V IT branži se bojuje o zakázky stejně tvrdě jako například ve stavebnictví. Nejedna společnost se proto raději veřejným tendrům obloukem vyhýbá. Další bolístkou je chronický nedostatek lidí, říká Jan Holík, spolumajitel a šéf strategie skupiny Mibcon.
Co se děje na IT trhu?
V oběhu je dost peněz a je dobrá doba pro akvizice. Trh se koncentruje. Projevuje se to například tak, že skupiny programátorů na volné noze se seskupují do menších firem. Dochází rovněž ke generační výměně. Do byznysu přichází hodně lidí pod třicet let, která, když se výhledově nedostane ke kormidlu, nebude mít motivaci. Je to hodně vidět na konzultačních softwarových firmách, které vznikly v 90. letech. Dnes v nich sedí vyhořelí padesátníci.
Vás chtěl taky někdo koupit?
Měli jsme několik nabídek na převzetí nebo fúzi ze zahraničí. Ale vždycky, když k nám pak přišli, zjistili, že jsme moc velcí. Fúze v IT je navíc hodně složitá. Pracovní nástroj je člověk a když někoho koupíte, tak vám nikdo nezaručí, že se firma nerozpadne. Příkladů podobných krachů je hodně.
Žádného z akcionářů Mibconu vidina peněz nezlákala?
Je nás osmnáct akcionářů, všichni pracujeme v Mibconu, nikdo nemá majoritu. Strategicky jsme se společně rozhodli, že prodávat firmu zatím nechceme.
Na čem vyděláváte?
Nevyvíjíme software na zakázku, spíše využíváme programy třetích stran, ale něco máme i svého. Děláme podporu procesů ve firmách. Jsme jedním z největších tuzemských partnerů společnosti SAP. Nechodíme primárně do státní správy. Soustředíme se na maloobchod, velkoobchod a logistiku. Mezi naše klienty patří Kaufland, Siko nebo Rock Point.
Do veřejných zakázek nechodíte kvůli korupci?
O to nejde. Problém je cena jako hlavní kritérium soutěže. Velké firmy jsou schopné zakázku dotovat ze svého, protože vědí, že se jim to vrátí na servisních poplatcích v budoucnosti. Na pevných projektech se nevydělává. Je to jako u aut. Vydělává se až na servisu. Výběrová řízení navíc trvají velmi dlouho. Kromě toho jsou zadání často nesmyslná, kdy se ani pořádně nemáte šanci dozvědět, co vlastně budete dělat.
Současně ale máte produkt související s elektronickou evidencí tržeb?
Jedním z našich úkolů je sledovat legislativu. Kontrolní výkaz DPH, nespolehlivý plátce nebo EET jsou témata, která neděláme kvůli tomu, abychom na nich zbohatli, ale protože je zákazník potřebuje.
Marže v branži jsou tedy pod tlakem?
Klienti požadují čím dál složitější implementace. Ovšem za stejný čas a za menší ceny. Marže se tedy snižují. Za poslední čtyři roky tak o čtvrtinu. Obrat nám ale přitom stoupá. Za loňský rok se celá skupina přiblížila třem stům milionům korun. Současně hodně investujeme hlavně do nových technologií. To stojí hodně peněz. V našem případě jednotky milionů korun ročně.
Zakázek je hodně?
Práce je víc než lidí na trhu. Stejně jsou na tom naši zákazníci. Ti nedokážou sehnat ani skladníka, natož my programátora.
Kam firmu strategicky směřujete?
Založili jsme společnost Mibcon NDC, s níž se chceme více orientovat na cloudové služby a na zahraniční trhy. Zakázky už máme například v Rakousku, Německu nebo v Anglii. Ve skupině je 150 lidí. Museli jsme vytvořit holdingovou strukturu, abychom pokryli požadavky zákazníků. Drtivá většina našich produktů vznikla na základě tlaku zákazníka a ne tak, že jsme si to vymysleli.
Před časem jste vstoupili do firmy Greensoft. Díváte se po dalších akvizicích?
Akvizice programově neřešíme. Do Greensoftu jsme vstoupili, protože dělá výrobní firmy. Těm se Mibcon nevěnuje. Je to pro nás důležité proto, že i prodejci, pro které děláme, začínají vyrábět. Například v oděvech si dříve nechávali všechno dělat v Číně. Dnes už si ale něco chtějí šít sami. Nebo obchody s potravinami v menších městech si začínají dělat sami lahůdky, protože je chtějí mít kvalitní. To se následně odráží v požadavcích, které mají na IT vybavení.
Více o byznysu českých IT firem čtěte v pondělním vydání deníku E15.
