* E15: Máte firmu, která obchoduje s emisními povolenkami, jež mají přispět ke snižování emisí skleníkových plynů a tím k boji s klimatickými změnami. O klimatických změnách jste také napsal knihu. Věříte, že něco jako klimatická změna způsobená člověkem opravdu existuje?
Ano. Je nezpochybnitelné, že skleníkové plyny vypouštěné do atmosféry lidmi způsobují oteplování a klimatické změny. Ty změny přitom postupují tempem nevídaným za poslední tisíce nebo i stovky tisíc let. Jen velmi malé množství lidí si opravdu myslí, že klimatická změna není problém.
* E15: Není vaše víra v klimatickou změnu tak trochu motivovaná i tím, že na ní vyděláváte, když obchodujete s povolenkami?
Vydělávám na obchodu s emisními povolenkami. I když ne tolik, kolik bych chtěl. Na trhu s emisními povolenkami je ale spousta lidí, kteří nevěří v klimatickou změnu. Povolenky můžete obchodovat úplně stejně jako zlato, ropu, akcie. Nemusíte věřit v Coca-Colu a její sladké nápoje, abyste obchodovali s jejími akciemi. To moje spojení mezi emisním obchodováním a klimatickou změnou je v tom, že dělám, co mě zajímá. Kdybych se o klima vůbec nestaral, nevybral bych si emisní obchodování. Kupovat a prodávat se dá cokoli.
* E15: Vaše kniha se jmenuje Klimatická změna pro fotbalové fanoušky. Proč zrovna pro fotbalové fanoušky?
Ta kniha je především o klimatické politice, o tom, co dělají politici, aby tento problém řešili. Je to neuvěřitelně nudné téma. Přemýšlel jsem, jak napsat slavnou knihu, která by nebyla stejně nudná jako všechny ostatní. Přepnul jsem na BBC Sport, abych se podíval na výsledky fotbalových zápasů. Uvědomil jsem si, že fotbal je mnohem zajímavější.
* E15: Co má klimatická politika společného s fotbalem?
Fotbal jde někdy zajímavým způsobem za hranice ekonomie. Při fotbale se chováme tak, že to nedává ekonomický smysl. Chlápek, který fandí anglickému třetiligovému týmu a každý týden jezdí stovky mil na jejich venkovní zápasy, je úplně posedlý svým týmem. Utratí za to všechny peníze a stráví tím všechen volný čas. To asi není příliš racionální.
emise
* E15: Naznačujete, že boj se změnou klimatu také není ekonomicky racionální?
Fotbal má v sobě vášeň, která přebije krátkodobé ekonomické zájmy. Kdybychom měli stejnou vášeň, abychom zachránili sami sebe, planetu, abychom chránili přírodu, nezastavily by nás ekonomické pochybnosti. Fotbal je metafora, jak se dá u lidí vyvolat úžasné chování, aby dělali úžasné věci. Toto chování potřebujeme, abychom se vypořádali s obrovsky komplexním problémem klimatické změny.
* E15: Jak by se mělo chování lidí změnit?
Třeba byste měl přestat jíst maso a mléčné výrobky. Já bych měl přestat létat letadlem. Někdo jiný by měl utratit peníze za lepší izolaci domu místo za letecký výlet do Španělska. Všechny takové praktické věci.
* E15: Kdo by měl přesvědčit lidi, aby nespotřebovávali zbytečně moc věcí, aby nelétali letadly?
Ztratil jsem víru v to, že by to mohli udělat politici. Prostě si musíme jít příkladem navzájem.
* E15: Má tedy celá evropská politika kolem klimatických změn smysl?
Ano, pro politiky pořád zůstává spousta práce. Musí ke spolupráci přesvědčit Čínu, Indii, USA, Rusko. Velkým problémem jsou pracovní místa. Je hrozně jednoduché mluvit o snižování emisí, ale dnešní ekonomika stojí na lidech, kteří pracují v továrnách. Když ty továrny zavřeme, lidé ztratí práci. Takže potřebujeme opravdu kreativní a inspirativní podnikatele, kteří přijdou s podnikatelskými myšlenkami a plány, které budou fungovat v nízkoemisní ekonomice. Třetí problém se týká těch, kterým stávající stav vyhovuje. Jakákoli politika na snižování emisí znamená masivní přesun bohatství od dnešního velkého průmyslu k novým odvětvím.
* E15: V Evropě měl přechod k nízkoemisní ekonomice zajistit systém obchodování s emisními povolenkami (ETS). Ten ale prakticky zkolaboval. Proč se podle vás pokazil?
Je to takový začarovaný kruh. Emise jsou dnes mnohem nižší, než je cíl. Je fakt zvláštní, že vypouštíme oproti cíli o 2,4 miliardy tun méně CO2 a jsme z toho nešťastní. Samotný mechanismus obchodování s povolenkami funguje dobře. Teď máme příležitost stanovit tvrdší cíle. Cena CO2 by šla nahoru a ETS by fungoval dobře. Uvědomte si, že ETS existuje teprve osm let. Musíme se ještě hodně učit, jak ho udělat pružnější. Kdybychom tady měli jen osm let daňový systém, také by nebyl perfektní.
* E15: Evropská komise uvažuje o různých způsobech, jak postavit ETS na nohy. Jde správným směrem?
ETS obživne sám, když se vypořádáme s problémy zaměstnanosti, „dinosaurů“ a zahraniční politiky. Můžeme cenu CO2 trochu zvýšit nějakými zásahy. Ale ty předchozí věci jsou mnohem důležitější. Bez jejich vyřešení se přechod k nízkoemisní ekonomice nepovede.
* E15: Ve své knize říkáte, že řešením není mít jen jednu cenu CO2, jak ji vytváří ETS. Je tedy ETS dobrý mechanismus?
V Evropě už teď máme několik různých cen CO2. Z ETS jsou to nějaká tři eura za tunu. V podpoře větrné energie ve Velké Británii je započítána cena 80 eur za tunu. Zelené certifikáty v Rumunsku nebo v Polsku dávají zase jinou cenu CO2.
* E15: To ale není příliš férové ekonomické prostředí.
Není. Když chcete ekonomickou efektivitu, potřebujete jednu cenu CO2. Myšlenka ETS je, že změny k nízkoemisní ekonomice se budou provádět na základě ekonomické efektivity. Ale pokud chcete co nejrychlejší změnu, potřebujete více cen pro různá odvětví, aby všichni začali na změně rychle pracovat.
* E15: Jenže třeba snaha o co nejrychlejší rozšíření obnovitelných zdrojů vedla k obrovskému růstu nákladů pro firmy a domácnosti.
Podpora, jako třeba výkupní ceny, je dobrá k nakopnutí určitého odvětví. Na to však musí být vysoká. Takže skončíte s velkým přesunem bohatství. Čínští výrobci solárních panelů na tom vydělali. Existují ale i jiné způsoby podpory, při nichž domácnosti tolik netrpí. Zatím jen na papíře je mechanismus s jednou cenou CO2, který se jmenuje výkupní dividenda. Funguje to jako jednotná daň z CO2, která nezůstává státu, ale rozděluje se mezi obyvatelstvo stejnou částkou na jednoho obyvatele.
* E15: Jakou to má logiku?
Ti, kdo mají velmi emisně náročný životní styl, se ocitnou v roli čistých plátců. Ti, kdo mají šetrnější životní styl, budou čistí příjemci, takže na systému vydělají. Systém vytváří ekonomický stimul ke změně chování a snižování emisí.
* E15: Cena povolenek je teď nízká a kvůli dohadování politiků nikdo neví, jakým směrem se bude ubírat. Co radíte klientům, kteří potřebují povolenky kupovat?
Aby si vytvořili obchodní plán. Ten musí řešit tři otázky. Kdy obchodovat, kolik obchodovat a co obchodovat. Nicméně ještě před tím, než se dostanete k těmto třem otázkám, musíte si ujasnit, jaký je váš cíl. Když znáte svůj cíl, pak spousta obav ohledně nestability cen prostě zmizí.
* E15: Co si pod tím představit?
Představte si firmu, která vychází z toho, že úspěchu může dosáhnout tím, že bude dodržovat stanovený rozpočet. Takže na začátku roku si udělá rozpočet pro CO2. Potřebuje koupit sto tisíc tun CO2 a počítá s cenou pět eur za tunu. Cena se dostane na čtyři eura. Firmu ale nezajímá nic jiného než se držet rozpočtu. Takže jestli je cena teď čtyři eura a firma původně počítala s pěti, tak by měla nakoupit hned celý objem povolenek. Všimněte si, že v té úvaze nebyly otázky, co udělají politici. Jediná věc, o niž šlo, bylo splnit daný cíl – tedy dodržet rozpočet.
* E15: Je vhodné kupovat teď za tři eura povolenky třeba na příštích pět let?
Když firmy sestavují byznysplány na příštích pět let, proč ne. Někteří naši klienti kupují pravidelně povolenky na příštích 36 měsíců. Pokud to situace dovoluje, že je vám v podstatě jedno, jestli povolenky koupíte za jedno nebo za tři eura, protože pořád budete vydělávat, tak nakoupit na několik let je dobré rozhodnutí. Některé firmy ale mohou být v prostředí, kde se jejich zisková marže v čase mění. Pokud marže náhle klesne a ukáže se, že ta tři eura jsou podstatnou částí zbylé marže, pak by nákup na několik let mohl být problém.
* E15: Mnoho lidí z energetiky by si přálo, aby ETS zanikl. Myslíte si, že ETS přežije rok 2020 a vy budete mít ještě práci?
Pokud jde o mne, ve světě je spousta jiných podnikatelských příležitostí. Pokud jde o ETS, vsadil bych se, že přežije. Možná že ale do té doby vymyslíme něco lepšího. Pak ať ETS klidně zanikne.
James Atkins (45)
Je ředitelem společnosti Vertis zabývající se obchodováním s emisními povolenkami. Vertis byl jedním z prvních brokerů na trhu s povolenkami ve střední a východní Evropě. Před založením Vertisu pracoval jako manažer skupiny korporátních financí v Deloitte & Touche Central Europe. Předtím působil i ve firmách Arthur Andersen a Waste Management International. Je autorem knihy Klimatická změna pro fotbalové fanoušky.
