky, která chce, abychom to takto dělali. Pokud má Skanska ve svém krédu, že bude dělat v rámci hodnot, které má, a vyplatilo se jí to všude ve světě, pak není důvod, aby to nedělala i v Česku. Říkáme, že chceme jen dobré zakázky, zakázky, které jsou bezpečné, ziskové a byly získány transparentním způsobem.
E15: Pokud se však zeptám kacířsky, nepřenechali jste důrazem na transparentnost a férovost místo na trhu hráčům, kteří mají jednoduše ostřejší lokty a nemají skrupule?
Je to možné, ale na druhé straně je otázka, jestli chceme takto postupovat. Podle mého se byznys, jak ho děláme, z dlouhodobého hlediska vyplatí, krátkodobý pokles je jen dočasný. Akceptujeme, že změna našeho chování na trhu přinese krátkodobě pokles zakázek. Ale toho si jsou akcionáři i vedení ve Stockholmu vědomi.
A jestli jsme někomu přenechali prostor? Ten už dnes zaprvé není tak velký. A zadruhé na trhu, kde se vyhrávají zakázky za 60 nebo 50 a méně procent projekční ceny, tak tam už není prostor pro byznys, který chceme dělat. Dneska je to boj o přežití. A kdo vyhraje zakázku za těchto podmínek, tak má velkou šanci v tomto boji prohrát. Ve svém důsledku na konci bude muset ze svých zdrojů uhradit i stovky milionů korun, které v těchto zakázkách pro realizaci chybí.
Když se podíváte na poslední vysoutěžené silniční nebo železniční zakázky, tak podle odhadů našich odborníků na každé zakázce chybí stovky milionů. A v některých zakázkách se to týká i přímých nákladů.
E15: Máte na mysli třeba tendr na opravu dálnice D1?
Dálnice D1 se to týká určitě.
E15: Je to důvod, proč se v některých nedávných tendrech, kde si vás zadavatel nakonec nevybral, odvoláváte k antimonopolnímu úřadu?
Ne, my se odvoláváme pouze tam, kde se umístíme na prvním místě a jsme z formálních důvodů vyloučeni. Výjimkou je tendr na výstavbu tunelu u Ejpovic, kde jsme přesvědčeni, že varianty na prvním a druhém místě nesplnily podmínky výběrového řízení. Skanska bývá pravidelně vylučována z prvního místa například pro tak banální záležitost, že v některých položkách napíšeme v nabídce nulu, což je případ tendru na přestavbu areálu Flóry Olomouc. Příslušné náklady ale byly v tomto případě zahrnuté v jiné části nabídky, což jsme vysvětlili, ale přesto jsme byli vyloučeni. Tohle byla s odpuštěním ptákovina.
Když ale nemá vybraná nabídka na modernizace trati Plzeň–Rokycany náležitosti, které vyžadují směrnice i tendrové podklady od Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), tak nám to připadá jako mnohem větší prohřešek, na který by mělo být reagováno stejně. Myslím, že by všem firmám mělo být měřeno stejným metrem. A to je také důvod, proč jsme se v této věci odvolali k antimonopolnímu úřadu, který už vydal předběžné opatření, takže SŽDC nemůže podepsat smlouvu a čeká se na rozhodnutí úřadu.
E15: Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba spolu s Komorou administrátorů veřejných zakázek začali v posledních měsících kritizovat stávající zákon o veřejných zakázkách, který platí od loňského dubna. Na přípravě novely se podílela také Platforma pro transparentní veřejné zakázky, v níž se Skanska angažuje. Co na aktuální aktivitu ministerstva průmyslu a komory administrátorů říkáte?
Myslím, že se tu míří špatným směrem, protože problém není v zákoně. Kritika, že se musí vybírat firma jen podle nejnižší ceny, neobstojí. Zákon umožňuje vícekriteriální řízení. Pouze vyžaduje, aby zadavatel vysvětlil, proč soutěž vypsal tímto způsobem, a aby uplatněná kritéria byla měřitelná.
Novela znemožňuje, co bylo zvykem při minulém znění zákona, kdy bylo možné říci, že váha ceny v nabídce je 60 procent a 40 procent bylo velmi subjektivním vyhodnocením něčeho, co úplně nedávalo smysl. Mám pocit, že místo toho, aby se hledal problém, kde opravdu je, tak se míří na zákon, který tím problémem v zásadě není. Zákon samozřejmě není dokonalý, je to kompromis z mnoha názorů, ale rozhodně není špatný. Pokud by se něco mohlo změnit, tak je to paragraf, který říká, že v soutěži nemůže být jen jeden uchazeč.
Může se totiž stát, že je potřeba nakoupit něco, co skutečně dělá jen jedna firma, takže v odůvodněných případech by tam tato možnost mohla být. Ale osobně zásadní důvod pro změnu zákona nevidím. Zmíněná iniciativa rezortu průmyslu a administrátorské komory je podle mne snaha rychle něco vyřešit, ale ne úplně systémovým způsobem. Rozumím tomu, že si říkají, udělejme to jednodušší, ať se stihnou vyčerpat evropské peníze. Problém je ale podle mého názoru v tom, že se to jednodušší neudělá a otevřou se tím stavidla něčemu, co asi úplně nechceme.
E15: Na trhu se objevily informace, že švédská Skanska nevylučuje prodej české dcery. Jste na prodej?
Nejsme. Naopak Skanska má ve střední a východní Evropě svou strategii a my jsme její nedílnou součástí. Každá z největších stavebních firem patří do nějaké velké skupiny. A teď mi řekněte, co by tyto skupiny měly z toho, když by tady dceru prodaly nebo nechaly zkrachovat?
Jediný, kdo to udělal, byla francouzská Eiffage, protože zjistila, že tuzemský Tchas koupila v takovém stavu, že je to neopravitelné. Ale nevěřím, že kterákoli z jiných velkých stavebních společností tady svou dcerku zruší. I když by jim udělala velkou ztrátu, tak ji zasanuje, vyhodí vedení, dá sem někoho serióznějšího, kdo nebude prodělávat a bude pokračovat dál. Ztráta trhu jako takového ale smysl nedává.
E15: Nehrozí ale, že se časem může ukázat, že vaše sázka na transparentnost byla sázkou na špatného koně? Že ve zdejších poměrech se firma zkrátka korupci a klientelismu přizpůsobí, nebo z trhu zmizí?
To je dobrá filozofická otázka. A vím, že to velmi rádi používají naši konkurenti, protože se těší, až odsud vypadneme. Takže bych všem vzkázal: nevypadneme. Ale má to ještě druhý rozměr. Jde o otázku vědomí celé společnosti. Potom by se totiž mělo udělat referendum, jestli chceme být v Evropské unii a řídit se normálními standardními evropskými principy, nebo se chceme stát součástí Balkánu a Ruska, kde se bez úplatků nedá udělat vůbec žádný byznys. A já mám pocit, že Česká republika by měla být spíš součástí EU.
Skanska si mimochodem už v minulosti řekla, že nepůjde do Ruska, protože tam bez korupce neuděláte nic. Stále si myslíme, že s naším přístupem najdeme dostatek zákazníků. Když už ne státních, tak privátních, kterým bude náš přístup sympatický. Transparentnost a férovost pro nás bude konkurenční výhoda, proč s námi budou chtít spolupracovat.
E15: Plánujete nějaké další změny, jak se vrátit k růstu firmy?
Měníme model byznysu. Chceme se vrátit do regionů, odkud jsme se ještě na základě rozhodnutí bývalého vedení stáhli v minulých letech. Chceme být v regionech víc viděni, být schopni nabízet realizaci regionálních zakázek. Myslíme si, že zaměřit firmu na to, aby dělala jen obrovské zakázky, není bezpečné. A tak jsme byli zaměřeni my. Ale teď se potřebujeme dostat do stabilnější, robustnější polohy. Chceme stát pevnýma nohama v regionech, chceme si ale také zachovat schopnost realizovat velké zakázky.
E15: Jak bude návrat do regionu v praxi vypadat?
Budeme mít oblastního manažera, který bude zodpovědný za celý průběh zakázky. Bude zodpovědný za to, že zakázku najde, vyhraje, zrealizuje a bude držet i garance. Ale celkově to bude proces na více let. Co se jednou zrušilo, to se znova velmi těžko buduje.
E15: Chystáte prodej nějakých aktiv? Jeden čas jste nabízeli Skansku Facility.
Například Skansku Facility bychom klidně prodali. Ale trh dnes není dobrý pro divestice. Dnes je lepší firmy kupovat než prodávat. V rámci regionalizace nevylučuji, že bychom nerostli jen evolučně, ale že bychom posílili i prostřednictvím nějaké akvizice.
Dan Ťok (53)
Absolvent Vysokého učení technického v Brně. Od roku 1996 stál v čele české pobočky společnosti ABB, následně od roku 2003 řídil Jihomoravskou plynárenskou. Zhruba dva roky také šéfoval průmyslovým aktivitám finančníka Karla Komárka v KKCG Industry. V čele Skansky vystřídal v roce 2008 jejího dlouholetého ředitele Zdeňka Burdu.
Mejdan století střídá nekonečná kocovina
