Digitální daň zvýší fiskální výnos o pět miliard eur ročně, říká Gabriela Hoppe
„Pro nadnárodní podniky v digitální oblasti dnes fyzická přítomnost není důležitá. Své digitální zboží a služby dodávají i tak, což ale znamená, že většinu svých příjmů daní v zemi s nízkým zdaněním, kde mají své hlavní sídlo. A to je problém,“ říká Gabriela Hoppe, jednatelka Grant Thornton Tax and Accounting.
Koho se nová pravidla zdaňující digitální byznys dotknou?
Evropská komise předložila v březnu dva nové legislativní plány. Cílem je zajistit, že digitální podnikání v Evropské Unii bude zdaněno spravedlivě. Jde například o společnosti sociálních médií, platformy pro spolupráci a online obsah. Ze statistik vyplývá, že 9 z 20 největších společností s největší tržní hodnotou na světě je digitální společností. EU v současnosti navrhla dočasné zdanění digitálním společnostem s celosvětovým ročním příjmem přesahujícím 750 milionů eur.
Jak konkrétně by se legislativní návrhy projevily?
Základní myšlenkou je, aby zisky společností byly zdaňovány v jurisdikci, kde byla hodnota vytvořena. Podle současných pravidel se korporátní daň platí podle toho, kde je podnik daňovým rezidentem či je fyzicky usazen / přítomen, jednoduše řečeno, kde má stálou provozovnu. Pro nadnárodní podniky v digitální oblasti dnes ale fyzická přítomnost nehraje téměř žádnou roli a své digitální zboží a služby mohou dodávat s minimální fyzickou přítomností. To pak znamená, že mohou zdaňovat většinu svých příjmů v zemi s nízkým zdaněním, kde mají své hlavní sídlo. A to je právě problém.
Stávající daňová legislativa na to nestačí?
Mezinárodní daňová pravidla byla původně vypracována pro „kamenné“ podniky, některá jsou dnes zastaralá a již se nehodí pro moderní prostředí, ve kterém se podniky výrazně spoléhají na těžko ocenitelná nehmotná aktiva, data a automatizaci, které podporují přeshraniční obchodování online bez fyzické přítomnosti. Tyto problémy se neomezují na digitální ekonomiku a potenciálně ovlivňují všechny podniky. V důsledku toho jsou některé podniky přítomny v některých zemích, kde nabízejí spotřebitelům služby a uzavírají s nimi smlouvy, přičemž plně využívají výhod dostupné infrastruktury a institucí právního státu, ale přitom se pro daňové účely za podniky přítomné v dané zemi nepovažují. Toto postavení „černých pasažérů“ pak narušuje podmínky hospodářské soutěže v jejich prospěch na úkor zavedených podniků.
Jak konkrétně se nové zdanění projeví?
Aby se vyrovnaly mezery, tak předtím, než bude dokončen plán daňové reformy, uloží EU předběžné daně z konkrétních digitálních obchodních aktivit. Pierre Moscovici, komisař EU pro hospodářství, finance, daně a celní záležitosti například uvedl, že pokud by členské státy EU jednotně vybíraly 3% dočasnou digitální daň, celkový fiskální výnos by se každoročně zvýšil o 5 miliard eur. Tyto plány daňové reformy však vstoupí v platnost jen po schválení Evropské rady a Evropského parlamentu.
Mgr. Ing. Gabriela Hoppe je vedoucí oddělení daňového poradenství a jednatelkou společnosti Grant Thornton Tax & Accounting s.r.o. Absolvovala Vysokou školu ekonomickou v Praze a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 2003 je členem Komory daňových poradců a specializuje se na daň z příjmů právnických osob, daň z přidané hodnoty a daňové plánování a optimalizace. Je autorkou odborných článků a při své přednáškové činnosti v minulosti spolupracovala a spolupracuje s experty ministerstva financí i odborníky z Komory daňových poradců.
