* E15: Loni veletrhům jako celku klesl počet vystavovatelů, ten byl nejnižší od roku 2002, návštěvníků i celkové výstavní plochy. Bylo to jen krizí, nebo jsou pro to i jiné důvody?
Krize na tom má asi velký podíl. Je ale možné, že je to obecný trend a někteří vystavovatelé a firmy volí jinou formu prezentace. Záleží na tom, kde a jak se akce pořádají, některé přestávají mít na trhu místo. Obecně se dá říct, že snížit náklady na marketing je tou nejjednodušší cestou, jak uspořit. U velké zaběhlé firmy se tento krok může negativně projevit až v následujících letech. Vystavovatel nemusí hned poznat, že něco bylo špatně kvůli tomu, že se veletrhu nezúčastnil. Co se změnilo, je přístup vystavovatelů k četnosti návštěv veletrhů. V Česku se v průběhu roku koná několik veletrhů se stejnou tematikou, na různých místech pořádaných různými pořadateli. Pak si musí vystavovatel vybrat. Snížil marketingový rozpočet, tudíž neměl prostor účastnit se všude. Nebo mu ne všude akce očekávaný efekt přinesly.
* E15: Bude pokles plochy a vystavovatelů pokračovat?
Snažit se nějak cíleně zastavit tento trend je problematické. Veletržní průmysl se neodehrává jen v Česku. Vznikají další destinace, v nichž je pro řadu vystavovatelů vhodné prezentovat své výrobky, a to daleko přínosněji než v Česku. Například tuzemské strojírenské podniky potřebují své výrobky předvést v cizině, takže se zúčastní spíše zahraničního trhu než tuzemského. Spíše si myslím, že se dá pracovat tak, aby veletrhy byly přínosné jak pro vystavovatele, tak pro návštěvníka. Když tak nefungují, nemají šanci na přežití.
Veletrhy, které mají čistě kontraktační část, například dva dny pro odborníky a zbytek pro veřejnost, jsou již spíše výjimkou. Nyní je většina veletrhů přístupná veřejnosti hned od začátku
* E15: Máte na mysli změnu, kdy se veletrhy pro firmy, na kterých spolu účastníci navazovali kontakty a uzavírali kontrakty, mění spíše v prodejní výstavy?
Veletrhy nejsou obecně určeny k tomu, aby se na něm prodávaly výrobky. Z naší zkušenosti ale skutečně vyplývá, že akce, které jsou zaměřené na konečného spotřebitele, se v poslední době jeví jako úspěšnější. Veletrhy, které mají čistě kontraktační část, například dva dny pro odborníky a zbytek pro veřejnost, jsou již spíše výjimkou. Nyní je většina veletrhů přístupná veřejnosti hned od začátku.
* E15: Které destinace jsou pro tuzemské vystavovatele výhodnější? Německo a okolní státy?
Zejména Asie a Jižní Amerika, ta je například pro strojírenské podniky atraktivní. Také státní podpora prezentace firem v zahraničí je taková, že účast na zahraničním veletrhu často může tuzemského vystavovatele vyjít levněji než v tuzemsku. Na účast v zahraničí dostane podporu, na účast v tuzemsku nedostává nic.
* E15: Loni sice stoupl počet mezinárodních veletrhů na 42, ale pořád je to druhé nejnižší číslo od roku 2008. Není zájem ze strany zahraničních vystavovatelů?
Na toto téma se dost nerad vyjadřuji. Mezinárodní veletrh je definován jako akce, kde je minimálně deset procent vystavovatelů ze zahraničí nebo pět procent návštěvníků ze zahraničí. Akce, které se chlubí, že jsou mezinárodním veletrhem, se tak často označují právě na základě té návštěvnosti. Nevím ale, jak někdo dělá statistiku toho, kdo přijel ze Slovenska nebo z Polska. Zkrátka těm údajům a jejich přesnosti nevěřím.
* E15: Jak si loni vedla ABF, co se týče návštěvnosti?
ABF měla loni mírný pokles počtu návštěvníků, o tři procenta. Je ale potřeba vzít v úvahu, že některé akce se odehrály v době, kdy bylo pro veletrhy nevýhodné počasí. Když uspořádáte veletrh a Český hydrometeorologický ústav vyhlásí, že nastane poslední krásný víkend letošního roku, může se to na návštěvnosti hodně projevit. Takže tříprocentní pokles považujeme za velký úspěch. Ještě zajímavější je ale to, že v prvním pololetí letošního roku máme sedmiprocentní nárůst návštěvnosti.
* E15: Čím to?
Lidé se naučili na veletrhy opět chodit, ale jestli je to obecný trend, nemohu říct. U nás je to možná místem, které nabízíme. Praha je jen jedna. Je atraktivní pro zahraniční i tuzemské návštěvníky, protože tady mohou dělat více věcí než jen navštívit výstaviště. Také se nám podařilo výstaviště v posledních letech modernizovat a rozvinout tak, že lepší veletržní prostor v Praze nyní není.
* E15: Pomáhá sdružování veletržních akcí, což je úsporný trend nastoupený od začátku krize?
Ano, ale ostatní veletržní firmy tak většinou činí jen s vlastními akcemi. My jsme jediní, kteří se nebojí sdružovat oborově příbuzné veletrhy pořádané různými organizátory, například náš veletrh For Toys s veletrhem Model Hobby pořádaný jiným organizátorem. Jsme schopni dát dohromady veletrhy Beauty EXPO a Sběratel, nebo veletrh Střechy Praha s naší akcí For Pasiv. To žádná jiná veletržní správa v takovém rozsahu nedělá. Profitujeme z toho nejen my a náš areál, ale i ten další organizátor.
* E15: Před čtyřmi lety jste měli velké spory s Terrinvestem, tehdejším spolumajitelem letňanského výstaviště, který v jejich důsledku nechal zbourat dvě výstavní haly a jednu halu administrativní. Už jste tento výpadek zcela nahradili?
Odstraněna byla jedna velká hala, která měla necelých deset tisíc metrů čtverečních. Tu jsme nahradili halou o stejné rozloze, která je v provozu od loňského podzimu a je nyní nejmodernějším prostorem v Praze. Je rozdělena na tři části, dvě veletržní haly a jednu vstupní část s konferenčním sálem. Ten je zatím ve výstavbě, v brzké době bude dokončen.
* E15: Máte nějaké další plány s areálem?
Ano, a dost široké. Pochopitelně se dá uvažovat i o stavbě další veletržní haly. Máme na to k dispozici i jeden vhodný pozemek. Nyní ale uvažujeme zejména o modernizaci původních hal. Máme také několik projektů na výstavbu hotelu, který by byl v blízkosti veletržního areálu. Je otázka, jestli by hotel měl nějaké kongresové zázemí, které bude doplňovat kapacitu výstaviště, anebo naopak se celé konferenční zázemí vybuduje přímo na výstavišti a bude sloužit hotelu. Nová hala by stála sto milionů korun. Co se týká hotelu, tam může jít o 650 milionů korun i více. Máme na to nyní asi tři nebo čtyři studie. Ale s dalším rozvojem tohoto prostoru počítáme.
* E15: Definitivní rozhodnutí ale ještě nepadlo?
Stavební povolení na to nemáme, to ne, ale s novou halou počítáme. Veletrh For Arch by si ji zasloužil, ale to je nyní asi jediná akce, kterou bychom byli schopni zcela vyplnit i případný nový prostor. Nepovažujeme ale za ekonomické postavit něco, co by se využilo jednou ročně. Bude záležet i na dispozici případné nové haly, abychom ji mohli využít k pořádání souběžných, ale striktně oddělených akcí, které by si nijak nepřekážely. Jsou to zatím studie, o kterých si ale osobně myslím, že nemusí mít daleko k realizaci.
Jaroslav Čížek (51)
V roce 1992 absolvoval obor ekonomika a řízení stavebnictví na Stavební fakultě ČVUT. V letech 1991 až 1994 působil ve vydavatelství Ringier ČR, v letech 1995 až 1999 byl ředitelem knižního velkoobchodu Grada Bohemia. V letech 1999 až 2010 zastával pozici generálního ředitele výrobce tiskopisů a kancelářských potřeb SEVT. Generálním ředitelem ABF je od roku 2010.
1025830|Výstaviště bez plotů a s železniční zastávkou. Praha dává dohromady plán]]
