Helena Horská: Vysoké ceny restauratérů a drahé zájezdy po sezoně? ČNB musí říci rázné ne

Hlavní ekonomka banky Raiffeisen Helena Horská

Hlavní ekonomka banky Raiffeisen Helena Horská Zdroj: Raiffeisenbank/Pavel Růžička

„Nahromaděné vklady na běžných účtech hrozí přelitím do spotřeby a inflace. Kdyby se k tomu přidalo i vzedmutí mzdové inflace, máme tu vzorovou mzdově-inflační spirálu. Té se mimochodem bojí ECB i ČNB,“ říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. 

Jak momentálně vypadá nejefektivnější léčba české inflace? 

Postupný a setrvalý růst základní úrokové sazby přes dvě procenta. Konstruktivní přístup k migrační politice, tedy podpora pracovní migraci a příliv mozků do Česka. Řešit nedostatek bytů a stimulovat nájemní bydlení. 

Vláda se pře s opozicí o příčinách inflace, kdo je blíže pravdě?

Jak to bývá, pravda je někde uprostřed. Ano, inflace se vzdouvá téměř po celém světě. Ale i mezi zeměmi Evropské unie panují rozdíly. Zatímco průměrná harmonizovaná inflace v unii činí tři procenta, v Česku je jen o něco vyšší, 3,1 procenta. Dánové, Finové mají ale inflaci nižší, než je u nás.

Jenže v této inflaci není zahrnuto imputované nájemné (hypotetické nájemné, jež by majitelé bytů, ve kterých bydlí, inkasovali, kdyby je pronajímali, popřípadě, které by museli platit, kdyby tato obydlí nevlastnili, ale pronajímali by si je – pozn. red.), které zčásti zohledňuje růst cen nových bytů a nákladů na údržbu. A právě tato položka mimochodem v srpnu vzrostla nečekaně vysokým tempem přes osm procent. A důvodem tohoto růstu jsou i rekordně zdražující byty v Česku. Rekordně, protože rostou nejrychleji v unii.

Nakolik se na fenoménu rostoucí inflace přiživují obchodníci?

Do české inflace začíná promlouvat i odložená poptávka a vůbec oživení spotřeby. Čerpací stanice zvyšují ceny rychleji, než by odpovídalo růstu nákladů. Restaurace zdražují i s tím rizikem, že přijdou o část zákazníků. Dovolenkové balíčky od cestovních kanceláří ani ke konci hlavní sezony nezlevňují, naopak zdražují.

Ceny osobních služeb také rostou. Inflace v cenách služeb je už vyšší než inflace v cenách běžného spotřebního zboží. Poptávková inflace, proti které musí centrální banka zakročit, se probouzí. A to se ještě nezačaly významněji čerpat „nadvklady“, které se podle našich odhadů u domácností blíží 200 miliardám korun.

„Řešit inflaci“ se paradoxně vydává i vláda. Je něco takového představitelné, či jak se má vláda chovat, aby snížila inflaci?

Vláda má řešit neduhy české ekonomiky, její strukturální slabiny, které jsou prapříčinou některých nepříznivých vlivů. Konkrétně nedostatek lidí na trhu práce a nedostatek bydlení. To je úloha vlády, a ne centrální banky. Bojovat proti globálnímu růstu cen energie ale můžeme velmi těžko. A pokud se společnost rozhodla posunout se k „zelenější“ energii, k energetickým úsporám, tlak na růst cen energie tento trend ještě posílí. Bojovat proti růstu cen energií je boj s větrnými mlýny, které jsme sami roztočili.

V jaké míře za nynější růst cen mohou ČNB, vláda a vlivy nezávislé na Česku?

Srpnová inflace podle odhadů trhu měla činit 3,6 procenta. Překvapení v rozsahu půl procentního bodu navíc lze právě připsat především na vrub domácím faktorům.

Video placeholde
Inflace. Zdražuje se nejvíce za posledních 13 let • Videohub

ČNB i další centrální banky dlouho razily tezi o přechodnosti inflace. Je po posledních číslech tato teze vyvrácena?

Stále platí, že nákladová inflace způsobená přechodným nedostatkem materiálů a vstupů je přechodná. Je to již vidět u vybraného stavebního materiálu, který alespoň přestal zdražovat. Naopak na dostupnost vybraných čipů si budeme muset ještě několik měsíců počkat.

Co ale přechodné být nemusí a hrozí, že ani nebude, je poptávková inflace. Odložená spotřeba, nahromaděné vklady na běžných účtech hrozí přelitím do spotřeby a inflace. Kdyby se k tomu přidalo i vzedmutí mzdové inflace, máme tu vzorovou mzdově-inflační spirálu. Té se mimochodem bojí i jinak holubičí ECB. A samozřejmě i ČNB.