Fatih Birol: Evropa se v energetice vydala riskantní cestou

Fatih Birol v Mezinárodní agentuře pro energii (IEA) působí jako hlavní ekonom a ředitel oddělení globální energetické ekonomie.

Fatih Birol v Mezinárodní agentuře pro energii (IEA) působí jako hlavní ekonom a ředitel oddělení globální energetické ekonomie. Zdroj: e15, michael tomes

Evropská ekonomika bude v příštích desetiletích trpět kvůli nejdražším energiím na světě. Změnit tento černý scénář by mohlo prodloužení provozu existujících jaderných elektráren, těžba domácích surovin, selektivní podpora životaschopných obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické efektivity a úspor, tvrdí hlavní ekonom Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol.

E15: V energetickém výhledu do roku 2040 počítáte s tím, že Evropa bude mít nejdražší energii na světě. Je tento trend nezvratný?

Drahá energie je pro Evropu největší výzva. Evropská ekonomika bude kvůli tomu vážně trpět. Náklady na energie budou v Evropě vyšší než ve Spojených státech, Číně, Indii a dokonce i v Japonsku. Je to výsledek řady politik, které evropské země v minulých letech přijaly. Jde třeba o odklon od jaderné energetiky v některých státech, o širokou podporu obnovitelných zdrojů, i když některé z těchto dotací nejsou smysluplné. Evropa také platí vysoké ceny za energie, protože nedovolí těžbu některých domácích surovin. Pokud se tyto politiky výrazně nezmění, bude Evropa oblastí s nejdražšími energiemi.

E15: Co to bude znamenat pro ekonomiku?

Nejvíce to poškodí těžký průmysl, výrobu hliníku, skla, petrochemii nebo ocelářství. Podíl Evropy na mezinárodním obchodu s těmito produkty bude klesat, zatímco podíl Spojených států a Číny půjde nahoru. V Evropě v těžkém průmyslu pracuje 30 milionů lidí a jejich pracovní místa budou kvůli drahé energii v ohrožení.

E15: Jak by Evropa měla své politiky změnit, aby se vaší předpovědi vzepřela?

Hodně to záleží na jednotlivých zemích. Je třeba se podívat na energetickou efektivitu a úspory. Za zmínku stojí, že některé země neprodloužily licence na provoz existujících jaderných elektráren. Přitom tam, kde má jaderná energetika podporu veřejnosti, by elektrárny měly vyrábět dál. Evropa by také měla důkladně promyslet, jestli by opravdu neměla těžit zemní plyn z břidlic. U obnovitelných zdrojů má smysl dávat dotace jen těm, u nichž je pravděpodobné, že v dlouhodobém horizontu budou ekonomiky životaschopné.

E15: Evropská komise hovoří o tom, že zajistí nižší ceny energií větším propojením trhů a další liberalizací. Má to šanci na úspěch, nebo jde jen o přání, které se nakonec nesplní?

Integrace trhů může cenu energií snížit. Ve Španělsku jsou plynové elektrárny, které nevyrábějí. Jejich elektřinu by mohli spotřebovat v Polsku. Přitom by to snížilo emise nebo přispělo k lepší energetické účinnosti. Nicméně propojení trhů není hlavní nástroj pro boj s cenami energií.

Fatih Birol: Chuť Evropanů investovat do stavby vodních, plynových nebo jaderných elektráren je velmi nízká.

E15: Ve výrobě elektřiny jde Evropa cestou zdrojů s vysokými investičními náklady, což povede k dlouhodobému zafixování ceny elektřiny na relativně vysoké úrovni. Je to rozumné, když v USA nebo v Číně se bude cena elektřiny mnohem více odvíjet od aktuální ceny plynu nebo uhlí?

Vysoký podíl obnovitelných zdrojů není nutně špatný. Nicméně Evropa dnes čelí velkému riziku, že nebude mít dostatek kapacit v jiných než obnovitelných zdrojích. Chuť investovat do stavby vodních, plynových nebo jaderných elektráren je velmi nízká. Přitom v příštích letech se bude muset postavit 100 gigawattů spolehlivých zdrojů, které budou sloužit také jako záloha za nestabilní výrobu z obnovitelných zdrojů. Nejvyšší poptávka po elektřině v Evropě přichází večer v únoru, kdy nesvítí slunce a zpravidla ani nefouká vítr. Pokud nebudeme mít spolehlivé zdroje, které tuto poptávku pokryjí, budeme mít problém.

E15: Jak to souvisí s tím, že evropský energetický mix bude zatížen vysokými fixními náklady?

Větší různorodost sníží kapitálovou intenzitu investic do nových zdrojů a také zvýší bezpečnost dodávek elektřiny, které nebudou tak závislé na počasí.

E15: Riskují nějak USA a Čína, pokud v energetickém mixu sázejí na zdroje, kde náklady určují především ceny paliv?

V USA je rozdíl oproti Evropě v tom, že všechen používaný zemní plyn se bude těžit na jejich území. A pokud jde o uhlí, tlak na pokles jeho ceny bude nevyhnutelný, protože Čína bude omezovat jeho využívání. Proto nevidím pro USA a Čínu nějaké velké riziko, které by vyplývalo z cen používaných paliv pro výrobu elektřiny. Největší riziko ponese Evropa, která se vydává cestou kapitálově náročných obnovitelných zdrojů a nejspíš i plynu, jehož ceny budou záviset na dění na světovém trhu.

E15: Několikrát jste zmínil jaderné elektrárny. Podle řady studií však v energetice s vysokým podílem obnovitelných zdrojů nebude nutné mít velké zdroje vyrábějící v základním zatížení. Jaká je tedy jejich budoucnost?

Pokud má jaderná energetika podporu veřejnosti, může hrát důležitou roli v zajištění energetické bezpečnosti a v boji s klimatickými změnami. Zároveň sníží riziko, že zdražení paliv zvýší ceny elektřiny, protože cena uranu se na ceně vyrobené elektřiny podílí jen z malé části.

E15: Ale jaderná elektrárna není stavěná na to, aby dostatečně pružně reagovala na výkyvy ve výrobě obnovitelných zdrojů, a i kdyby reagovala, ekonomicky se to nevyplatí.

Její výhodou ale zase je, že vyrábí stabilně. Jaderná energie může být velmi dobrou technologií pro výrobu v základním zatížení i kvůli budoucím výzvám ohledně energetické bezpečnosti. Podívejte se na zemní plyn. Zažili jsme několik významných incidentů týkajících se bezpečnosti dodávek plynu kvůli vztahům Ruska a Ukrajiny. U obnovitelných zdrojů existují velké problémy s jejich integrací do elektrického systému. U jádra nic z toho není. Máme jedině problém s veřejnou přijatelností této technologie, s jaderným odpadem a s nedostatečnou pružností její výroby.

E15: Takže pro jádro existuje udržitelný byznys model i v energetice založené na obnovitelných zdrojích?

To záleží na tom, jak bude vypadat investiční model pro jaderné elektrárny. Neříkám, že každá země má mít jadernou elektrárnu. Ale pro ty státy, které najdou dobrého partnera, dobrou technologii a dobrý investiční model, který bude odpovídat jejich ekonomické síle a podmínkám na trhu, to je životaschopná alternativa.

E15: Mluví se o vytvoření jednotného tržního mechanismu, který by umožnil výstavbu bezemisních zdrojů bez preference určité technologie. Je možné mít stejné podpůrné schéma pro obnovitelné zdroje a pro jádro?

Ve světě se staví více než 80 gigawattů jaderných elektráren a existuje více než deset investičních modelů. Podle mne neexistuje jeden tržní model, který by umožnil přímou konkurenci obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky. Nicméně cena emisí oxidu uhličitého může být důležitý nástroj, který bude v určitém tržním modelu podpory nových investic hrát významnou roli. Cena emisí také zlepší konkurenceschopnost obnovitelných zdrojů a jádra vůči ostatním fosilním zdrojům.

E15: Zajistí připravovaná reforma systému obchodování s emisemi v Evropě takovou cenu emisních povolenek, která bude motivovat k investicím do bezemisních zdrojů?

Teoreticky ano. Ale když se podívám na nynější situaci, tak jsem spíše skeptický.

E15: Věříte ve smysluplnost budování energetické unie, o níž se v Evropě v poslední době mluví?

Evropa určitě potřebuje jednotný hlas v oblasti energetiky. Ale jak tento jednotný hlas bude vypadat, bude záviset na rozhodnutí jednotlivých členských států. Energetická bezpečnost a konkurenceschopnost budou pro Evropu klíčová témata, proto musí disponovat na mezinárodním poli větší vyjednávací silou.

Fatih Birol (56)
V Mezinárodní agentuře pro energii (IEA) působí jako hlavní ekonom a ředitel oddělení globální energetické ekonomie. Je zodpovědný za vydávání Světového energetického výhledu. Je zakladatelem a předsedou Rady IEA pro podnikání v energetice. Do IEA přišel v roce 1995. Předtím pracoval ve vídeňské centrále Organizace zemí vyvážejících ropu. Vystudoval Technickou univerzitu v Istanbulu a Technickou univerzitu ve Vídni.