Expertka Karásková: Jednání o fondu obnovy budou extrémně náročná, mohou se protáhnout až do pondělí

Summit EU v Bruselu, který je věnovaný víceletému rozpočtu a fondu obnovy (17. 7. 2020)

Summit EU v Bruselu, který je věnovaný víceletému rozpočtu a fondu obnovy (17. 7. 2020) Zdroj: Reuters

Vendula Karásková
Francouzský prezident Emmanuel Macron na summitu EU
Summit EU v Bruselu, který je věnovaný víceletému rozpočtu a fondu obnovy (17. 7. 2020)
Šéf Evropské rady Charles Michel na summitu EU
Summit EU v Bruselu, který je věnovaný víceletému rozpočtu a fondu obnovy (17. 7. 2020)
26
Fotogalerie

Lídři Evropské unie dnes zahájili náročná jednání o rozpočtu na příští roky a fondu obnovy, který má pomoci zemím zasaženým koronavirem. „Česká republika může mít k návrhu výhrady, potřebuje však, aby se evropská ekonomika rychle zotavila, proto je nutné najít co nejdříve shodu,“ míní Vendula Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky.

Považujete navržený fond obnovy za skutečně efektivní mechanismus, který může unijním zemím významně pomoci se zotavením po koronavirové pandemii?

Navržený fond obnovy je zacílený na podporu ekonomik zemí, které byly epidemií koronaviru zasaženy natolik, že si nemohou pomoci samy. Posílení jejich hospodářství je důležité mimo jiné i pro jejich politickou stabilitu, je ale zásadní i pro Českou republiku.

Naše ekonomika je závislá na vývozu a na celkovém výkonu evropského hospodářství. Potřebujeme tedy, aby se unijní země zotavily po pandemii co nejrychleji. I když tedy můžeme mít k některým částem návrhu výhrady, důležité hlavně je, aby se státy shodly na podobě fondu obnovy co nejdříve.

Jaké jsou hlavní třecí plochy mezi jednotlivými zeměmi kolem návrhu?

V podstatě po celou dobu vyjednávání o fondu obnovy vidíme hlavní neshody mezi tím, jestli se mají prostředky rozdělovat prostřednictvím nevratných grantů nebo půjček. Zejména skupina států zvaná „Frugal Four“, tedy Nizozemsko, Dánsko, Rakousko a Švédsko, kritizuje velký podíl grantů.

Tyto státy, které patří mezi čisté plátce do evropského rozpočtu, se obávají zneužívání dotací. Poukazují na to, že už nyní měly některé státy problém prostředky z unijního rozpočtu vyčerpat. Celkový objem balíku, který se bude rozdělovat, by tedy podle nich měl být menší.

Dalším rozporem jsou podmínky, za jakých se budou moci peníze čerpat. Předseda Evropské rady Charles Michel navrhuje tři, o kterých se nyní bude jednat. Patří k nim i navázání vyplácení dotací na dodržování vlády práva a evropských hodnot v zemi. To ale odmítají Polsko a zejména Maďarsko, které už varovalo, že je kvůli této podmínce připraveno návrh vetovat.

Kdo je pro?

Pro Nizozemsko a další čisté plátce je zásadní tyto požadavky nějakým způsobem do pravidel zahrnout. Například lucemburský premiér Xavier Bettel už upozorňoval, že lucemburští daňoví poplatníci nemůžou posílat peníze do států, které s nimi nesdílí společné hodnoty.

Problematická je i otázka takzvaných rabatů, slev na příspěvky do unijního rozpočtu pro čisté plátce, které využívají Dánsko, Německo, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko. Ty vadí jak jihoevropským státům, tak České republice, a premiér Babiš se vyslovil pro jejich zrušení. Otevřená je také otázka nových vlastních zdrojů příjmů do unijního rozpočtu, ke kterým jsou jednotlivé státy skeptické.

Jaká je česká pozice?

Česko kritizovalo zejména původně navržené kritérium rozdělování grantů založené na míře nezaměstnanosti od roku 2015. Místo toho premiér Andrej Babiš prosazoval kritérium propadu HDP, které podle něj lépe odráží, jak koronavirus jednotlivé země zasáhl.

Michel těmto požadavkům částečně vyšel vstříc a změnil alokační klíč tak, aby nám více vyhovoval. Podle jeho návrhu by se mělo třicet procent prostředků rozdělovat právě podle propadu ekonomiky letos a v příštím roce.

Co by to Česku přineslo?

Pokud by se toto kritérium podařilo prosadit, Česká republika by mohla získat z fondu obnovy až o 1,6 miliardy eur více než podle původního návrhu. V tomto ohledu tedy můžeme být spokojeni, i když podle premiéra by měl být důraz na propad HDP ještě větší, ideálně by Česko chtělo prosadit až padesát procent.

Zároveň můžeme být spokojeni s navrženou výší víceletého finančního plánu – i když je snížena, zůstala zachována výše prostředků na kohezi, což bylo také jednou z hlavních priorit ČR. Českým cílem také je, aby bylo možné prostředky z fondu obnovy využívat déle než jen navrhované čtyři roky.

Koordinuje Česká republika svůj postoj s dalšími zeměmi regionu v rámci visegrádské čtyřky?

I když všechny státy V4 patřily do skupiny „Přátel koheze“, která společně bojovala za financování koheze ve stejné výši jako v předchozích letech, na předložený návrh reagovaly jinak. Zatímco Slovensko a Polsko byly s návrhem spokojené, Babiš patří k jeho hlasitým kritikům. Země V4 se ale pokusily nalézt společný postoj v červnu na summitu v Lednici, stejně jako na začátku července, kdy Česko předávalo Polsku předsednictví ve skupině.

Společně země V4 zdůrazňují zejména to, že rozpočet musí být nastavený pro všechny členské státy spravedlivě, tedy že chudší země nemůžou doplácet na ty bohatší, i když byly koronavirem postižené více. Shodují se také na tom, že čerpat peníze z fondu obnovy by mělo být možné déle než jenom čtyři roky.

Panují obavy, že summit se může kvůli nesnadným jednáním protáhnout. Věříte, že se zemím podaří dospět ke kompromisu nebo se obáváte fiaska, kdy část členů odjede silně nespokojená?

V tuto chvíli víme jenom tom, že můžeme očekávat naprosto jakýkoliv výsledek. Jednání budou extrémně náročná a zaznívají i hlasy, že by se hledání kompromisu mohlo protáhnout až do pondělí. Pokud ani tak státy nenajdou shodu, ještě do konce července by mohl proběhnout další summit.

Michel se snad také poučil z neúspěšného únorového summitu, kdy neměl podporu svého návrhu předjednanou a byl kritizován za neúspěšné vedení jednání, z něhož část hlav států odjela roztrpčená.

Nyní si ale všichni uvědomují, že se musí na kompromisu shodnout co nejdříve. Z historie vyjednávání minulých evropských rozpočtů víme, že i když jsou těžká a můžou trvat i několik neúspěšných summitů, nakonec se vždy najde dohoda, na kterou mohou kývnout všichni.