* E15: Jaká je letos situace na českém hotelovém trhu? Když vezmeme třeba počet hostů, případně ceny.
Musíme rozdělit Prahu a zbytek republiky. Praha je specifický trh, kde se hotelová krize projevila už v roce 2008. Nabídka tenkrát obrovsky předčila poptávku, což byl první velký negativní faktor. Druhým negativním faktorem byl tehdejší kurz eura. Hotelová krize byla pak ještě umocněna finanční krizí. Dnes máme v Praze vyšší kapacitu než před třemi lety, proto se bohužel nedaří zvyšovat průměrnou cenu pokojů. To vám řekne každý hoteliér. Bohudík roste návštěvnost, což zvedá obsazenost hotelů v Praze. Oficiálně je letos zhruba o desetinu více hostů než loni, v tržbách se vykazuje nárůst kolem čtyř procent.
* E15: Zároveň je tam ale protichůdný trend zkracování délky pobytů. Platí to i u vás?
Platí to i u nás. Z hlediska nákladů je to negativní trend. Čím častěji se hosté v pokoji střídají, tím více hoteliérovi rostou náklady.
* E15: Vraťme se ještě k cenám. Pokud roste poptávka, dá se letos či příští rok čekat jejich růst?
Ano, předpokládám, že ceny v blízké době porostou. Samozřejmě musíme brát v úvahu velkou citlivost hotelového trhu na veškeré světové dění. Pokud bude současný trend v cestovním ruchu pokračovat, bude cena růst. Myslím si ale, že to bude dlouhodobý pomalý růst, takže bude velice těžké dosáhnout úrovně průměrných cen před čtyřmi lety. Musíme však vzít v potaz i neustálý růst nákladů, například na energie nebo lidskou práci. Takže nárůst ceny nebude mít na ziskovost velký vliv.
* E15: Máte představu, kolik činí průměrná cena řekněme za dvoulůžkový pokoj ve čtyřhvězdičkovém hotelu?
To se velice liší. Bohužel v Praze je několik druhů čtyřhvězdičkových hotelů. A pro mě není vypovídající průměrná cena, která se spočítá z internetových stránek. Jsou čtyřhvězdičkové hotely, které se prodávají za 40 eur, na druhé straně jiné hotely stejné kategorie stojí přes 100 eur. Pak je samozřejmě obrovský rozdíl v kvalitě a úrovni služeb.
* E15: Můžete srovnat obecně za vaše hotely, jak se liší dnešní ceny od těch z roku 2007?
Dnes jsou ceny zhruba až o 40 procent nižší.
* E15: Má to nějaký vliv na složení hostů?
Hosté se výrazně přeskupili z jednoho segmentu do druhého. Kdo dříve jezdil do tříhvězdičkového hotelu, dnes jezdí do čtyřhvězdičkového. Pokles cen mu to umožňuje. Cena čtyřhvězdy je dnes ještě nižší, než byla cena tříhvězdy v roce 2007.
* E15: Je tedy vůbec možné hotely provozovat se ziskem?
Ve své praxi jsem ještě nezažil hotel, který by nefungoval se ziskem. Ale velmi záleží třeba na tom, jaké má hotel úvěry, či jak má postavenu nájemní smlouvu. Ovšem jestliže hovoříme o klasickém provozním zisku, měly by být hotely v plusu. Ve chvíli, kdy zisk nemají, je něco špatně v řízení hotelu.
* E15: Kolik máte jako CPI Hotels hotelů?
Dohromady provozujeme 17 zařízení, která dělíme do čtyř segmentů. Pod značkou Ubytovny.cz provozujeme dlouhodobé bydlení. Dvoua tříhvězdičkové hotely provozujeme pod vlastní značkou Fortuna Hotels, čtyřhvězdičkové hotely pod americkou značkou Clarion Hotels a třešničkou na dortu je pětihvězdičkový hotel Buddha-Bar Hotel Prague pod značkou Buddha-Bar Hotels and Resorts.
* E15: Pojďme se podívat do regionů. Řada lidí v cestovním ruchu vnímá jako velký problém České republiky, že Praha neustále zvyšuje svůj podíl na celkovém počtu zahraničních turistů. Vnímáte to také tak? A jaká je letos situace v krajských městech?
V krajských městech je mnohem stabilnější trh než v Praze. Historicky se tam pracovalo s nižší marží než v Praze, což se ale v poslední době vyrovnalo. Ne tím, že by v krajských městech marže vzrostla, ale v hlavním městě klesla. Letos vidíme v krajích daleko větší oživení než v Praze. Roste nám tam obsazenost i průměrné ceny. Naše podnikání je specifické v tom, že kromě Českých Budějovic se ve všech krajích zaměřujeme hlavně na firemní klienty.
* E15: Je v regionech nějak odlišný podíl Čechů a zahraničních turistů?
Je přesně opačný. V Praze ubytujeme 70 až 80 procent cizinců, 20 procent jsou Češi. V krajských městech je to naopak. Je jediná výjimka, a tou jsou České Budějovice. Tam si chválí, že mají nedaleko Český Krumlov, který kapacitně nestíhá. Takže v Českých Budějovicích velkou část klientů tvoří zahraniční turisté mířící do nebo z Krumlova.
* E15: V Českých Budějovicích provozujete hotel Gomel, který je teď zavřený. Měl se otevírat ještě letos, což se nepovede. Proč se rekonstrukce protáhla?
Hotel otevřeme na jaře příštího roku s novým názvem Clarion Congress Hotel České Budějovice. Rekonstrukce se neprotahuje, stavebně pokračuje podle harmonogramu. Stavbu přejímáme 15. prosince, ale z obchodního hlediska neriskujeme otevřít hotel během čtrnácti dnů. Rozhodli jsme se otevřít hotel až po tradičně slabší zimní sezoně po tříměsíčním zkušebním provozu.
* E15: Proč rušíte tradiční název Gomel?
Do všech krajských měst míříme se značkou Clarion Congress. Snažíme se být co nejčitelnější vůči klientovi, proto razíme marketingovou strategii propagace značky Clarion na úkor lokální značky, tu potlačujeme. Hotely provozujeme v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Olomouci, Ostravě, Liberci a Ústí nad Labem.
* E15: To znamená, že v Hradci Králové končí Černigov?
Také Hotel Černigov čeká výhledově rozsáhlá rekonstrukce. Po rekonstrukci bude začleněn pod značku Clarion jako Clarion Congress Hotel Hradec Králové. Přesný časový harmonogram rekonstrukce nebyl definitivně stanoven. Prioritou jsou nyní České Budějovice, Olomouc a dostavba konferenčního centra v Ostravě.
* E15: Hodláte rozšířit své aktivity do dalších krajských měst?
Máme to v plánu, vše záleží na vývoji trhu, nabídce a poptávce. V regionech, kde působíme, jsme úspěšní proto, že kapacita stále ještě nepřevyšuje poptávku, jako je tomu například v Plzni. V Plzni působí tři velké značky, nabídka převyšuje poptávku, hotely si navzájem parazitují a dostávají se do stejných problémů jako hotely v Praze.
* E15: Jak dopadne výrazný převis nabídky na pražském trhu?
Smůlou bylo, že se protnuly dvě krize. Hotelová a finanční. Pokud by nepřišla finanční krize, byla by dnes kapacita hotelových služeb výrazně nižší, a to na základě redevelopmentu. Z hotelů by se stavěly byty nebo kanceláře. Bohužel finanční krize potlačila i tento segment, takže hotely nějak přežívají. Nějaké menší kapacity ale už z trhu zmizely. Bylo potřeba, aby se trh pročistil.
* E15: Jaký je u Clarionů podíl korporátní klientely k obyčejným turistům?
V rámci brandu Clarion se profilujeme dvěma podružnými značkami: Clarion Hotel a Clarion Congress Hotel. V Clarion Hotelech převažují běžní turisté. V krajích v Clarion Congress Hotelech cílíme hlavně na korporátní klientelu, která tvoří kolem 90 procent hostů.
* E15: Pocítili jste nějak v oblasti korporátní turistiky krizi, případně její konec?
Pocítili jsme krizi a konec ještě nenastal. Firmy změnily strategie, více šetří. Co se týká počtu účastníků konferencí celou dobu – i během krize – rosteme. Poptávka se však posunula směrem k nízkonákladové nabídce. Například dříve účastníci konferencí bydleli v jednolůžkových pokojích, dnes chtějí pokoje dvoulůžkové, sníží tak náklady na ubytování téměř o polovinu. Dříve si velké farmaceutické firmy kupovaly nejvybranější catering, dnes už hledají střední třídu a s útratou jdou na polovinu. Firmy stále výrazněji tlačí na poskytování služeb zdarma. „Objednáme u vás kongres, ale chceme nájem sálu zdarma.“ Počet účastníků akcí stoupá, ale v letech 2009 a 2010 tržby přesto stagnovaly či mírně klesaly.
* E15: Budete se tomu muset přizpůsobit natrvalo, nebo se firmy zase vrátí k velkému utrácení?
Lidé naštěstí rychle zapomínají. Jakmile se situace výrazně zlepší a znovu začne konjunktura, jsem přesvědčen, že firmy znovu začnou utrácet. V krizi firmy šetřily i z psychologických důvodů. I v případě, že by měly peníze na velkou konferenci nebo vánoční večírek, vzhledem ke snižování platů nebo propouštění raději od velkých akcí upustily, aby nepopuzovaly zaměstnance. Zlepšuje se to, jde to pomalu, i když jsou klienti stále velmi opatrní, jsme optimističtí.
* E15: Probrali jsme Clariony, budete nějak rozvíjet i další značky?
Samozřejmě, jak už jsem zmínil, chceme být čitelní vůči klientům, a proto se profilujeme v jednotlivých značkách. Například provozujeme nový portál Ubytovny.cz, kde nabízíme zalistování i pro externí subjekty. Víceméně tak rozšiřujeme portfolio ubytoven. Plánovaně investujeme do reklamy, mobilních aplikací, aktualizujeme webové prezentace, snažíme se se zákazníky komunikovat prostřednictvím sociálních sítí, a to za každou značku zvlášť.
* E15: Při slově ubytovna si člověk většinou představí umakartovou boudu pro zahraniční dělníky. Je to ono?
Naše ubytovny jsou jiné, soustřeďujeme se na segment dlouhodobého ubytování. Propagujeme značku Ubytovny. cz, ale provozně používáme pojem dlouhodobé ubytování. Využívají ho například zaměstnanci ministerstva vnitra, zdravotnictví nebo studenti soukromých vysokých škol. V naší největší ubytovně dokonce tvoříme malometrážní byty, kde fungují všechny hotelové služby.
* E15: Předpokládám, že u ubytoven se tržní turbulence nějak zásadně neprojevují. Je to tak?
Je to opravdu daleko klidnější než hotelové sféra. Přesto v roce 2009, v období ekonomické recese, jsme i tam viděli drobný pokles, hlavně u ubytovaných zaměstnanců firem.
* E15: Jak se vaší firmy dotknou chystané vládní reformy, především pohyby DPH?
Obecně pro každého podnikatele, který poskytuje služby v rámci snížené sazby DPH, je to obrovský problém. Není to primárně v tom, že sazba poroste, problém je hlavně ve způsobu, jakým se zvyšuje, v celkové nejistotě, v nekoncepčnosti vlády a špatné informovanosti podnikatelské veřejnosti. Například hotelové ceníky se sestavují rok dopředu, a jestliže vám v průběhu toho roku vláda dvakrát změní sazbu DPH, vzniká velký chaos. Se samotným zvýšením sazby se budeme muset samozřejmě nějak vyrovnat.
* E15: Dodnes není vyřešen problém plateb autorským svazům za televize v pokojích. Je tam nějaký pokrok?
Věc je stále v jednání. My jsme zcela jednoznačně zastánci názoru – pokud už musejí hotely platit, tak pouze z obsazeného pokoje. Platit za prázdný pokoj je nesmysl. Stále bojujeme proti tlaku druhé strany, že hotely mají platit poplatky za všechny televizory.
Jan Kratina (35)
Narodil se v Praze. Vystudoval obor hotelnictví na Vysoké škole hotelové v Praze. V letech 1998 až 2006 působil v TOP Hotelu Praha, kde se postupně vypracoval na pozici obchodního ředitele. Poté přešel do společnosti Fortuna Hotels, podílel se mimo jiné na projektu otevření obřího vysočanského hotelu Clarion Congress Hotel Prague. V roce 2006 se společnost Fortuna Hotels přejmenovala na CPI Hotels. Kratina stanul v jejím čele a pozici generálního ředitele a předsedy představenstva zastává dosud. Je rozvedený, má dceru. Rád sportuje, věnuje se například golfu. Jako své zájmy uvádí také literaturu, film a umění.
