„Inflace je především peněžní jev, takže vláda není tím primárním bojovníkem s inflací, jakkoliv se tak v předvolebním období prezentuje,“ zdůrazňuje šéf Erste Asset Managementu v České republice a předseda Asociace pro kapitálový trh České republiky Martin Řezáč.
Vláda se pře s opozicí o příčinách inflace, kdo je blíže pravdě?
Prvopočátek současného nárůstu inflace je na straně nabídky. Bez ohledu na politické preference je však zřejmé, že obrovský vládní fiskální impulz přispěl, a hlavně ještě bude přispívat k vyšším inflačním tlakům na straně poptávky. Navíc velmi napnutý domácí trh práce a až příliš nízká nezaměstnanost budou dále tlačit na inflaci prostřednictvím růstu mezd.
Lze určit, v jaké míře za nynější růst cen může ČNB, resp. vláda, resp. „síly“ nezávislé na Česku?
Jde o společný vliv několika faktorů, jejichž podíl se v čase postupně mění. Prvotní nabídkové faktory inflace, tedy uvolněná měnová politika centrálních bank a problémy v mezinárodním obchodě, tedy především vyšší ceny komodit, nedostatky dílů či výpadky v dopravě, se postupně přelévají do poptávkových faktorů, které jsou u nás živeny právě vládou. A to prostřednictvím vysokého růstu mezd ve veřejném sektoru či vyšších důchodů, což umocňuje nepružný trh práce projevující se až příliš nízkou nezaměstnaností.
Inflace: Zdražuje se nejvíce za posledních 13 let
ČNB i další centrální banky dlouho razily tezi o přechodnosti inflace. Je po posledních číslech tato teze vyvrácena?
Centrální banky se touto rétorikou snaží udržet přiměřeně nízko budoucí inflační očekávání, což je pochopitelné. V příštím roce hlavní inflační šok zřejmě odezní a tempo inflace mírně klesne, nicméně některé faktory jsou strukturálního charakteru a budou držet inflaci na vyšších úrovních, než jsme byli v posledních letech zvyklí. Příkladem jsou současné snahy o udržitelnost v oblasti energetiky či v automobilovém průmyslu, které jednoznačně budou tlačit na růst cen i v delším období.
Vláda se poněkud bizarně vrhá do problému „řešení inflace“. Je něco takového představitelné, resp. jak se má chovat, aby snížila inflaci?
Inflace je především peněžní jev, takže vláda není tím primárním bojovníkem s inflací, jakkoliv se tak v předvolebním období prezentuje. U nás je vedlejším projevem inflace třeba růst cen aktiv, zvláště nemovitostního trhu, což jistě bude politické téma. Každopádně fiskální konsolidaci, vyšší pružnost trhu práce a také uváženou implementaci Green Dealu lze označit za faktory, kterými by vláda měla přispět k postupnému poklesu inflace.
Jaký je podle vás nyní nejefektivnější terapeutický mix na českou inflaci?
Hlavně bych nepodléhal panice, inflaci jsme už zažili mnohem vyšší a uměli jsme s ní žít. Na straně monetární politiky půjde určitě o růst úrokových sazeb, otázka není zda, ale jak moc se sazby zvednou. Krocení inflace by prospěla silnější koruna, i kdyby tomu měly pomoci odprodeje výnosů z devizových rezerv ČNB. Část problému se vyřeší přirozeně tím, že firmy v mezinárodním obchodě navýší kapacity a tím i nabídku. Postupně se také budou normalizovat i dodavatelsko-odběratelské řetězce. U nás se však musejí rychle začít konsolidovat veřejné rozpočty a bylo by dobré pomoci trhu práce dovozem zahraniční pracovní síly.
