Babiš přijel do Bruselu s cílem změnit klíč k rozdělení peněz | E15.cz

Fond obnovy může narazit u šetrných zemí. Hrozí rovněž Orbánovo veto

Pavla Palaščáková

Po pěti měsících se do Bruselu sjeli unijní lídři, aby se pokusili najít shodu na rozpočtu pro roky 2021 až 2027 a fondu postkoronavirové obnovy. Není zdaleka jisté, že se do soboty podaří najít klíč k rozdělení balíku 750 miliard eur tak, aby byly všechny členské země spokojené. Německá kancléřka Angela Merkelová před startem summitu varovala, že pozice jednotlivých stran a táborů jsou stále velmi vzdálené.

„Všechny členské státy budou muset učinit nějaké kompromisy,“ uvedl před zahájením jednání podle serveru Politico estonský premiér Jüri Ratas.

Sporných oblastí je přitom celá řada. Některým státům jako Nizozemsko a Rakousko se nelíbí, že by se velká část peněz z balíku obnovy měla rozdělovat ve formě nevratných grantů.

Nizozemský premiér Mark Rutte kupříkladu žádá garance, že státy, které pomoc obdrží, budou provádět strukturální reformy. „Dotace by měly jít ruku v ruce s velmi přísnými podmínkami, to je jediná cesta,“ je přesvědčen.

Do Bruselu však jel se skepsí. „Zákulisní reakce na naše návrhy mi nedávají naději na dosažení shody,“ řekl při rozmluvě v nizozemském parlamentu.

Připomínky k návrhu má přitom i Česko, které nechce dělit prostředky mezi země podle pro něj nevýhodného klíče v podobě míry nezaměstnanosti za posledních pět let.

„I když předseda Evropské rady Charles Michel vyslyšel naši hlavní kritiku, tak stále si myslíme, že je to nespravedlivé. Že návrh není efektivní,“ řekl premiér Andrej Babiš. Chtěl by rovněž větší flexibilitu ve využívání peněz z víceletého rozpočtu, nelíbí se mu návrh na velký podíl investic do zelených projektů.

Zádrhel při jednání může způsobit i maďarský premiér Viktor Orbán, kterému se nezamlouvá nápad svázat financování s dodržováním vlády práva v jednotlivých členských zemích.

Varoval, že může zablokovat jak fond, tak rozpočet, pokud budou partneři na této podmínce trvat. „Mohli bychom to vetovat, protože je potřeba jednomyslného rozhodnutí. Maďarsko by mohlo říct ne,“ uvedl už dříve. Budapešti může na pomoc přispěchat i Varšava, se kterou EU rovněž vede řízení kvůli porušování unijních hodnot.

Summit Evropské unie, který dnes začal v Bruselu a který se věnuje víceletému rozpočtu a fondu obnovy, má mimo jiné rozhodovat o investicích ze záchranného fondu. Jeho velikost činí 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč) a je určen k obnově ekonomik zasažených koronavirou krizí.

Parametry navrhovaného "záchranného balíku"

9,7 miliardy eur (asi 259 miliard korun) - na ochranu občanů EU a na zdravotnický program 

15,5 miliardy eur (asi 414 miliard korun) - do podpory partnerů zemí EU a humanitární pomoci 

45 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) - do zemědělství a do fondu pro spravedlivou transformaci 

69,8 miliardy eur (asi 1,9 bilionu korun) - do programu na podporu vědy a výzkumu s názvem Horizon Europe, do fondu InvestEU, zaměřeného na podporu hospodářského růstu, zaměstnanosti a inovací v Evropě, a do fondu s názvem Solvency Support Instrument, vytvořeného na pomoc evropské ekonomice zasažené koronavirovou krizí

610 miliard eur (asi 16,3 bilionu korun) - na politiku soudržnosti a na prostředky k obnově a k překonání krizové situace.

 

Podpořte E15 v anketě Křišťálová lupa

Deník E15 byl nominován v anketě Křišťálová Lupa 2020 o nejlepší zpravodajský web v Česku. Podpořte nás svým hlasem - ZDE.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!