Dolínek: V Praze nechci nákladní tranzitní dopravu ani náhodou

Radní pro dopravu Petr Dolínek

Radní pro dopravu Petr Dolínek Zdroj: Anna Vackova, E15

Radní pro dopravu Petr Dolínek
Radní pro dopravu Petr Dolínek
Náměstek Petr Dolínek
4
Fotogalerie

"Ještě do konce roku chci městským firmám přikázat, aby při jakékoliv stavební úpravě vozovky rovnou počítaly s budoucí výstavbou elektrostanice," říká v rozhovoru pro portál Auto.cz pražský radní pro dopravu Petr Dolínek, o kterém se spekuluje jako o možném budoucím ministru dopravy. Má stát podporovat elektromobilitu? Bude v hlavním městě zavedené mýto? A dostanou se náklaďáky ve větší míře do hlavního města?

Pane náměstku, jak se pohybujete po Praze?

Jezdím na skútru Vespa, což je z Dejvic nejlepší způsob dopravy.

Takže jste nadšený motorista?

Motorka i auto jsou fajn. Motorismus patří k životu. Jen čím blíž jsme k centru Prahy, tím víc lidi žádám, aby se poskládali mezi sebou.

Takže jste sám narazil na některá omezení pro řidiče?

Když jsem nastupoval jako radní, zrovna se projednával návrh, podle něhož měly motorky v zónách platit parkovné stejně jako auta. Zrůdný nápad jsem rovnou vyškrtl, bylo to tady moje první rozhodnutí.

Proto, že sám jezdíte na skútru?

Ještě se tak nerozšířily elektroskútry, ale osobně v nich vidím budoucnost. Až jich bude víc, začneme dávat do ulic i stojany na přivázání, podobně jako na kola. Je to otázka poptávky.

Bude magistrát tuto elektromobilitu podporovat nějak dál?

Během dvou let má vzniknout přes padesát elektrostanic. Ještě do konce roku chci městským firmám jako TSK a podobně přikázat, aby při jakékoliv stavební úpravě vozovky rovnou počítaly s budoucí výstavbou elektrostanice. Město by mělo vybudovat infrastrukturu, ale nemělo by být provozovatelem, podobně jako u benzinek.

Praha uvažovala o nízkoemisních zónách, dnes spíše o mýtu. Kdy hrozí?

Osobně nejsem přesvědčen o mýtu v Praze. Je to zatím v projednávání a do dvou let nic takového nebude. A i kdyby bylo, pak jen v rámci Malé Strany, Hradčan a Starého Města. Zkrátka míst, která se nedotýkají drtivé většiny řidičů. Třeba magistrála by určitě součástí mýta nebyla.

Jste zastáncem plánů na zlidštění magistrály. Nebojíte se zácpy, když není dobudován okruh?

Dá se to realizovat i bez hotového okruhu, protože žádný z návrhů neovlivňuje kapacitu magistrály. Zůstanou tři pruhy, jen se možná zúží. Magistrála se dá proměnit v městský bulvár. Podívejte se do Vídně, kde mají lavičky a stromy pod sochou Marie Terezie.

Jenže tam je to dáno historicky…

Já vím, aby tam nemohly stát barikády. Přesto tam bulváry jsou a zapadají. I z magistrály se dá udělat bulvár, aniž by to omezilo její funkci. Doprava je nenahraditelná a zůstane zachována. Ale můžeme vybrat místa jako křižovatku I. P. Pavlova, kde jsou ostrůvky, a dát tam zeleň. I na Vítězném náměstí tomu nevěřili – a dnes tam jsou zahrádky. Budu se pak samozřejmě hádat o přechody, protože nemohou být na každém metru. Umím si ale představit širší před muzeem, pokud zůstanou stejná světla.

Bude víc parkovišť P + R na okrajích města?

Finišujeme velké parkoviště na Černém Mostě, další projekty se rodí na Zličíně. Zvažujeme odstavnou plochu u Depa Hostivař. Dáváme maximální součinnost městským částem, pokud je chtějí stavět na svém území. Jako třeba Radotín. Motoristé si ale musí uvědomit, že to není nic jednoduchého. Pražané totiž v poslední době propadají fenoménu „ne na mém dvorku“. Všichni chtějí, aby byl problém řešen, ale ne na úkor jejich nejbližšího okolí. A jsou verbálně velmi agresivní. Dokonce to zašlo až tak daleko, že když v Modřanech chtěla městská část postavit parkovací dům pro rezidenty, vystoupili, že nic takového nechtějí.

Kdy bude mít Praha jednotný systém parkování? Teď ani Pražané nevědí, kde a za kolik smějí stát.

Od prvního února. Všechna místa budou fungovat na registrační značky, takže budeme moci pracovat variabilně i s prostupností. Z toho také vyplývá, že všichni obyvatelé budou moci parkovat na vedlejší zóně dvě tři hodiny zdarma na obstarání toho, co potřebují. Sice si budou muset spustit aplikaci, ale nic nezaplatí. Zóna nemá omezovat v životu. Jen Praha 1 je natolik specifická, že tu bude režim tužší.

Co mají dělat lidé bez chytrých telefonů, když chtějí zaplatit za parkování?

Stejně jako dosud přijdou s espézetkou a naťukají ji do parkomatu.

Před dvěma měsíci jsme hovořili se středočeskou hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou, které se vůbec nelíbil nápad na uzavření Štěrboholské spojky pro kamiony. Byl jste se vůbec podívat v místech, kam je chcete vyhnat?

Samozřejmě byl. Pro lidi žijící mezi hradeckou dálnicí D11 a brněnskou D1 to nemusí být příjemné. Ale stejně tak přece není možné říkat, že když už mají obyvatelé Zahradního Města nebo Spořilova pod okny dopravu tak dlouho, že už jsou zvyklí. Přece nemůžeme vypočítávat, který lidský život se musí chránit víc a který méně. Není to boj Prahy a středních Čech, ale pražské aglomerace proti tomu, že stát nevyřešil za celé roky tranzitní dopravu přes Českou republiku. Buď to odnese Praha, nebo střední Čechy.

Kdy bude hotový vnější okruh?

Za tři roky jsem přesvědčil snad úplně každého o potřebě propojky dálnic D1 a D11. Teď je už jen potřeba realizovat stavbu citlivě a co nejrychleji. Aby se ti, co nechtějí vůbec do Prahy, mohli městu vyhnout. Typicky třeba všichni, co potřebují z Hradce Králové na Plzeň. V tom už jsme ušli velký kus cesty a je to pozitivní. Horší je to se zbytkem okruhu, kde proti němu starostové neustále bojují.

Podezřívám je, že chrání svůj individuální majetek. Ředitelství silnic a dálnic už ale řeší technické podklady. Chytřejší budeme na konci letošního roku, kdy má přijít stanovisko Ministerstva životního prostředí. Ani v mezičase ale nespíme a pracujeme na tom.

Hrozí tedy reálně, že než se okruh vybuduje, kamiony sjedou do obcí v okolí?

Strašení ze strany dopravců je liché. Místní silnice neunesou tranzitní dopravu. Ale jsou státní komunikace, které jsou určeny pro nákladní dopravu. Nechci sobecky říct, že je mi to jako pražskému zastupiteli jedno, ale musím to nějak v metropoli vyřešit. A půjdu si za cílem. V Praze nechci nákladní tranzitní dopravu ani náhodou!

Blanka se osvědčila, ale na výjezdech jsou kolony. Na konci v Holešovičkách je v současnosti už druhé opatření, které brzdí okolní dopravu, aby mohla auta vyjíždět z tunelu. Proč jsou tam taková nešťastná provizorní řešení?

První problém je v tom, že není dokončen městský okruh. To bude vždycky způsobovat pnutí v místní dopravě, protože chybí navázání. Proto musíme testovat různé varianty dočasného řešení, kdy předtím sice děláme modely, ale až reakce řidičů v reálu ukážou, zda se to podařilo. V Holešovičkách se měří provoz a za měsíc dva budeme hledat řešení. Momentálně zastávám názor, že by měl být zrušen parkovací pruh nahoru k Bulovce a doprava by měla být tříproudá s částečným parkováním na chodníku. Musíme ale brát ohled na to, že tam bydlí lidé.

Jenže umělý špunt vyvolává v řidičích zlobu, zatímco předtím šlo o přirozené řešení, kde byly dva průběžné pruhy z centra města a jeden připojovací z tunelu...

V okamžiku, kdy máte stojící auta na výjezdu z Blanky, musíte uzavírat vjezdy v ostatních částech Prahy. Čili to sice způsobuje drobný problém v jednom místě, ale uvolníte tím dopravu jinde. Jedině tak zachováte komplex funkční a schopný absorbovat veškerou dopravu.

Jak to vypadá s dokončením zhruba deseti kilometrů vnitřního okruhu mezi Pelc-Tyrolkou a Štěrboholy?

Rada schválila změnu územního plánu, aby odpovídal potřebám dokončení okruhu. V nejbližších dnech jí chci předložit návrh na soutěž pro projektanty, kteří připraví dokumentaci pro územní řízení. Jde o doprojektování celého městského okruhu, také proto je hodnota zakázky 350 milionů korun. V roce 2023 bychom mohli začít stavět, a protože už máme zkušenosti se stavbou Blanky, mohlo by to být rychlejší a jednodušší.

Zelení v trojkoalici chtějí povrchové řešení, zatímco roky uvažovaná podzemní varianta už má vydaný posudek EIA. Musíte s tím bojovat?

Zastávám názor, že by vnitřní okruh měl být dokončen tak, jak byl připraven. Když se podíváme do světa na velká města, vždy mají okruh. Ani naše řidiče o jeho smyslu nemusím přesvědčovat. Optimálně pokud je v podzemí, protože povrch patří pro lidi, výstavbu a třeba parky. Když dáme auta pod zem, otevře nám to i lokality, které dosud nebyly k bydlení. Podívejme se na Letnou před Blankou a nyní.

Jenže duální systém podle Zelených udělá z Hloubětína druhý Spořilov, kde po jedné straně aglomerace budete auta posílat tam a po druhé zase zpátky. A mezi tím uzavřete do pasti desetitisíce lidí. Ale nebráním se prověřování povrchových variant. Nesmíme se totiž dostat do fáze, kde bychom něco otevírali a neměli vyřešenu povrchovou dopravu.

Rozhovor připravil portál Auto.cz.