Podobné škrty mají podle vládního výhledu čekat i policii nebo justici. „Už příští rok bude na hranici přežití. Očekávám vážnou debatu na nejvyšší politické úrovni, která dá odpověď na takovouto zásadní otázku,“ říká ekonomický náměstek ministra obrany Libor Karásek. Nepokoje nejen ve světě, ale například i současná napjatá situace na severu Čech podle něj jasně dokládají, že stát by se svou bezpečností neměl hazardovat.
* E15: Příští rok má ministerstvo obrany přijít v porovnání s letoškem zhruba o 400 milionů korun. Je to konečné číslo?
Bohužel není. Náš rozpočet bude zatížen ještě některými dopady legislativních změn. Jde o zdanění přídavku na bydlení. Ten dostávají všichni vojáci. Dohromady přijde náš rezort na odvodech, jež s tím souvisejí, asi o 900 milionů korun. Dalších několik stovek milionů pak vyčleníme na to, abychom dopady zdanění přídavku na bydlení kompenzovali. Armáda vinou řady škrtů v rozpočtu ztrácí konkurenceschopnost na trhu práce a není možné, aby příjmy vojáků, zejména těch v základních funkcích, nadále klesaly. Ve druhé polovině září představí ministerstvo obrany návrhy řešení, jak bude vojákům ono zdanění kompenzovat.
* E15: Požádali jste ministerstvo financí o navýšení rozpočtu?
Návrh rozpočtu na příští rok je dán usnesením vlády a my tuto dohodu ctíme. Budeme pouze požadovat některé přesuny v rámci jednotlivých ukazatelů rozpočtu.
* E15: Letos hospodaříte s necelými 44 miliardami. Z toho, co jste říkal, je zřejmé, že napřesrok zhruba o dvě miliardy přijdete. Kde budete šetřit?
Bude nutné snížit výdaje na provoz, opravy a údržbu vojenské výzbroje, materiálu či nemovité infrastruktury. Šetřit budeme i na energiích. Rozhodně nebudeme šetřit na vojácích v základních funkcích, těch by se připravovaná úsporná opatření dotknout neměla.
* E15: Kolik peněz byste potřebovali, aby nevznikal vnitřní deficit v hospodaření rezortu?
Za stávající organizační struktury a vzhledem k závazkům Česka směrem k NATO a Evropské unii by se měl náš rozpočet opohybovat kolem 48 až 50 miliard. Zároveň by se neměl dál snižovat jeho podíl na HDP. Musím ale zdůraznit, že odpověď není jednoduchá a jednoznačná. Je to otázka mezinárodních závazků a také schopností ekonomiky nalézt a vyčlenit zdroje na obranu.
* E15: Nakolik pocítíte sjednocení DPH?
Co se týče DPH, zpracováváme analýzy. Podle prvních výsledků by dopad na náš rezort neměl být nijak zásadní. Jiná věc je, jak se bude v příštím a následujícím roce vyvíjet inflace a jestli nevzrostou ceny některých komodit, jako tomu bylo například letos u pohonných hmot.
* E15: Zastavíte, nebo naopak zahájíte některé investiční projekty?
Určitě nezastavíme ty, jež běží a jsou ve smluvním vztahu. Ty v příštím roce představují nějakých 95 až 97 procent veškerých investic. Pokud budeme chtít zahájit některé nové projekty, bude to možné pouze z prodeje nepotřebného majetku anebo v případě, že nalezneme další vnitřní rezervy. Velkým problémem je také omezení běžných oprav a údržba movitého a nemovitého majetku. Tam je opravdu velmi citelný nedostatek peněz. Samozřejmě prodáváme nepotřebný majetek a budeme v tom pokračovat. To ale problém klesajícího rozpočtu našeho rezortu nevyřeší.
* E15: Čeho konkrétně se chcete v nejbližších letech zbavit?
Rezort obrany vlastní velké množství majetku, který při současné velikosti naší armády nebude možné nikdy využít. Výhledově se chceme zbavit několika tisíc kusů nepotřebné techniky od osobních automobilů až po tanky. Pokračovat budou i prodeje nemovitostí, jež nevyužíváme. Doufáme, že v příštím roce se podaří odprodat stávajípolitické cím nájemníkům i 1400 vojenských bytů v Praze. A samozřejmě bychom se rádi zbavili dlouholetého břemene, kterým jsou nadbytečné letouny L-159.
* E15: Vláda v červenci projednala výhled celkových výdajů státního rozpočtu na léta 2013 a 2014. Jde o velmi razantní propad. Za dva roky máte mít k dispozici necelých 39 miliard a pak ještě o další tři miliardy méně. Neoficiálně se hovoří o tom, že stávající počty vojáků a občanských zaměstnanců by už v takovém případě nebylo možné udržet. Údajně by muselo odejít několik tisíc lidí. Je to tak?
Tento velmi negativní výhled se týká prakticky všech rezortů a není tedy problémem pouze našeho ministerstva. Snižování deficitu veřejných financí je potřebné, na druhé straně nemůže být prováděno pouze na úkor výdajových kapitol státního rozpočtu. Už několikrát jsme deklarovali, že náš rozpočet schválený pro rok 2012 je na samé hranici přežití. A co se týče let 2013 a 2014, věřím, že situace bude optimističtější, než jak vypadá dnes. Budeme intenzivně jednat, aby se podařilo zajistit lepší podmínky pro rezort, který zajišťuje obranyschopnost země. Doufám, že ona čísla nejsou konečná.
* E15: Z čeho plyne váš optimismus?
Jsem skutečně přesvědčený, že k tak razantnímu snížení nedojde. Jde o predikci ministerstva financí, jež vychází z matematických modelů. A jak už jsem říkal, ony případné dramatické škrty se nemají týkat jen našeho rezortu. Očekávám tedy vážnou debatu na nejvyšší úrovni, která dá odpověď na takovouto zásadní otázku.
* E15: Jaké argumenty jste si na jednání se šéfem státní pokladny Miroslavem Kalouskem připravili?
Jednání s ministerstvem financí probíhají neustále. Ministr obrany už dosáhl například toho, že v příštím roce budou provedena opatření, jež zabrání redukci platů vojáků na úrovni mužstva. Těmto vojákům se tedy příjmy snižovat nebudou, přestože bude od začátku příštího ledna zdaněn přídavek na bydlení. Rok 2012 tak rezort obrany přežije. A pokud jde o výhled na roky 2013 a 2014, určitě bude předmětem řady dalších rozhovorů. Pokud chceme udržet armádu se základními schopnostmi, potřebujeme k tomu odpovídající rozpočet. Obecně si myslím, že s bezpečnostní politikou státu bychom neměli hazardovat. Některé události z poslední doby – a nejen ze světa – to jasně dokládají. Problémy mohou přijít i s možnou další vlnou ekonomické krize.
Libor Karásek (48)
Pracoval za minulého režimu v dělnických profesích. V letech 1988 až 1993 vystudoval Ekonomickou univerzitu Slovenskej republiky v Bratislavě, obor makroekonomická regulace. V roce 1998 nastoupil jako vedoucí odboru správy majetku Městského úřadu Uherské Hradiště, zároveň se stal místostarostou. V letech 2002 až 2010 byl starostou Uherského Hradiště. Loni v prosinci byl jmenován náměstkem ministra obrany pro ekonomiku. Je ženatý, má syna Libora. Mezi jeho koníčky patří závody historických motocyklů a turistika. Kvůli jeho zájmu o historii druhé světové války se mu na Zlínsku přezdívá hradišťský Winston Churchill.
