Erika Lori: Individualismus se v Česku nenosí ani v diamantech

Dobře nakoupit nepřestalo být alchymií, zvláště když se důvěřiví Češi často spokojí i s diamantovým zajícem v pytli. „V Česku se prodávají horší kameny a dráže než v sousedních zemích,“ uvádí gemoložka a obchodnice s diamanty Erika Lori.

E15: Nebudu jistě první, kdo se vás na to zeptá, ale nedá mi to: když přijedete na izraelskou diamantovou burzu do Ramat Ganu, kolik je tam žen?

Teď už je jich mnohem více. V době, kdy jsem začala na burze studovat, jsem tam byla skoro jediná. Izraelci jsou ale gentlemani a jsou velmi milí, takže to bylo příjemné. Jako žena jsem měla spíš výhodu. Spíše tady v Česku jsou obchodníci šovinisté, spousta mužů, obchodníků či bankéřů tu se mnou nechtěla začít jednat jen kvůli tomu, že jsem žena.

E15: Jak dlouho se pohybujete v diamantovém byznysu?

Diamanty a diamantové šperky prodávám od roku 2009. Firmu jsem založila už v roce 2007, ale naplno jsem se jí začala věnovat až o dva roky později.

E15: Tak to jste začala obchodovat zhruba v okamžiku, kdy začala finanční krize. Nebyl nákup diamantů v tu dobu paradoxně pro lidi až na posledním místě?

Právě naopak, lidé ztráceli důvěru v bankovní systém a hledali investiční alternativy. A tehdy se de facto otevřela otázka investic do diamantů, protože do té doby to tady prakticky nikoho nezajímalo. Začala jsem nabízet diamanty a zjistila, že se tu najdou konzervativní klienti, kteří mají zájem.

E15: Říkáte konzervativní? Když se mluví o diamantech, většinou padají dvouciferná čísla, pokud jde o výnos, takhle vysoko konzervativní hráči nemíří.

Osobně nedoporučuji diamanty na spekulaci. Zažila jsem sice pár případů, kdy jsem doporučila klientovi, kupte teď a vyděláte a on tak učinil a opravdu vydělal 36 procent během dvou let. Ale takových případů moc nemám a nejsem na trhu zase tak dlouho, abych dokázala přesně vysondovat, že teď zrovna ceny půjdou nahoru. Pravda ale je, že kdo nakoupil krátce po začátku krize, vydělal během pěti let 15 až 35 procent. Bohužel teď už to tak docela neplatí, loni výnosy začaly klesat, nabídka se omezila a byznys zpomalil. Je to dáno i kurzem dolaru ke koruně.

Češi jsou ale už skutečně přesyceni drahou bižuterií, kterou mohou za rok vyhodit, protože to je věc, která má jenom marketingovou hodnotu, a přicházejí na chuť diamantům

E15: Ale já jako korunový investor vidím, že diamanty v domácí měně zhodnocují.

Ano, efekt podstatně slabší koruny proti dolaru převážil nad tříprocentním propadem, který diamanty loni postihl. Investice do diamantů je do značné míry sázkou na vývoj dolaru, takže je to tak trochu i měnová spekulace.

E15: Triviální investiční pravidlo praví, nakupuj diamant, když je dolar na minimu, teď je to ale naopak.

V momentě, jak se něco začíná zdražovat, tak to zvláště v Česku strašně chceme. Třeba v listopadu či prosinci jsem radila klientům, ať kupují, oni ale stejně chtěli nakupovat až letos v březnu, kdy to bylo „dostatečně“ drahé, protože se změnil kurz.

E15: Není tedy ten nejméně vhodný okamžik pro nákup diamantů?

Pokud bude dolar 31 korun, což lze přepokládat, tak není.

E15: Komu byste doporučila investici do diamantů?

Doporučuji diamanty spíš jako konzervativní investici a mezigenerační uchovatel hodnoty. Dobré ročníky pro nákup byly třeba 1996 nebo 2000, naopak kdo nakoupil třeba loni, tak si nejsem jistá, že by dneska prodal dobře, za deset let mu bude trh nakloněn více, jde opravdu o dlouhodobý horizont.

E15: Podle indexu Diamond IDEX on-line ceny diamantů v dolarech v posledních letech slábnou, vrchol byl někde během léta 2011.

Ano, ale záleží na druhu a kvalitě kamenů. Například ceny menších kamenů o hmotnosti 0,30 až 0,90 karátu za poslední tři roky o 35 procent stouply. Příčinou byla chudnoucí Čína, která je největším konzumentem diamantů. Když už si totiž Číňané nemohli dovolit velké kameny, začali se zajímat o ty menší. Těch byl ale na trhu nedostatek, protože brusiči se jim nevěnovali, a tak šly ceny rychle nahoru.

E15: Jak se vyvíjel diamantový trh v Česku?

Do roku 2009 tu vůbec nikdo nevěděl, jak to vlastně funguje. Kupovalo se to, co bylo. Že má být k diamantu nějaký certifikát, že má mít nějaký brus, že kámen má či nemá fluorescenci, a spoustu dalších vlastností, se kterými stojí a padá hodnota kamene, klienti ani prodávající neřešili. Dneska když přijdu ke konkurenci a prodávající tvrdí, že nabízí nejlepší kvalitu, a přitom nenabízí k diamantu certifikát, přijde mi to směšné. V důsledku toho se v Česku stále ještě prodávají horší kameny a dráže než v sousedních zemích. Spousta zákazníků nakoupila diamanty velice draho a vůbec neví, co mají, až do chvíle, kdy se rozhodnou diamant prodat. Pak přijde rozčarování, protože méně kvalitní kameny byly samozřejmě nadhodnocené, a proto se hůř prodávají. Špičkové kameny prodáte bez problémů.

Doporučuji diamanty spíš jako konzervativní investici a mezigenerační uchovatel hodnoty. Dobré ročníky pro nákup byly třeba 1996 nebo 2000

E15: Jak mám tedy koupit diamant, abych na něm vydělal?

Doporučuji oficiální zdroj přímo z diamantové burzy, pak máte jistotu, že víte, co kupujete, že kupujete za burzovní cenu z první ruky, máte jasně stanovenou provizi obchodníka, a když budete později kámen prodávat, přijdete jen o tu provizi. Pak totiž není problém kámen vrátit zpět na burzu a opět ho prodat. Bohužel v případě nákupů třeba přes internet či multilevel lze předpokládat, že pohltí minimálně třetinu z prodejní ceny náklady prodejce, a investor tak nemůže čekat, že na tom při prodeji za rok vydělá. Navíc nemá ani komu kámen prodat.

E15: V jakém měřítku obchodujete?

Třeba v lednu jsem udělala objednávku za 70 tisíc dolarů, objednávám pro obchod každé dva tři měsíce, ale dolar to tak znevýhodnil, že objednávat asi nebudu a počkám, co se bude dít dál. Od března spíš nabízím klientům přímé zprostředkování prodeje, protože já když koupím, musím na to dát marži, není to těch sedm procent za zprostředkování prodeje, je to trochu víc, abych se tu uživila.

E15: Kolik to je?

Je to 15 až 20 procent, větší marži nemám, nejsem Cartier.

E15: Jaký byl váš největší obchod?

To byl jeden klient z Ruska, který si přijel diamant na burzu vyzvednout osobně, byl to obchod za 430 tisíc dolarů. Ale v takových případech mám provizi jen tři procenta, abyste si nemyslel.

E15: Jak se v Česku vyvíjí zájem o kameny?

Stoupá.

E15: To tvrdí všichni, když mluvím s lidmi z trhu.

Češi jsou ale už skutečně přesyceni drahou bižuterií, kterou mohou za rok vyhodit, protože to je věc, která má jenom marketingovou hodnotu, a přicházejí na chuť diamantům.

Erika Lori|Michael Tomes, E15

E15: Jaký podíl diamantů se prodá ve špercích a jaký si zájemci odnesou jako investiční?

Ze začátku jsem prodávala ze 70 procent volné diamanty ku 30 procentům diamantových šperků. V posledním roce je tomu v podstatě naopak. Podle mne se to ale bude pořád měnit, každé dva roky to může být jinak podle toho, jak se bude vyvíjet trh.

E15: Za kolik Češi nakupují?

Většinou čeští zákazníci zvažují investici od 10 do 30 tisíc dolarů. To jsou částky, které tak obvykle investují. Obecně platí, že dobré je nakupovat co nejčistší kameny co největší velikosti.

E15: Máte známé zákazníky?

Musím být diskrétní, ale mám. Jsou to právníci, celebrity, lékaři, politici.

E15: Převažuje někdo, nějaká skupina klientů?

Momentálně mám nejvíce zákazníků mezi lékaři, většinou zubaři.

E15: Všechna odvětví mají nějaké své módní trendy, jak je to s diamanty?

Teď je velká poptávka nakupovat fancy colored diamanty, tedy vznešeně barevné diamanty, růžové, světle modré, světle zelené, jde o kusové záležitosti, které mohou být zcela unikátní a dosahují astronomických částek. Je to něco neobvyklého a jsou kultury a klienti, kteří za to rádi zaplatí. Když se podíváte do Christie’s nebo Sotherby’s, lámou rekordy právě růžové, žluté nebo modré diamanty. Trendem jsou i šperky s malými kameny, jde to proti bižuterii, diamant je proti sklu přece jen věčný.

E15: A v Česku?

U nás je stále důležité, co má soused. Pokud nemá klasický kulatý briliantový výbrus, tak to lidé obvykle nepovažují za diamant. Individualismus se zatím v Česku moc nenosí ani v kamenech.

E15: Není domácí trh s diamanty už trochu napjatý? Když se kameny obchodují i přes internet či multilevel jako drogerie.

Ano, trh je napjatý, protože konkurence je velká. Když si projdete Dlouhou a Pařížskou, všichni prodávají diamanty. Ale problém je vždy v kvalitě. Konkurence vám navíc hází klacky pod nohy například tím, že vyřadili moji image inzerci v klíčovém vydání lifestylového módního titulu v listopadu a prosinci, protože větší značka, konkurent, si to nepřál.

E15: Financujete se sama, nebo za sebou máte investory? Neoslovil vás někdo s nějakou nabídkou?

Sama. Já rostu pomalu, jak roste byznys. Rozjíždíme teď se sightholderem, kterého zastupuji, projekt přímých investic do diamantů, ale ve větším měřítku to zatím spouštět nechci. Když uděláte chybu, stojí to hodně peněz. Až budu mít jistotu, že budu moci garantovat určitý stabilní zisk, pustím se do toho třeba ve formě fondu naplno.

E15: Kdybych vám řekl, že mám doma diamant, který chci prodat, tak co dál?

Řeknu vám, jaká je tržní cena, a začneme ho prodávat. Mohu zprostředkovat prodej diamantového šperku za provizi 20 procent anebo ho od vás vykoupím a „zrecykluji“ anebo vám doporučím, kde ho prodat za lepší cenu, třeba klidně na Aukru. Nejnižší hodnotu má diamant bez certifikátu, když ho doma vyndáte ze šperku a chcete ho prodat. Je také velký rozdíl mezi aktuální tržní cenou a tou maloobchodní. Maloobchodní cena obsahuje marže, které jsou u nás až astronomické. Lidé si často koupí kámen na internetu nebo přes různé pyramidové prodejce, a když se po šesti měsících nebo po roce rozhodnou kámen prodat, jsou překvapeni, jak málo dostanou.

E15: Takže se diamant chová skoro jako spotřební zboží.

Ano, je to v podstatě spotřební zboží.

E15: Existuje nějaký světoznámý diamantový bazar, místo s dokonalou diamantovou likviditou?

V New Yorku, 74. ulice, tam od vás koupí všechno. Chtěla bych něco podobného dělat i tady, ale zdejší trh je přece jen ještě malý.