Ludvík Baleka: Povinné skladování v zásobnících plyn nezdraží

obchodní ředitel MND Ludvík Baleka

obchodní ředitel MND Ludvík Baleka Zdroj: Michael Tomes/E15

Po roce a půl působení na trhu dodávek energií pro konečné odběratele si společnost MND uvědomuje, že získat nové zákazníky je daleko náročnější, než s čím počítala při vstupu na trh. Zlepšit by se to mělo i díky akvizici konkurenčních obchodníků. „Bavíme se o možném rozšíření klientského kmene o 15 tisíc odběratelů plynu. Doufáme, že aspoň jednu akvizici dokončíme do konce roku,“ říká obchodní ředitel MND Ludvík Baleka.

E15: Před rokem a půl jste začali dodávat plyn a elektřinu domácnostem. Za tu dobu jste získali zhruba sedm tisíc zákazníků. Je to méně, než jste čekali?

Počet odběrných míst není úplně vypovídající. V průměru trvá pět měsíců, než zákazníka převedete od konkurence k sobě. Teď máme uzavřenu smlouvu s deseti tisíci zákazníky a čekáme, až jim budeme moci začít dodávat plyn. Tušili jsme, že to budeme mít těžké, ale skutečnost ještě předčila naše očekávání. Trh se zavírá a je složité na něm slušně působit a nepoužívat nekalé prodejní praktiky, které jsme si hned na začátku zakázali. Přesto tento projekt hodnotíme jako úspěšný. Ve změnách dodavatele jsme na třetím místě.

E15: Kolik zákazníků jste podle původních plánů nyní chtěli mít?

Počet odběrných míst je mírně pod čísly, s nimiž jsme na začátku počítali. Ale získáváme zákazníky, kteří mají výrazně vyšší spotřebu plynu, než jsme uvažovali. To nám kompenzuje nižší počet zákazníků. Na konci roku 2016 bychom chtěli mít více než 20 tisíc zákazníků.

E15: Jak vám komplikuje život, že počet odběratelů, kteří mění dodavatele plynu, rok od roku dost rychle klesá?

Tento trend se někdy bude muset zastavit a otočit. Podobné to bylo i v Anglii. Naším úkolem je motivovat lidi, aby se nebáli změnit dodavatele. Chceme jim vysvětlit, že je to proces, který se dá zvládnout za čtvrt hodiny. Budeme budovat i síť obchodních kanceláří v regionech.

Běžně se nám stává, že zákazník skoro dokončí smlouvu na internetu, ale stejně si zavolá na call centrum, aby se ubezpečil, že fungujeme, že se k nám dovolá, že nejsme nějaká garážová firma

E15: Proč by se měl trend nižší ochoty měnit dodavatele otočit?

Před dvěma roky začaly dominovat smlouvy na dobu určitou. Tím se trh postupně zmenšoval. Teď některé z těchto fixací končí, proto předpokládáme, že se trh zase trochu uvolní. U plynu je do budoucna rozumné očekávat zhruba 200 tisíc změn dodavatele za rok.

E15: Energie prodáváte přes internet, telefonní linku a ve dvou obchodních kancelářích. Která z těchto cest se vám nejvíce osvědčila?

Nejvíce uzavíráme smlouvy přes call centrum. Internet je druhý nejdůležitější. Ale je pravda, že jsme si mysleli, že bude pro zákazníky jednodušší a bude jich tam chodit více. Přece jen ale zákazník potřebuje potvrzení, že firma existuje, potřebuje slyšet operátora. Běžně se nám stává, že zákazník skoro dokončí smlouvu na internetu, ale stejně si zavolá na call centrum, aby se ubezpečil, že fungujeme, že se k nám dovolá, že nejsme nějaká garážová firma.

E15: Uvažujete o koupi některého konkurenčního obchodníka?

Ano, díváme se na obchodníky střední velikosti. Aktivně jednáme se dvěma partnery a po dalších se poohlížíme. Bavíme se o možném rozšíření klientského kmene o 15 tisíc odběratelů plynu. Doufáme, že aspoň jednu akvizici dokončíme do konce roku.

E15: Kolik peněz jste zatím do retailu investovali?

Dočetl jsem se, že jsme investovali stovky milionů korun do marketingu a že se nám to nikdy nemůže vrátit. My jsme však dosud investovali kolem sta milionů korun, a to včetně lidí a systémů. Návratnost projektu očekáváme do sedmi let.

E15: Velké plynárenské firmy teď mohutně investují do rozvoje stlačeného zemního plynu pro auta. Vy v CNG budoucnost nevidíte?

Máme vlastní plnicí stanici v Hodoníně a část našich aut jezdí na CNG, ale zatím neuvažujeme, že bychom stavěli CNG stanice jinde.

E15: Proč?

Nejsem si úplně jistý, že tyto projekty jsou rentabilní. Máme jiné priority.

E15: Které?

Zvyšujeme těžbu plynu na Ukrajině. Máme těžební licence v Německu.

E15: Jak se vašeho působení na Ukrajině dotkla tamní krize?

Naše vrty a naleziště jsou naštěstí na severozápadě a západě u polských a slovenských hranic. Takže je to úspěšný projekt. Po geologickém průzkumu jsme našli nová ložiska. Budeme otvírat nové vrty a výrazně zvýšíme těžbu. Naší těžbou pomáháme Ukrajině zvládnout energetickou krizi, kterou zažívá v souvislosti s konfliktem na východě země.

E15: Plyn, který vytěžíte, je určen pro ukrajinský trh?

Ano.

E15: Obchodování s plynem na Ukrajině nemá pověst čistého byznysu. Jak se tam pohybujete?

Možným problémům se vyhýbáme tím, že dodáváme přímo konečným odběratelům, například pivovarům.

E15: Tento model chcete udržet i v budoucnu?

Uvidíme, jak se projeví zvýšení těžby. Teď analyzujeme, jestli budeme moci pokračovat stejně, nebo budeme muset najít jinou cestu, jak plyn prodávat.

E15: Podílíte se na aktivitách Českého plynárenského svazu, který se snaží dohodnout se státem na dotacích a dalších opatřeních, která budou domácnosti motivovat k většímu přechodu na topení plynem?

Ano. Jedním z úkolů plynárenského svazu je zvýšit spotřebu plynu.

E15: Ale zatím spotřeba plynu v Česku klesá. Je plyn perspektivním palivem?

Klesá nejen v Česku. Snižuje se i v okolních zemích. Výhodou plynu je kromě toho, že je ekologičtější než uhlí, infrastruktura vybudovaná na vyšší úroveň spotřeby. Takže když se spotřeba plynu v Česku zvýší, nebude to vyžadovat velké investice do infrastruktury. Z tohoto pohledu je plyn perspektivním palivem.

E15: I když teď dostává stigma nejistého zdroje energie, jehož dodávky závisejí na politických hrách Ruska?

Dívám se na to jinak. V Česku je dostatečná kapacita podzemních zásobníků plynu na to, abychom i v případě přerušení toku plynu z Ruska v největší zimě vydrželi několik měsíců. České zásobníky jsou schopné krýt 54 procent tuzemské roční spotřeby. Problém je v tom, aby zásobníky byly naplněny. Protože nynější situace provozovatelů zásobníků není jednoduchá. Teď žijí z toho, že mají dlouhodobé kontrakty, které jim pokrývají náklady. Ale obchodníci jsou kvůli tomu ve ztrátě, protože rozdíl v ceně plynu mezi letní a zimní sezonou se pohybuje od 0,80 do 1,60 eura za megawatthodinu.

E15: Skladování je dražší?

Jde o celkové náklady. Pokud chce obchodník plyn uskladnit, musí ho nejdříve koupit a na to si půjčí peníze. Náklady na financování se pohybují kolem 0,30 až 0,40 eura za megawatthodinu. Náklady na přepravu do a ze zásobníků činí kolem 0,15 eura. Další náklady souvisejí s tím, že u Operátora trhu s energiemi musí obchodník držet finanční garanci na plyn, který má v zásobníku, protože operátor bere zásobníky plynu jako nestabilní zdroj. Náklady na garanci obchodníka stojí dalších 0,10 eura na megawatthodinu.

Ludvík Baleka (45)
Vystudoval Vysoké učení technické v Brně. V roce 1996 nastoupil do Severomoravské energetiky. V letech 2003 až 2007 působil v Pražské teplárenské jako vedoucí obchodního odboru. Poté se přesunul do Bulharska na post obchodního ředitele ČEZ Bulgaria a jako člen představenstva ČEZ Trade Bulgaria. V roce 2011 se stal obchodním ředitelem Moravských naftových dolů. Letos v květnu byl zvolen místopředsedou rady Českého plynárenského svazu.

E15: Kolik činí poplatek za vlastní skladování?

Ten jsme ještě nezapočítali a už jsme v nákladech na spodní hranici rozdílu mezi letní a zimní cenou plynu. Tyto náklady plus minimální náklady, které provozovatel zásobníku potřebuje pokrýt, třeba na vtláčení plynu do zásobníku, na jeho zpětnou těžbu a sušení, jsou 1,05 až 1,60 eura za megawatthodinu. V tom ovšem nejsou investiční a kapitálové náklady, které provozovatel zásobníku také nese. Pokud tato situace bude trvat déle, pomalé zásobníky a zásobníky s drahým provozem se budou zavírat. Už se to stalo v Německu či ve Francii.

E15: Váš zásobník je i za těchto podmínek pořád ziskový?

Má tu výhodu, že je nový a je velmi rychlý, pokud jde o vtláčení a těžbu plynu. Standardně nakupujeme v létě na zimu. Ale všechny zimní měsíce nejsou za stejnou cenu. Třeba v říjnu bývá cena plynu nižší než v lednu. Takže část objemu prodaného na zimu můžeme v říjnu koupit za nižší cenu zpět, nemusíme ji ze zásobníku těžit a vytěžíme ji až v lednu za vyšší cenu. Proto by měl náš zásobník na trhu přežít.

E15: V příštím roce chcete zprovoznit další zásobníky v Česku a v Německu. Vyplatí se to na tak napjatém trhu?

Právě kvůli situaci na trhu se někteří provozovatelé chtějí zásobníků zbavit. Jejich kupní cena je pak velmi výhodná. To se týká Německa, kde zásobník po skončení stávajících dlouhodobých smluv bude od 1. dubna příštího roku náš. V Česku, v Dambořicích, budujeme zásobník ve spolupráci s Gazpromem. Je to pravděpodobně pojistka pro Gazprom, aby mohl dál na zdejší trh dodávat, kdyby přerušil tranzit přes Ukrajinu.

E15: Bude u zásobníků v budoucnu fungovat model dlouhodobých smluv s obchodníky, když třeba u přepravy plynu se tento obchodní model rozpadá?

Nepředpokládám to. Trend je uzavírat smlouvy na pronájem kapacity maximálně na rok či dva.

E15: Budete tlačit na zpřísnění takzvaného bezpečnostního standardu, tedy množství plynu, které musejí obchodníci v zásobnících skladovat?

Slýchávám, že pokud by se bezpečnostní standard zpřísnil, zdražil by se plyn domácnostem. Nemyslím si to, protože slušné firmy už mají nakoupeny zásobníkové kapacity a do ceny konečným zákazníkům je promítají. Problém bude s menšími, garážovými firmami, které kapacitu v zásobníku nekupují. Ty by zdražit mohly. Ale spíše to povede k tomu, že se srovnají podmínky pro podnikání.

E15: Měl by regulátor pouze zvýšit povinný objem skladovaného plynu, nebo by se zároveň měla snížit nebo zrušit garance u operátora trhu, aby náklady na skladování nebyly tak vysoké?

Měla by to být kombinace tří faktorů. Zaprvé by se neměla platit přeprava z a do zásobníku. Zadruhé operátor by měl zásobníky považovat za bezpečný zdroj. Zatřetí by se měla zvýšit povinnost uskladňovat plyn pro konečné zákazníky.