E15: V prvním čtvrtletí jste navýšili zisk o téměř čtyřicet procent. Co za tím stálo?
Nevedlo se nám v předcházejícím období. Pokud se podíváte na vývoj, tak uvidíte, že v roce 2014 došlo k velkému propadu zisku. Takže pokud se letos vracíme k nějakému normálu, tak to musí vypadat jako obrovský nárůst. 700 milionů korun zisku za čtvrtletí je podle mě návrat k normálu.
E15: Jak se v době nízkých úrokových sazeb dá zvyšovat zisk?
Naštěstí se ekonomika v České republice vyvíjí dobře. Prostředí je velmi zdravé a stoupá poptávka po určitých produktech. Především pak po úvěrech na bydlení. Rostou reálné mzdy a s tím se zvyšuje dostupnost bydlení. Ceny nemovitostí se drží a úrokové sazby jsou nízké. To je pozitivní prostředí pro to, aby poptávka po úvěrech na bydlení byla vyšší a tím pádem rostly i objemy. Navíc když se daří ekonomice, tak nemusíte tvořit tak velké opravné položky na rizikové úvěry.
E15: Vždyť ten růst mezd není vůbec závratný. Podstatně zaostává za růstem ekonomiky.
To je pravda, ale už dlouhé období máme velmi nízkou inflaci.
E15: Nahoru jdou tedy hlavně hypoteční úvěry?
Ano, ale nyní už i spotřebitelské úvěry a rostou nám i úvěry jak pro menší, tak i pro větší korporátní klienty. Celkově se to zvedá. Největší poptávka je ale určitě po úvěrech v retailu.
E15: Tam jsou zrovna marže dost nízké, ne?
To doháníme objemem.
E15: Některé banky se již snaží si marže navyšovat a zvedají sazby. Je to něco, co za chvíli přejde celým trhem?
Myslím, že ano. Je to trend na nejbližší rok. Sazby se budou pomalu zvyšovat tím, jak bude ekonomika prosperovat, a tím, jak doufám, se začne zvyšovat také inflace.
V roce 2000 jsme si všichni naivně mysleli, že pobočky patří na smetiště dějin, ale ukázalo se, že tomu tak zdaleka není
E15: Jak moc roste poptávka po spotřebitelských úvěrech?
Nevím teď přesně, jak moc roste poptávka, ale určitě vím, že nám rostou objemy. Což je samozřejmě dobré.
E15: Když si lidé opět půjčují na spotřebu, snaží se to splatit co nejdříve, anebo jim jde naopak o co nejnižší měsíční splátku?
Spotřební úvěry poskytujeme se splatností až osm let a v zásadě o to zájem je. Přesné statistiky teď nemám, je to samozřejmě velmi individuální.
E15: Pokud se to ale pokusíme trochu zobecnit, snaží se klienti platit měsíčně co nejméně a tím pádem tu splatnost roztáhnout na co nejdelší období?
Myslím, že ano.
E15: Když říkáte, že ekonomika roste, vidíte ve firemním bankovnictví zvýšenou aktivitu firem?
Jde to ruku v ruce. S růstem ekonomiky se zlepšuje nálada ve firmách a tím pádem se i zvyšuje poptávka po investičních úvěrech. Velmi cítíme růst objemů v sektoru real estate, tedy ve výstavbě nemovitostí, a to jak rezidenčních, tak nerezidenčních. Takže ano, poptávka ze strany firem roste.
E15: Po letech krize tedy stavebnictví ožívá?
Ano. Myslím, že je to vidět. Souvisí to s tím, co jsem říkal, že roste zájem o bydlení. Vidíme ale i nárůst výstavby také v nerezidenčních projektech.
E15: Co malé podniky?
Tady vidíme zájem především o provozní úvěry. Firmám rostou objemy, a tak potřebují více provozního kapitálu. To je logické. Roste spotřeba, tím pádem firmám rostou i tržby.
E15: Všichni se dnes tváří spokojeně, že po letech stagnace ekonomika roste. Je čtyřprocentní růst udržitelný?
To já nevím, nejsem makroekonom. Je to ale, jako když hodíte do vody kámen a rozvíříte hladinu. Když ekonomika dlouho nerostla, tak tu teď může být nějaký vrchol a následně se to vrátí do normálu. Což je podle mne růst okolo tří procent. Vidíme to, cítíme to, ale stále si myslím, že je na místě určitá opatrnost, abychom si potvrdili, že můžeme očekávat růst i do budoucna. Myslím, že potřebujeme ještě tak jedno dvě čtvrtletí, abychom si všichni potvrdili, že růstový trend je jasný.
E15: Když zmiňujete opatrnost, nejsou klienti po letech ekonomické stagnace až příliš opatrní?
Samozřejmě a je to přirozené. Proto říkám, že musíme počkat a přesvědčit se. Lidé si potřebují potvrdit, že nejde jen o výkyv, ale o nový trend a že mohou jít i do rizika investic.
E15: A pak se ve větším vrátí spotřeba na dluh?
To uvidíme. Pravděpodobně ano. Pokud se lidem zvyšuje kupní síla, tak jim roste dostupnost úvěrů. To znamená, že si více lidí bude moci vzít vyšší úvěry, které mohou jít do spotřeby.
E15: Po vašem nástupu se hovořilo o personálních otřesech. Proběhly?
Žádné větší personální změny neproběhly. V některých projektech jsme změnili priority a provedli jsme malou organizační změnu v jednom oddělení. To je vše. Některé projekty jsme zrevidovali. Bylo jich příliš, tak jsme si řekli, že buď budou muset počkat, anebo je nebudeme realizovat vůbec.
E15: Jak se díváte na snahu České národní banky regulovat hypoteční trh?
Myslím, že je to velmi správná a prozíravá politika. Přesně toto očekávám od regulátora, že bude dělat. Že si bude všímat vývoje v jednotlivých produktech a jednat. Zatím nereguluje, ale doporučuje. Regulace by nastala v případě, že by banky ve velkém ta doporučení neakceptovaly. Myslím si ale, že je banky respektovat budou. Dobré je, že se jedná o doporučení v oblasti rizika a že se týkají všech stejně. Takže to nesnižuje konkurenceschopnost či konkurenci na trhu.
Je to velmi prozíravá politika, aby nedošlo k nějaké bublině. To poslední, co bych si přál, je, abychom si jako banky začali konkurovat v rizikových parametrech. Konkurujme si v kvalitě, ceně, rychlosti a nevím v čem ještě, ale pokud si začneme konkurovat v oblasti rizikových parametrů, tak může nastat nežádoucí bublina, která nakonec postihne všechny.
E15: Tím myslíte to, že by úvěry dostávali klienti, kteří je nezvládnou splatit?
Ano. Nebo by je dostávali v takové struktuře, kdy pokud jde trend nahoru, tak je vše v pořádku, ale jakmile dojde k nějakému výkyvu a něco se stane, hned je problém. Pokud do toho ještě přijde snížení cen nemovitostí, které s tím většinou souvisí, tak potom je celý problém na bankách. Je tedy velmi správné tomu předcházet.
E15: České banky jsou v oceňování nemovitostí po krizi velmi konzervativní.
To je dobře.
E15: Jaký je u vás, popřípadě na trhu podíl stoprocentních hypoték?
U nás jde přibližně o 3,5 procenta. Na celém trhu to bude asi podobné.
E15: Mají podle vás budoucnost bankovní pobočky?
Ještě tu s námi budou dost dlouho. Možná v jiné podobě, velikosti či s odlišnou otevírací dobou. V roce 2000 jsme si všichni naivně mysleli, že pobočky patří na smetiště dějin, ale ukázalo se, že tomu tak zdaleka není. Je pravda, že dnešní generace teenagerů bude asi využívat bankovní služby jinak, až přijde do produktivního věku. Velký rozdíl je v tom, zda jste se narodili s Facebookem a e-mailovým účtem, anebo ne. To pak představuje obrovský rozdíl ve vašem chování a využívání veškerých služeb. Nicméně i nadále se ukazuje, že pobočka je nenahraditelná v akvizici klientů, poradenství a u složitějších produktů.
| Igor Vida (48) |
|---|
| Vystudoval Elektrotechnickou fakultu Slovenské technické univerzity v Bratislavě a později také General Management Program na Harvard Business School. Od letošního dubna je předsedou představenstva a generálním ředitelem Raiffeisenbank. Kariéru začínal v Tatra bance v roce 1992. V roce 1997 se stal členem představenstva Tatra banky a od roku 2007 pak zastával pozice generálního ředitele a předsedy představenstva. Od května 2009 do dubna 2015 byl také prezidentem Slovenské bankovní asociace. Je ženatý a má tři děti. |
E15: Spousta věcí se po telefonu či internetu vyřídit nedá.
Přirovnal bych to ke knihám. Máme iPady, máme Kindle a já nevím co ještě a stále přitom máme i knihkupectví, která prosperují a prodávají knížky, na které jsme byli od dětství zvyklí. Moje děti stále čtou klasické knihy.
E15: Jak se bude měnit funkce poboček?
Ona už se mění. Když se podíváte na strukturu pracovníků, tak před nějakými deseti lety byl poměr prodejních versus obslužných pozic na úrovni řekněme padesát na padesát. Dnes zaujímají prodejní pozice 80procentní podíl a obslužné jen 20procent. Pobočka bude stále méně sloužit pro běžný servis a bude sloužit k akvizici nových klientů a případně poradenství.
E15: Jak se na bankách projeví snížení mezibankovních poplatků za placení kartou?
Uvidíme, jak to ovlivní celý byznys. Sám jsem zvědavý. Ale z logiky věci, když se sníží cena, měl by se zvýšit obrat.
E15: Obrat se ale asi nezvýší pětkrát, aby pokryl snížení ceny.
Obrat je stále relativně malý, ale bezhotovostní platby mají a budou mít rostoucí trend. Dělá se to proto, aby se zvýšit počet míst, kde se dá platit kartou. To je teorie, tak uvidíme, zda se potvrdí.
E15: Nechystáte se vynahradit si nižší interchange vyššími poplatky? Za vedení či vydání karet například?
Nechystáme.
E15: Takže k tomu nedojde?
To jsem neřekl, ale nechystáme se.
E15: Jak to vypadá s vaší spoluprací se Zuno Bank?
Žádná spolupráce v podstatě neexistuje. Pro nás je to konkurenční banka, byť z rodiny Raiffeisen. Konkurujeme si, ale snažíme se usilovat o různé klienty.
E15: Nebojíte se toho, že pokud k prodeji Zuno Bank nedojde, že jejich klientský kmen přejde k vám?
Toho se nebojím a jsem přesvědčený, že k prodeji dojde.
E15: Když máte možnost srovnat místní trh se Slovenskem, jak se tamní bankovní byznys liší?
Slovenský trh je samozřejmě menší. A to o dost. V ekonomické rovině či řekněme kupní síle je podle mne český trh alespoň třikrát větší. Prostředí v Čechách je daleko méně ovlivňované politiky, a to je mi velmi sympatické. Na Slovensku musejí banky čelit různým politickým tlakům, zákonům, které jdou mnohdy až za hranici původního záměru direktivy Evropské unie. Podobné sklony mají ještě třeba ve Francii.
E15: Chování klientů se na Slovensku neliší?
To je velmi podobné. Jsou tu určité rozdíly, které však ještě neumím úplně identifikovat. Myšlenkové pochody českých klientů chci ale určitě co nejdříve pochopit.
