James Woolf: Projekt bez financování kupuje jen idiot

Britský investor s českými kořeny James Woolf

Britský investor s českými kořeny James Woolf Zdroj: Michael Tomes, E15

Britský podnikatel s českými kořeny James Woolf podniká v tuzemsku už od začátku devadesátých let. Do titulků novin se v posledních letech dostal hlavně kvůli záměru zbourat budovu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice a místo ní postavit kancelářské centrum Květinový dům. Zjitřené emoce, které projekt vyvolal, podle něj nemají reálný základ.

„Jsem skutečně přesvědčen, že to je z velké části jen mediální bublina,“ říká. Aktuálně se však ještě postaral o rozruch kolem projektu Savarin. Což je plán na rozsáhlou zástavbu ve vnitrobloku u Václavského náměstí a ulice Na Příkopě. Zatímco Woolf tvrdí, že byl z tendru v hodnotě přes 80 milionů eur vyřazen neoprávněně, jeho konkurenti a prodejci proklamují opak.

E15: Co vás v současnosti víc zaměstnává? Boj o projekt Květinového domu na Václavském náměstí, nebo bitva o nedaleký projekt Savarin?

Obě záležitosti jsou stejně náročné. A také kromě nich už nestíhám skoro nic dalšího.

E15: Čím zástavba vnitrobloku u Václavského náměstí tolik přitahuje?

Je to nemovitost přesně našeho střihu. Jestliže totiž něčemu skutečně rozumíme, pak jsou to nemovitosti v centru města. Proto jsme také byli připraveni nabídnout nejvyšší cenu. Baví mě, když pak někdo tvrdí, že jsme nedali dostatečně vysokou nabídku. Bylo to přesně naopak. A nedává mi smysl, když někdo nejvyšší cenu nechce akceptovat. Stejně tak nechápu, jak může irská konsolidační agentura NAMA (kontroluje nakládání s majetkem irské firmy Ballymore, která Savarin vlastní – pozn. aut.) připustit, aby vyhrál uchazeč, který nenabídl nejlepší cenu.

E15: Není to celé jen křik někoho, kdo prohrál?

Takže jsem nabídl nejvyšší cenu a znamená to, že jsem prohrál?

E15: Proč by někdo odmítal vyšší cenu?

Protože se rozhodli prodat Savarin svým kamarádům.

E15: Měl byste z čeho zaplatit?

Myslíte, že kdybych neměl zajištěné financování, troufl bych si podepsat takový kontrakt? To bych byl idiot.

Britský investor s českými kořeny James WoolfBritský investor s českými kořeny James Woolf

E15: Je obtížné sehnat pro takový projekt financování?

V současnosti je to mnohem jednodušší než například před rokem. Navíc krizi jsme přečkali bez úhony, takže banky vědí, že jsme spolehliví.

E15: Získat však pro rozsáhlou zástavbu vnitrobloku všechna povolení by se nakonec mohlo ukázat jako mnohem obtížnější než v případě Květinového domu.

To si nemyslím. Jsem přesvědčen, že naše verze projektu neobsahovala žádné kontroverze. Současně byl náš záměr velmi unikátní. Zatím ale jeho detaily nemůžeme zveřejňovat.

E15: Ještě otázka k Václavskému náměstí. I když dům nemusí být památkou, není přece jen chyba chtít ho nahradit novostavbou?

Staroměstské náměstí je lokalitou stability. Proti tomu Václavské náměstí je místo změny. Snaha tuto lokalitu zakonzervovat není dobrá. Proto si myslím, že jsme s projektem Květinového domu na správné cestě. Spolky a jednotlivci, kteří proti tomu brojí, jsou přitom natolik marginální, že mediální prostor, který dostávají, naprosto neodpovídá jejich významu.

Britský investor s českými kořeny James WoolfBritský investor s českými kořeny James Woolf

E15: Dobře, ale všechny emoce kolem tohoto projektu přece nemohou být jen uměle vytvořené.

Jsem skutečně přesvědčen, že to je z velké části jen mediální bublina. Když jsme ke Květinovému domu dělali den otevřených dveří, kde jsme projekt detailně představovali i s celou dokumentací, přišel jediný člověk. To vypovídá o tom, že drtivou většinu lidí to skutečně nevzrušuje.

E15: Zažil jste v Česku podobně tvrdé situace jako nyní v souvislosti s projekty kolem Václavského náměstí?

Nejvážnější konflikty, které jsem v České republice zažil, se v minulosti týkaly obchodního domu Kotva a zkrachovalé Union banky.

Vždy jsem vycházel z toho, že Praha a Česká republika patří do Evropy. Netušil jsem sice kdy, ale bylo mi jasné, že jednoho dne Česko vstoupí do Evropské unie. Hodně lidí ze Západu si to přitom na začátku devadesátých let nemyslelo

E15: Co vás vlastně před čtvrtstoletím přivedlo do Prahy?

Narodila se tu moje máma, žila v centru města. Moje pražská babička zase obchodovala se sklem, podobně jako později já. V roce 1949 však rodina emigrovala. Nechala tu úplně všechno, veškerý majetek. Tento příběh na mne vždy silně působil. Co se týče mě, kolem roku 1989 jsem zrovna dodělal školu a snil o tom, že rozjedu vlastní byznys. Shodou okolností jsem krátce po sametové revoluci vyjel na cesty po východní Evropě.

E15: Nemovitosti byly od začátku jasnou volbou?

Ne. Úplně na začátku jsme prodávali potištěná trička, protože jich tady byl nedostatek. Stejně tak jsem byl jedním z prvních, kdo tady začal dělat tištěné turistické průvodce. Ve stejné době jsem zjistil, že je v Praze nedostatek bytů například pro manažery, kteří přicházeli ze zahraničí. Tehdy šlo pronajmout byt měsíčně i za tři tisíce západoněmeckých marek. Bylo to navíc období, kdy se daly dělat dobré obchody s restituenty. Na stole jsem měl neustále nabídky ke koupi nemovitostí. Navíc jsem si za obrovské peníze pronajal první obchod nedaleko Karlova mostu. Byl drahý, ale museli jsme nějak začít. Hodně rychle jsme expandovali.

E15: Z dnešního úhlu pohledu to bylo správné rozhodnutí vsadit všechno na Prahu?

Vždy jsem vycházel z toho, že Praha a Česká republika patří do Evropy. Netušil jsem sice kdy, ale bylo mi jasné, že jednoho dne Česko vstoupí do Evropské unie. Hodně lidí ze Západu si to přitom na začátku devadesátých let nemyslelo. Nemovitosti se tehdy prodávaly za desetinu toho, co stály například ve Vídni. Proto jsem nakupoval, co to šlo. Později ve spolupráci s Goldman Sachs rovněž aktiva, která se v té době prodávala přes Konsolidační banku. Všechny vydělané peníze jsem dával zpátky do byznysu.

E15: Které projekty vám nejvíce vydělaly?

Mezi nejúspěšnější určitě patří rekonstrukce neobarokní budovy Forum na Václavském náměstí 19. Velice pěkný obchod se nám podařil rovněž s logistickým centrem Stazap. Naopak ještě před krizí se nám podařilo se zbavit aktiv, kterým se tolik nedařilo. Například Jihočeských papíren. Když pak přišla krize, byli jsme díky tomu v pohodě.

Britský investor s českými kořeny James WoolfBritský investor s českými kořeny James Woolf

E15: Jak se za poslední dvě desetiletí změnil tuzemský realitní byznys?

Hodně velkou změnu znamenal příchod silných zahraničních fondů. Mohly si dovolit platit ceny, na které tady nikdo neměl. Ještě v devadesátých letech tady nikdo takový nebyl.

E15: V čem tkví vaše obchodní strategie?

Hlavním motorem našeho podnikání je dlouhodobé vytváření hodnoty. Například v retailu jsme byli jedni z prvních, kdo měl otevřeno svátek nesvátek, klidně do půlnoci. V kancelářích se zase klientům snažíme poskytovat prvotřídní servis. Logickou konsekvencí toho je, že vyděláváme.

E15: Napadne vás někdy, že by šlo celé portfolio dobře prodat?

Nikdy. Občas se někdo s takovou nabídkou objeví, ale odmítám o tom jednat. Z nemovitostí jsem za celou dobu prodal asi jen tři budovy, a to ještě na nátlak partnerů. Dodnes to považuji za chybu.

James Woolf (51)
Sotva zaznamenal první profesní úspěchy u poradenské firmy PwC v Londýně, přestěhoval se v roce 1990 do Prahy. Ve stejném roce založil společnost Flow East. Jeho doménou jsou reality, v centru Prahy a na letišti však provozuje také síť na turisty zaměřených obchodů Blue Praha. V roce 2000 rovněž vytvořil společný podnik s investiční bankou Goldman Sachs, který od státní Konsolidační banky koupil balík pohledávek za 450 milionů eur. Později s Američany udělal podobné, i když menší obchody ještě s pohledávkami od ČSOB a GE Money Bank.