I s malým přidáním peněz na vědu lze dosáhnout velkých výsledků, říká šéfka Akademie věd ČR | E15.cz

I trocha peněz na vědu navíc pomůže k velkým výsledkům, říká šéfka akademie věd Zažímalová

Petr Weikert

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Akademie věd pod vedením své předsedkyně Evy Zažímalové zahájila strategický boj na dvou frontách. Zapojila se do českého předsednictví Radě EU a chce více otevírat témata, jako je pandemie koronaviru, klimatická změna a válka na Ukrajině. Akademie se chce přiblížit řešení každodenních problémů proto, aby ukázala, že si zaslouží pozornost. Protože politici, paradoxně právě kvůli událostem, o nichž byla řeč, chtějí vědecké instituci zmrazit zdroje. „Dovedu si představit, že by se šetřilo na přístrojích, opravách budov, stavebních investicích. To jsou všechno věci, bez kterých se sice dá dva tři roky být, ale pak se to projeví velmi negativně potřebou ještě většího přísunu peněz,“ varuje Zažímalová.

Česko předsedá Radě EU, vy jako Akademie věd (AV ČR) jste se do projektu také zapojili. Chcete rozvíjet bezpečnost potravin, nízkoemisní energetiku a téma odolné společnosti. Jaká příležitost to pro vás je?

Říkali jsme si, že pokud je to taková událost, nemůžeme zůstat stranou. AV ČR má dlouholetou kontinuitu ve výzkumu, včetně interdisciplinárního. Už před zhruba sedmi lety jsme přišli s platformou, které říkáme Strategie AV21. Jejím cílem je dávat dohromady ústavy, které se zabývají různou problematikou při řešení společensky palčivých témat. A právě tahle vyjmenovaná témata nám ze zkušeností přišla hodně důležitá. Navíc to akcelerovaly události na Ukrajině. Asi nemusím zdůrazňovat, jak nosné se ukazuje například téma energie nebo jejího skladování.

V rámci předsednictví EU chcete prosazovat i nové metody editace genomu rostlin, které nejsou dosud v EU povoleny. To i souvisí s vaším původním oborem. V čem ta snaha může v důsledku pomoci?

Evropa je v přístupu ke GMO asi nejpřísnější na světě. Má stejný pohled na organismy připravené klasickými metodami genových modifikací i k organismům, které jsou připravené novými, cílenými a kontrolovatelnými metodami genové editace. To ji staví do velmi nekonkurenceschopného postavení. Kvůli klimatické změně a válce na Ukrajině nastane velice brzy doba, kdy začne být o potraviny nouze. Ať chceme nebo ne, bude potřeba mít plodiny, které jsou výnosnější při sušším období, odolnější vůči škůdcům a podobně.

Vy jste členkou vědeckého poradního sboru Evropské komise. Čili máte jistý vliv na vědeckou agendu v Bruselu. Změní se přístup? Akcentuje Evropa tohle téma?

Ano, ale bohužel ne v tak přímé podobě, v jaké k tomu chceme v AV ČR přistoupit v rámci českého předsednictví. Na žádost Evropské komise se nyní otevírá téma bezpečného využití potravin a zpracovává se takzvaný scientific opinion. Základní zaměřením je ale spíše apel na veřejnost, aby uváženě konzumovala správnou a vyváženou stravu vyprodukovanou metodami ekologicky udržitelného zemědělství. 

Zpátky k tomu, co chcete prosazovat v Evropě. Chápu to správně, že je to odpověď na aktuální změny, tedy zejména na válku na Ukrajině?

Události na Ukrajině jsou hlavním, ale ne jediným důvodem. Je to i covidová pandemie. Vidíme, kolik lidí se iracionálně bálo, podléhalo dezinformacím. To všechno souvisí pak s tématem odolné společnosti, které chceme také nabídnout.

S Ukrajinou souvisí odchod tamních vědců. Podařilo se vám je získat a začlenit do akademie?

Krátce po vypuknutí války jsme vypsali program, který vědcům z Ukrajiny, kteří museli odejít ze své země, umožní získat slušnou mzdu a místo v některém z ústavů Akademie věd podle jejich specializace. Nabídli jsme také svoje bytové kapacity. Během dvou týdnů byla ze tří čtvrtin kapacita programu plná. Financovali jsme tak asi padesátku ukrajinských vědců. Většina z nich tady stále je. 

Můžete z vašich evropských i českých zkušeností říci, jestli vám vědcům politici naslouchají?

U Evropské komise to funguje tak, že nám zadává otázky a my je řešíme s dalšími evropskými orgány. Takže tam je ten mechanismus docela rozpracovaný. Většina vrcholných evropských politiků již pochopila, že způsob, jakým se má vést Unie, není bez vědeckých poznatků možný.

A pokud jde o Česko?

Tady hodně záleží na osobě toho kterého politika. Nemluvím jen o vládě, ale i o členech obou komor parlamentu. Třeba některé senátory naše aktivity velmi zajímají.

Tou otázkou jsem mířil k vašemu financování. Protože od roku 2024 by měl rozpočet na vědu stagnovat a nebýt valorizován. Co na to říkáte?

Pokud se podíváme zpátky, v roce 2009 za vlády premiéra Mirka Topolánka došlo k velkému propadu. Jeho vláda udělala reformu vědy a výzkumu, což pro nás skončilo téměř katastrofou. Pokles financování se zastavil až v roce 2017.

Letos jsme na tom relativně dobře. Paní ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová sehnala zdroje na kompenzaci cen energií a na podporu těch nejlepších. Dál nás ale čeká pokles na úroveň předchozího roku a potom stagnace.

Rok 2009 jsem zmínila schválně. Když se podíváme na časovou řadu a promítneme si do našich příjmů inflaci, ani teď nejsme na jeho úrovni, což je zoufalé. Navíc v roce 2019 bylo podepsáno Memorandum o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v České republice, kde se signatáři včetně vlády zavazují usilovat o alespoň čtyři procenta meziroční navýšení institucionálních finančních prostředků, a toto memorandum není ve výhledu financování vědy zohledněno. 

Vy jste tedy zahájili iniciativu, kdy jde věda proti následkům války a covidové epidemie. Je to i tak, že tím chcete přesvědčit politiky o tom, že jste potřební?

Byla bych velmi ráda, kdyby to tak pochopili, ale nejsem si jistá tím, jestli nám to pomůže. Pokud to řeknu v uvozovkách, tak se na vlády zlobím, že deklarují vědu jako svou prioritu, ale když se podívám na reálná čísla, tak to tomu vůbec neodpovídá. My samozřejmě nežijeme v bublině. Vidíme, v jakém stavu nyní státní rozpočet je a proč.

Ale když třeba byla krize v roce 2009, tak americký prezident Barack Obama krátil rozpočty, kde se dalo. Výjimku tvořila právě věda a vzdělávání. Stejně tak to bylo při vzniku státu Izrael. V době, kdy šlo doslova o přežití Izraele a bylo nutné zoufale šetřit, jeho nejvyšší političtí představitelé přistoupili k drastické redukci všech rozpočtových kapitol s výjimkou rozpočtu na vědu a školství – tyto kapitoly byly naopak rozpočtově posíleny. A podívejte se, kde dnes jejich věda je.

Přístup k veškerému digitálnímu obsahu

Předplatit E15 Premium

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery