Ivan Gabal: Nechci, abychom platili za kverulanty i v NATO

Ivan Gabal

Ivan Gabal Zdroj: Anna Vackova, E15

Místopředseda výboru pro obranu za KDU-ČSL Ivan Gabal, který se podílel na integraci Česka do NATO, chce do obranné problematiky mnohem více zapojit parlament. Vedle toho kritizuje ministerstvo obrany, podle něj občas uvažuje jako by zodpovídalo za rezort zdravotnictví.

Gabal také odmítá názory premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), který je proti posílení amerických jednotek v Evropě. „Sociální demokracie opakuje chyby, které udělala ODS vůči Evropské unii, kde kvůli této straně platíme za kverulanty. Teď bychom za ně mohli platit ještě v NATO,“ říká na adresu koaličního partnera.

E15: V české armádě je čtvrtina míst prázdných. Co s tím?

Platí, že pokud se nezlepší financování armády, tak Česko v těch klíčových parametrech přestává být schopné plnit závazky vůči NATO. Problémů je řada. Co se týká personálií, narážíme na několik údajů. Jeden vyjadřuje tabulkové stavy, druhý reálné a třetí ideální, k nimž bychom měli směřovat. Třeba na základně v Čáslavi jsou podle jejího velitele tabulkové stavy o tolik a tolik míst nižší, protože nemá peníze, aby je naplnil. Lze tedy říct, že nenaplněnost je na kritické úrovni.

E15: Co by bylo možné označit za ideálníz pohledu NATO i potřeb teritoriální obrany země?

Nemáme naplněné ani dvě brigády, nejsme je schopni udržet v půlročním bojovém nasazení. Přitom bychom potřebovali celou jednu divizi kompletně vyzbrojenou stíhačkami, bojovými vrtulníky a samozřejmě pozemní podporou. Na druhé straně máme skutečně velice dobře vycvičené elitní jednotky, které můžeme posílat do Afghánistánu nebo na Mali. Jsou ale poměrně malé. Závazek vůči alianci je poskytnout celé jedno brigádní úkolové uskupení do pěti tisíc vojáků.

E15: Česko by mělo být schopno toto uskupení vyslat do zahraničí už příští rok. Takže je to nereálné? A zavinil to opravdu jen klesající rozpočet? Narážím na nedávné úplné zastavení náboru nebo nepříznivý demografický vývoj.

Je pravda, že problémy nezpůsobil jen nedostatek peněz. Nicméně peníze jsou teď primární bariéra, která brání tomu, abychom početní stavy navýšili. Ten personální podstav souvisí i s tím, aby armáda veškeré peníze, co dostává, takzvaně neprojídala. Jen sociální výdaje, tedy zejména důchody a výsluhy, polykají přes sedm miliard. KDU-ČSL navrhovala, aby tato agenda buď přešla na ministerstvo práce a sociálních věcí, nebo aby tyto výdaje armádě kompenzoval stát. Ukázalo se ale, že k tomu není politická vůle. V každém případě musíme pokles výdajů na obranu zastavit. Jedině pak budeme schopni brigádní úkolové uskupení poskytnout.

E15: Mandatorní výdaje rezortu obrany už několik let polykají okolo dvou třetin jeho rozpočtu, což se negativně projevuje na movitém i nemovitém majetku. Na jeho modernizaci se vynakládá pouze necelých deset procent všech prostředků. Lze tento nepříznivý trend zastavit?

I když jsou mandatorní výdaje skutečně vysoké, v žádném případě už není možné propouštění. Lidé se naopak musí nabírat. A samozřejmě je třeba přidat i na investicích. V rámci odborné komise koordinované generálem Jiřím Šedivým, kde jsou zastoupeny všechny parlamentní strany, máme připravený návrh na příštích deset let. Podle něj by se v roce 2025 měl obranný rozpočet dostat na dvě procenta HDP, jak jsme se zavázali NATO. Součástí tohoto plánu jsou jak hlavní investiční oblasti, tak mechanismy kontroly hospodaření. Fakt je, že nebýt krize na Ukrajině, těžko bychom se k podobně stabilnímu výhledu dobrali. Když se lidem nelíbí posílení přítomnosti amerických jednotek v Evropě, tak nezbývá než posílit výdaje na obranu. I zástupci komunistů v komisi mají zájem, aby se financování armády zlepšilo. Bezpečnostní komunita napříč politickým spektrem se shoduje, že pokles výdajů na obranu je třeba zastavit. Někteří vládní představitelé byli ale ještě donedávna ve fázi, které říkám bankomat. Prostě uvažovali pouze v intencích sestavení návrhu státních financí na příští rok, aniž by si uvědomovali mezinárodní dimenze.

E15: Premiér Bohuslav Sobotka říká, že na konci funkčního období jeho vlády by se měl obranný rozpočet dostat na hranici 1,4 procenta HDP. Je to dostatečné?

Tady se s ČSSD shodujeme. TOP 09 a ODS ale trvají na tom, aby se sociální demokracie zavázala, že bude dodržovat ten desetiletý výhled i v případě, že se po příštích volbách ocitne v opozici. Souhlasím, že elementární politická shoda na desetiletém výhledu musí existovat. Je to signál vůči NATO i armádě.

Když se lidem nelíbí posílení přítomnosti amerických jednotek v Evropě, tak nezbývá než posílit výdaje na obranu. Bezpečnostní komunita napříč politickým spektrem včetně komunistů se shoduje, že pokles výdajů na obranu je třeba zastavit

E15: KDU-ČSL původně prosazovala razantnější zvýšení. Požadovala, aby rozpočet dosáhl úrovně 1,3 procenta a HDP už napřesrok.

Na ministerstvu obrany se toho poněkud lekli. Najednou by jim přibylo nějakých osm miliard, které by nedokázali utratit i proto, že nemají rozběhnutá výběrová řízení. Co vojsko velmi škrtí, je stávající podoba zákona o veřejných zakázkách. Stejně jako na jiných ministerstvech či na komunální úrovni i na obraně se bojí rozhodovat, aby neskončili ve vězení. Tím ale nechci hájit některé dřívější zakázky například na lehká obrněná vozidla, které se účelově rozdělovaly na několik menších, aby se nemuselo soutěžit.

E15: Patří Česko v NATO k černým pasažérům?

My jsme před druhou světovou válkou zažili silnou ekonomiku, a tedy i masivní výdaje na obranu. I když jsme ale měli peníze, přišli jsme o stát, protože tehdejší mezinárodní smlouvy selhaly. Dnes potřebujeme dostát takovým závazkům vyplývajícím z kolektivní obrany, abychom naplňovali základní princip NATO. To znamená zásadu jeden za všechny a všichni za jednoho. Česká republika v devadesátých letech minulého století výrazně těžila z toho, že už před listopadem 1989 měla Charta 77 vydiskutované otázky kolem sjednocení Německa, Evropy a také obrany. Tím, že se demontovala Varšavská smlouva a vytlačili jsme Rusy, mohl Západ výrazně snížit výdaje na obranu. To byl hlavní důvod, proč jsme se stali členy aliance. Mimochodem pomocí vstupu do NATO se nám do jisté míry otevřela i Evropská unie. V současnosti je ale politické palivo tohoto procesu spotřebované a my musíme předvést skutečný výkon. Musíme mít skutečnou vůli bránit se.

E15: Když se v dubnu objevilo nelichotivé hodnocení české armády způsobené klesajícím rozpočtem, část politiků poukazovala na to, že černým pasažérem v alianci nejsme. Deset let si pronajímáme nadzvukové letouny a budeme je mít i nadále, nakoupili jsme nové obrněné transportéry a dopravní letouny, přezbrojujeme novými útočnými puškami. Považujete tyto investice za nedostatečné?

Jsou kombinací několika věcí. Tou první je absolutní nezbytnost. Těsně po podpisu Daytonské dohody koncem roku 1995 jsem měl možnost poprvé navštívit Bosnu a Hercegovinu. Transportéry, které tam česká armáda používala, jsem znal, jezdil jsem v nich ještě jako záklaďák. Teď máme jednu brigádu postavenou na kolových obrněných vozidlech Pandur. Ale ta druhá brigáda stále používá zastaralá pásová BVP. Další problém byl v tom, že některé nákupy se dělaly ad hoc, třeba lehká obrněná vozidla Dingo a Iveco. Předcházely jim tragické události v Afghánistánu, kde kvůli špatné technice umírali vojáci. Poslední věcí jsou dlouhodobé akvizice, které jsou v podmínkách neustále se měnícího rozpočtu jen obtížně realizovatelné. Nyní se ukázalo, že chybí velitelské pandury a bude se jich třicítka dokupovat. A týká se to i budoucí náhrady za bitevníky L-159. Časem by bylo určitě dobré pronajmout si více gripenů než současných čtrnáct. A dále je třeba přezbrojit tu druhou brigádu novými transportéry. Podobné plánování vyžaduje dlouhodobou rozpočtovou perspektivu.

E15: Souhlasíte, že některé tyto nákupy byly předražené?

Co se týče pandurů, vymysleli jsme si hodinky s vodotryskem. Kolový transportér, který má mít kanon, je velice složitá záležitost. Chápu, že na některých je kanon nutný. Nevím ale, proč musí být úplně na všech. Doufám, že u přezbrojení druhé brigády budeme postupovat uvážlivěji. Jako výbor pro obranu do těchto procesů budeme mnohem aktivněji zasahovat po vzoru amerického Senátu. Mne nezajímá, jak se liší výložky plukovníka a generála, to je věc armády. Na parlamentu je, aby definoval základy obranné politiky, tedy možná ohrožení a reakce na ně. To je klíčová odpovědnost politiků, kteří musejí dát vojákům jasné zadání.

Ivan GabalIvan Gabal|Anna Vackova, E15

E15: Kritizujete plánovanou náhradu bojových vrtulníků Mi-24 víceúčelovými. Proč?

S trochou nadsázky říkám, že vedení obrany uvažuje, jako by řídilo rezort zdravotnictví. Vrtulníky Mi-24 představují velice silnou bojovou kapacitu nejen z pohledu naší armády, ale i z pohledu evropských členů NATO. To, že se těchto strojů chceme zbavit, je tedy i pro alianci dost podstatný posun a bude znamenat změny v jejím plánování. Jediný argument, který uznávám, je, že provoz Mi-24 je drahý.

E15: Co plánovaný nákup dalšího transportního letounu?

Obrana chce civilní letadlo, konkrétně další airbus. Jsem toho názoru, že by si měla koupit vojenské. Jako výbor budeme požadovat, aby nám vždy předkládali alternativní řešení a zdůvodňovali své potřeby. To znamená, že nás budou muset přesvědčit o tom, že danou techniku skutečně potřebují. Obávám se, že začíná převažovat názor udělat z armády jakýsi podpůrný sbor záchranářů. To je samozřejmě chyba, musí to být především bojové těleso. Každý voják vám řekne, že střelit po někom na půl kilometru není takový problém jako to udělat zblízka. V Afghánistánu i jiných mezinárodních misích se často stává, že když je potřeba něco silově vyřešit, volají se Američané, protože především oni jsou cvičeni zabíjet. V Česku je nechceme, ovšem tahat brambory z ohně za nás mohou. To je neudržitelný postoj.

E15: S iniciativou posílit americké jednotky v Evropě přišlo Polsko. Ministerský předseda Sobotka ale něčemu podobnému nakloněn není, podle něj by se budovala nová železná opona mezi evropskými členy NATO a Ruskem. Váš názor?

Zakládal jsem sněmovní podvýbor pro obrannou a bezpečnostní politiku právě proto, abychom se o těchto věcech bavili. Jistě, pan premiér má právo na svůj názor. Je ale otázka, jestli má právo říkat ho takhle nahlas. Jsem přesvědčen, že nemá. Tyto jeho subjektivní názory neodpovídají názorům koalice. A neodpovídají ani konzultacím mezi vládou, Černínským palácem a Hradem. To říkám se vší odpovědností jako bývalý poradce Václava Havla, který pracoval na vstupu České republiky do NATO. A další problém nevidím ani tak v tom, že jeho slova jsou v rozporu s iniciativou Poláků nebo Pobaltských států. Tím, co řekl, vyslal signál, že jsme slabým článkem aliance. A ještě si dovolím politickou poznámku. Skutečně mě šokuje, že ČSSD opakuje chyby, které udělala ODS vůči Evropské unii, kde kvůli této straně platíme za kverulanty. Teď bychom za ně mohli platit ještě v NATO. Jako si ministr Stropnický musí vzít poučení z toho plácnutí, které udělal, tak si i pan premiér musí uvědomit, že přestřelil.

Ivan Gabal (63)
Vystudoval sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v letech 1976 až 1990 pracoval v Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV. Po listopadovém převratu v roce 1989 spoluzakládal Občanské fórum a byl vedoucím jeho volební kampaně. Jako šéf oddělení politické analýzy Kanceláře prezidenta republiky připravoval integraci do NATO. Od roku 1994 je ředitelem společnosti Gabal Analysis Consulting. V roce 2012 neúspěšně kandidoval do Senátu s podporou KDU-ČSL a Strany zelených, loni v říjnu byl jako lídr lidovců ve Středočeském kraji zvolen poslancem. Jeho manželkou je politička a diplomatka Jana Hybášková.