„V zákonech jsou slabá místa, která by bylo vhodné ošetřit legislativními úpravami,“ říká. Vedle toho ČSÚ ve spolupráci s některými ministerstvy chystá podnikatelům snížení jejich administrativní zátěže. Třeba některé rozsáhlé, a tedy neoblíbené formuláře už tisícovky fyzických a právnických osob nebudou muset vyplňovat.
E15: Hovoří se o spojení parlamentních voleb s volbami do Evropského parlamentu. Přineslo by to z pohledu ČSÚ nějaká úskalí?
V ČSÚ jsme o tom poměrně dlouze diskutovali. Myslíme si, že tam skutečně některá problémová místa jsou. Podle v současnosti platného zákona o volbách do Evropského parlamentu by ve volební místnosti musely být dvě oddělené volební schránky. Máme obavy z toho, že pro občany by to bylo složitější a někteří by mohli vhodit obálky do nesprávné schránky, čímž by jejich hlasy byly neplatné. Riziko zvýšeného počtu neplatných hlasů tedy existuje. Stejně tak jsou určité problémy s rozdílnou dobou zahájení sčítání hlasů u jednotlivých voleb.
E15: Předpokládám, že by se zvýšily nároky na členy volebních komisí. Je to tak?
Jistě, ale zvládnutelné to je. Na druhé straně tak, jak jsme o tom diskutovali i ve Státní volební komisi, se domníváme, že by bylo skutečně jednodušší změnit legislativu. A je tu ještě jedna věc. Objevily se názory, podle nichž by se spojením voleb výrazně ušetřilo, dokonce i polovina celkových nákladů. To je nesmysl. Když z dvojích voleb uděláme jedny, za cenu jedněch to zkrátka nebude. Některé věci jako například programátorské práce by se pro každé hlasování musely dělat odděleně.
E15: Takže ČSÚ by volby nespojoval.
To neříkám. Z našeho pohledu spojené volby statisticky zpracovatelné jistě jsou. Jak jsem ale řekla, jsou tam slabá místa, která by bylo vhodné ošetřit.
E15: Jaké další úpravy zákonů byste uvítali?
Určitě změny v čase, kdy může být zahájeno sčítání hlasů. Když v sobotu ve 14 hodin skončí volby do Poslanecké sněmovny, zavřou se volební místnosti a začne sčítání. Jenže ve volbách do Evropského parlamentu se schránky mohou rozpečetit až v neděli po 22. hodině. To znamená, že členové volebních komisí a všichni pracovníci úřadu by museli být v práci a sčítat dva dny po sobě, což by mohlo kolidovat se zákoníkem práce. Proto by bylo lepší, aby komise sečetly všechny hlasy už v sobotu, přičemž výsledky voleb do Evropského parlamentu by ČSÚ mohl publikovat až v neděli. I když to vypadá jednoduše, bez změny zákona se to neobejde.
E15: Změny navrhne ministerstvo vnitra?
Dokonce už s návrhem změn zákona o volbách do Evropského parlamentu přišlo. Zatím je to ale ve fázi připomínkového řízení, takže uvidíme, jak to nakonec dopadne.
Firmám odpadnou desítky výkazů
E15: Vláda podnikatelům slibuje, že jim uleví od papírování, což se týká i ČSÚ. Vysvětlete, co konkrétně chystáte?
K danému problému jsou dohromady dvě vládní usnesení. To první je obecnějšího charakteru, hovoří se v něm o snižování administrativní zátěže, zjednodušení agend a zrušení duplicit. A to druhé se týká přímo nás. Ukládá ČSÚ zefektivnění výkonu státní statistické služby. V současnosti spolu s dalšími rezortními statistickými pracovišti rozesíláme podnikatelům kolem 190 druhů výkazů ročně, což samozřejmě není málo.
Firmy, které musí tyto výkazy vyplňovat, se často a oprávněně ptají proč, když některé údaje už poskytly jiným úřadům. Naším cílem je ve spolupráci se všemi ministerstvy, ale zejména s rezorty financí, průmyslu a obchodu a práce a sociálních věcí, rozšířit využití administrativních zdrojů dat a snížit počet zjišťování. Konkrétně jde o daň z příjmu fyzických a právnických osob, daň z přidané hodnoty a hlášení zaměstnavatelů spojená se sociálním pojištěním.
E15: Jak to bude vypadat v praxi?
Podnikatelé pouze podají daňové přiznání a ČSU by potom už od nich neměl žádné údaje požadovat. Zjednodušení dozná nejrozsáhlejší výkaz označovaný P 5-01, na který si podnikatelé stěžují nejvíc. Nebude to ale jednoduché, protože bude zapotřebí, aby jak daňová přiznání, tak přílohy byly podávány v elektronické podobě. Následně budou sdílena dotčenými ministerstvy a ČSÚ. Naše ochota navzájem spolupracovat a podnikatelům jejich administrativní zátěž snížit je opravdu velká, takže věřme, že je to na dobré cestě.
E15: O kolik se celkový počet z oněch asi 190 výkazů sníží?
Zatím to vypadá tak, že v programu statistického zjišťování pro rok 2014 bude oproti letošku zrušeno patnáct výkazů a v roce 2015 pak dalších třiačtyřicet. Takže z těch zhruba 190 jich bude o čtvrtinu méně. A co se týče značně neoblíbeného výkazu P 5-01, předpokládáme snížení počtu respondentů z řad právnických a fyzických osob až o patnáct tisíc, což je poměrně hodně. Dobrou zprávou je také to, že jakmile se rozběhne sdílení informačního systému mezi ministerstvy a ČSÚ, čímž získáme přístup k daňovým a dalším údajům, celkový počet výkazů ještě víc klesne a onen P 5-01 dozná značné redukce.
E15: Co když vám budou některé údaje připadat zkreslené, nepřesné. Jak budete postupovat v takových případech?
Pokud něco podobného ČSÚ zjistí, tak dotyčného podnikatele osloví a na základě zjištěných dat případně udělá, zdůrazňuji, že jen ve svém statistickém systému, korektury.
E15: K přechodu na elektronická úložiště asi ušetříte nemalé částky za papír a další položky, celkově se vyhodnocování zjednoduší. Máte už představu, jak velké by úspory mohly být?
Přesné číslo vám v této chvíli neřeknu, ale nějaké zanedbatelné částky to určitě nebudou. Na druhé straně je potřeba alespoň na začátku počítat s výdaji na IT systémy a jejich propojení. Podstatné je, že se uleví firmám.
Demografický pokles nikdo neřeší
E15: Máte čerstvá čísla o vývoji české populace a také o seniorech. Co z nich vyplývá?
Takzvané „stromy života“, které názorně ilustrují změny věkové struktury obyvatelstva v průběhu let, poukazují stále na stejný problém. Generace dnešních čtyřicátníků a padesátníků je početně velmi silná, avšak stárne. Přitom porodnost v předchozích dvou dekádách byla nízká. I v ostatních evropských státech je to podobné, nijak výrazně se nelišíme. Navzdory nízké porodnosti počet obyvatel v České republice vzrůstá, což způsobuje migrace cizinců, především z Ukrajiny, Vietnamu, Ruska nebo Polska. Rovněž se zvýšila průměrná délka života. O problematice týkající se demografického vývoje odborníci i laická veřejnost v poslední době velmi živě diskutují. Je ale potřeba říci, že tyto údaje nejsou žádnou novinkou. A pokud měla být přijímána nějaká opatření proto, aby byl tento trend opačný, mělo být na stole řešení už
podstatně dříve. Demografové ČSÚ se projekcemi zabývají desítky let a údaje byly a jsou k dispozici. Ještě zmíním jednu věc. Nedávno jsme publikovali takzvaný index závislosti, který ukazuje, kolik lidí v poproduktivním věku 65 let a výše připadá na stovku lidí v produktivním věku, to znamená od 15 do 64 let. Je to zajímavý údaj, i když je otázka, zda je to správné vodítko pro přijímání politických a ekonomických rozhodnutí.
E15: V čem je metodika zavádějící?
Domníváme se, že by bylo vhodnější vztahovat počet lidí v poproduktivním věku na ty, kteří jsou zaměstnaní. To znamená na lidi, kteří pracují a odvádějí do státního rozpočtu daně, což v onom rozmezí 15 až 64 let samozřejmě nejsou všichni. Navíc jsou ekonomicky činní i někteří lidé nad pětašedesát let. I když z demografického pohledu je používaná metodika v pořádku, pro přijímání opatření na vládní úrovni se příliš nehodí.
Kdo produkuje data, má je i analyzovat
E15: Když jste byla v roce 2011 jmenována do čela ČSÚ, potýkala se instituce s rozpočtovými škrty, muselo odejít několik desítek zaměstnanců. Jak to vypadá teď ?
Situace je v posledních dvou letech stabilizovaná, podobné je to i s rozpočtem ČSÚ. Je ale třeba říci, že je to hodně dáno tím, že jsme řešili tři velké evropské projekty a také projekt Sčítání lidu, domů a bytů. Přitom ve střednědobém výhledu se zřejmě budeme muset vyrovnat s dalšími rozpočtovými škrty.
Úspory hledáme všude. Mimo jiné i tím, že znovu vyhlašujeme soutěže na starší zakázky. Levněji jsme třeba nakoupili datové nebo hlasové služby, rovněž i údržbu budov, kde jsme ušetřili desítky milionů korun. Díky tomu si můžeme dovolit investovat například do informačních technologií. A v letošním roce chystáme opravy některých budov našich krajských pracovišť. Ještě doplním, že už minulý rok v lednu jsme nastartovali změny v jejich fungování, zlepšil se management těchto našich pracovišť. Takže i zde se nám podařilo uspořit nemalé finanční prostředky.
E15: Přestože na to nepanovaly shodné názory, začala jste znovu budovat analytické oddělení ČSÚ. Z jakého důvodu?
Názory jednotlivých členů vedení ČSÚ na existenci analytického oddělení byly skutečně různé. Jedni se domnívali, že úřad by měl „jen“ produkovat data, druzí zase razili myšlenku, že by s nimi měl také pracovat. Patřím k té druhé skupině. Jsem přesvědčena, že ten, kdo data „vyrábí“, by je měl i analyzovat. Letos zveřejníme opět několik velkých analýz jako třeba vývoj české ekonomiky nebo tendence a faktory makroekonomického vývoje v zemi. A určitě zajímavé budou analýzy hospodaření domácností, dále rodina ve statistických datech nebo vývoj realitního trhu.
E15: Přišla jste s nápadem publikace dlouhodobých časových řad. Jak jste s dosavadními výsledky spokojena?
V posledních dvou letech vydal Český statistický úřad několik historických ročenek, o které je skutečně velký zájem, a to jak mezi analytiky, tak pedagogy, kteří je používají k výuce. Namátkou to byla historie lesního a vodního hospodářství, ročenka statistiky energetiky a historická ročenka národních účtů. To je určitá rarita, protože HDP byl vždy publikován až od roku 1993, tedy od vzniku České republiky.
Nedávno se vůbec poprvé dohodli naši a slovenští kolegové a protáhli časovou řadu do roku 1990. Pak následoval projekt, na němž statistický úřad spolupracoval s Vysokou školou ekonomickou v Praze, jehož výsledkem je to, že časová řada byla prodloužena až do roku 1970. V rámci zemí bývalého východního bloku je to skutečně ojedinělý projekt. Můžeme tak například porovnávat dlouhodobě spotřebu vlád nebo domácností. Také je patrné, jaký dopad měla v sedmdesátých letech minulého století ropná krize na tehdejší československou ekonomiku. Pro současné politiky i analytiky by to mohly být zajímavé a bezpochyby užitečné údaje. Doufám, že někoho budou inspirovat.
Iva Ritschelová (48)
Vystudovala Technickou univerzitu v Liberci a Vysokou školu ekonomickou v Praze. Od roku 1988 pracovala v Sociálně ekonomickém ústavu ČSAV v Ústí nad Labem, v letech 1993 až 1998 v regionální pobočce ČSÚ. Od roku 2001 byla sedm let prorektorkou ústecké Univerzity J. E. Purkyně. Následně se stala rektorkou. Absolvovala řadu stáží a studijních pobytů v Evropě, Severní Americe a Asii. Předsedkyní ČSÚ byla prezidentem republiky jmenována v roce 2010.
