Michal Fleischmann: Trh s rádiovou reklamou skončí v mírném plusu

Michal Fleischmann

Michal Fleischmann Zdroj: E15, Anna Vackova

Šéf české pobočky francouzského koncernu Lagardere Active Michal Fleischmann si k nadcházejícím 60. narozeninám nadělil příjemný dárek. I v dobách krize a útlumu trhu s rádiovou reklamou jeho podniky, zahrnující například rádia Frekvence 1 nebo Evropa 2, dosahují souhrnného zisku okolo 100 milionů korun ročně.

Navíc česká Lagardere má v době ekonomických turbulencí akviziční a investiční apetit a velmi intenzivně se zajímá o další možnosti v televizním a internetovém byznysu. „Rádio je naše jistota, core byznys, internet oblast, kde se chceme prosadit, a televize je velký otazník,“ uvedl Fleischmann.

* E15: V jakém stavu je nyní vyjednávání s Mafrou o prodeji televize Óčko?

Ve stavu nula. Čekáme na to, jakým způsobem přistoupí akcionáři Mafry na naše nabídky. Již několik měsíců ale není nic nového pod sluncem. Nechci nic předjímat, ale nevidím to příliš reálné.

* E15: Přitom podle vaší nedávné dlouhé schůzky s ředitelem Óčka Jiřím Balvínem v pražské kavárně Savoy by se dalo usuzovat, že je ruka v rukávě.

S panem Balvínem se znám dvacet let a scházíme se docela často. Předmětem této schůzky bylo přátelské setkání, které nemělo nic společného s prodejem Óčka. Savoy opravdu není vhodným místem na nějaká tajná jednání.

* E15: Ovšem je logické, že v případě nákupu televize budete potřebovat někoho se zkušeností z televizního byznysu. Minimálně ze začátku.

Vaše dedukce je zcela logická, ale není správná v souvislosti s touto schůzkou v kavárně Savoy.

* E15: Ta nula v procesu koupě Óčka trvá již několik let. V poslední době se však objevilo několik zpráv o jednání, až jsem si říkal „není kouře bez ohně“.

Jednání probíhala několikrát. Je pravda, že nyní na konci roku byla trochu intenzivnější.

* E15: Na čem konkrétním jste se zasekli?

Na ceně a na vizi. Naše vize a jejich vize o tom, co by se mohlo stát a jak bychom mohli spolupracovat, se liší.

* E15: Takže ve hře je i varianta joint venture?

Na stole jsou v zásadě dvě varianty: buď joint venture, anebo Óčko odkoupíme celé.

* E15: Půjdete na model 50 na 50, jaký má u vlastníka například televize Prima?

Ne. Naše skupina nikdy nešla na joint venture 50 na 50, vždy jsme chtěli majoritu.

* E15: Kolik Mafra za Óčko požaduje? Většinou se stanovuje násobek EBITDA, což vzhledem k prodělku Stanice O za rok 2010 ve výši tři miliony korun neindikuje moc vysokou kupní cenu Óčka.

Takže se to touto metodou počítat nedá. Kolik Mafra za Óčko chce, vám nemohu prozradit. Takové věci se neříkají.

* E15: Pak jsou tu i neuhrazené ztráty minulých let ve výši 43 milionů korun. Je jejich splacení součástí ceny?

Jistěže ano.

Michal FleischmannMichal Fleischmann | E15, Anna Vackova

* E15: Po Praze jdou zvěsti, že vám nákup Óčka zaříznul čerstvý šéf francouzské audiovizuální divize Lagardere Active Denis Olivennes…

Nemám absolutně žádnou informaci o tom, že by se něco takového stalo. Mí nadřízení důvěřují naší analýze a našemu postupu.

* E15: Jaká je vlastně vaše vize dalšího rozvoje Óčka?

Naší vizí je společnost, která bude dělat rádia, internet a televizi. Vedou se nám rádia, celkem se nám vede na internetu, ale pořád se nám nevede v televizích. Co se týče formátu televizní stanice, máme blízko k lifestylu, k cílové skupině mladých lidí.

* E15: Proč si vlastně nepostavíte vlastní televizi na zelené louce? Licence je již formalitou, rovněž pan Levinský nebo pan Pařízek vás ve svých multiplexech uvítají s otevřenou náručí.

Je to věc propočtu investice, kterou do projektu chcete vložit. Óčko má nějaké jméno, historii. Pro nás je rovněž zajímavá spolupráce s Mafrou. Ano, mohli bychom postavit stanici na zelené louce. Otázka je, zda to má hlavu a patu a zda rozjezd další televize v České republice má smysl. My si myslíme, že momentálně smysl nemá.

* E15: Pokud jednáte o koupi Óčka, jistě již máte pohromadě byznys plán. Za jak dlouho po převzetí Óčka byste chtěli dosáhnout kladných hospodářských čísel?

Máme pětiletý byznys plán. Do pozitivních čísel bychom se u Óčka chtěli dostat po třech letech od vstupu.

* E15: Není tajemstvím, že kromě Óčka je na prodej i TV Barrandov. Byla vám nabídnuta?

Tato televize byla nabídnuta všem velkým hráčům na českém trhu. Nešli jsme do tohoto projektu, protože vize naše a akcionářů TV Barrandov se totálně liší.

Internet ohrožuje rádia neustále

* E15: Za rok 2010 skupina firem Lagardere skončila v souhrnném zisku 110 milionů korun, tržby o něco spadly na 1,256 miliardy korun, zvýšili jste EBITDA marži na skoro devět procent. Jak jste dopadli loni?

Zaznamenali jsme jistý pokles, který odpovídá poklesu trhu s rozhlasovou reklamou. To znamená, že oproti roku 2010 jsme v tržbách v minusu pět procent. V zisku se pohybujeme pod 100 milionů korun s tím, že jsme docela významně investovali na Slovensku. Od minoritního akcionáře jsme vykoupili 49 procent v rádiu Evropa 2. Rovněž jsme investovali do rozvoje internetových aktivit.

* E15: Některé mediální agentury předvídají přesun investic z rádií do internetu. Ohrožuje vás to?

Permanentně. I když dnes lze konstatovat, že nárůst internetových investic se zpomalil. S tím už jsme se vypořádali. S čím jsme se nevypořádali, je přesun rozhlasových investorů do televizí. Začalo to již v roce 2010, jelo to přes loňský rok a snad už se to zastavilo. Snad si naši tradiční klienti všimli, že reklama v rádiích je efektivnější než ta televizní.

* E15: Vy ani nemůžete říkat nic jiného, že. Televize během krize nasadily velké slevy v prodeji reklamy, jak Lagardere hýbala cenami inzerce?

Naše slevy byly minimální. Pokud bychom snižovali naše tarify, tak bychom se velmi těžko vraceli na reálnou cenu. Pro letošní rok jsme naopak zvýšili ceny reklamy o tři čtyři procenta na našich celoplošných stanicích.

* E15: Rádiový trh má za sebou dva tři nelehké roky. Jak vidíte rok 2012? Ministr financí Kalousek hovoří v souvislosti s celou ekonomikou o kladné nule.

S panem Kalouskem celkem souhlasím, pro rádiový trh počítáme s mírným plus, s kladnou nulou. Je to zastavení pádu, stagnace a očekávání nového rozjezdu. Český rozhlasový trh je ale na tom hůře než rádia v Německu nebo ve Francii, kde loni došlo ke značnému nárůstu.

Na hlavní byznys nesaháme

* E15: Jak jste jako organizace připraveni na možný další návrat krize?

Hlavní strukturální změny již proběhly. Pokud se krize vrátí, jsme připraveni na další opatření. Stále musíme vykazovat dobrá, zisková čísla.

* E15: Kolik jste vlastně během krize propustili lidí?

Minimum. Loni jsme oproti roku 2010 narostli o jednoho zaměstnance, o rok dříve jsme propustili asi sedm osm lidí. Je třeba si uvědomit, že v těchto letech jsme stavěli naše internetové projekty, pro které jsme nabírali lidi.

* E15: I přes povzbuzující celkové výsledky jsou dílčí ukazatele varující: klesají tržby dvou vašich pilířů Evropy 2 a Frekvence 1. Jakou jste jim předepsali léčebnou kúru?

Trh po stránce tržeb poněkud poklesl. Vzhledem k tomu jsme rozpočty obou rádií snížili o jednotky procent. Na core byznys nesaháme, jednalo se o pozastavení nebo ukončení některých projektů. Náklady na marketing klesly o třetinu.

* E15: Od ledna jste změnili formát Radia Bonton. Co vás vedlo k tomuto kroku?

Za prvé jsme úplně nebyli spokojeni s výsledky poslechovosti Bontonu, očekávali jsme více. Požádali jsme Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) o jisté změny licenčních podmínek, které byly přijaty. Půjdeme více do české hudby, budeme navyšovat její podíl ve vysílání Radia Bonton. Za druhé je třeba si uvědomit, že Bonton, který byl původně koncipován jako městské rádio, dostal mezitím několik dalších kmitočtů v Čechách. Takže se přizpůsobujeme pokrytí a náladě posluchačů.

* E15: Nově Bonton řídí ředitel Frekvence 1 Miroslav Škoda. Co vás vedlo k závěru, že právě on je tím správným zachráncem?

Nemáme proč se odvracet od lidí, kteří prokázali svoji kompetenci. Od té doby, co pan Škoda řídí Frekvenci 1, rádio radostně roste.

* E15: Promítli jste do nového Radia Bonton některé rysy chystaného projektu Rádia Melodie, nebo toto rádio bude existovat vedle Bontonu?

Rádio Melodie je projekt, které se spíše obrací na mimopražské publikum. Je pravda, že některé elementy z tohoto projektu se budou týkat formátu Rádia Bonton. To však plánujeme pro celostátní pokrytí. Již jsme radu požádali o licenci pro Rádio Melodie, takže vše nyní závisí na licenčním řízení.

* E15: Proč chcete spustit taneční rádio Centrum, když již máte podobné Dance Radio?

Rádio Centrum je specificky formulováno pro daný kmitočet, o který žádáme RRTV. Nebudu zastírat, bude-li nám udělena licence, že je tu možnost sblížení obou formátů.

* E15: Rádio Centrum má spouštět společnost Max Loyd, ve kterém držíte minoritní podíl 33 procent. Takže budete i spolumajitel nového rádia?

Ano.

Pigy i Koule jsou úspěch

* E15: Kdy překlopíte dětské internetové rádio Pigy.cz do éteru?

Čekáme na rozhodnutí RRTV o udělení kmitočtů, o které jsme žádali. Pokud je dostaneme, tak pro nás není žádný problém toto rádio překlopit. K našemu „překvapení“ je rádio Pigy velmi úspěšné, je to jeden mála z internetových projektů, který se samofinancuje. Vydělá na sebe. Dokonce to byl jediný internetový projekt, který se zafinancoval, ještě než začal. Chceme se na tento projekt velmi soustředit a pro dětské publikum vytvořit pořádné rádio. Nesmíte zapomenout, že náš akcionář ve Francii provozuje dětskou televizi a má s ní velké úspěchy.

* E15: Jaká je vaše představa o pokrytí tohoto rádia?

Chtěli bychom pokrýt deset hlavních měst Česka.

* E15: Jak splnily vaše internetové projekty – rádio Pigy, Koule.cz, webová rádia – vaše cíle? Podle NetMonitoru vám v roce 2011 příliš nenarostl počet reálných uživatelů.

Jako výrobci vlastních produktů děláme něco přes 800 tisíc reálných uživatelů za měsíc. To není úplně špatné číslo. Je ale pravda, že není dostačující. Dominance Seznamu.cz, Centra.cz a Mafry na internetu je taková, že všichni ostatní paběrkují. To je prostě realita. Chceme se dostat na značně vyšší čísla, a proto jsme připraveni k dalším investicím na internetu. Ale Pigy.cz je úspěch, Koule.cz je úspěch.

Michal FleischmannMichal Fleischmann | E15, Anna Vackova

* E15: Chystáte na internetu nějakou akvizici?

Ještě před létem chceme přijít s jedním projektem z oblasti lifestylu.

* E15: Dokáže si váš internet na sebe vydělat, nebo na něj stále doplácíte?

Není to stoprocentně zaplacené. Ale stále jedeme podle plánu.

Digitalizace televizí jako škola neúspěchu

* E15: Pojďme k vašemu oblíbenému tématu digitalizace rozhlasu. Příchod digitálního rozhlasu stále vidíte až někdy po roce 2015?

To nikdo neví. Jsou tu tři faktory, které určí načasování digitalizace. Vývoj digitalizace v celé Evropě. Účast státu v celém procesu a motivace posluchačů vlastnit digitální přijímače. A podoba zákona o televizním a rozhlasovém vysílání, kde stojí napsáno, že jeden majitel bude moci mít pouze dvě digitální rádia. Tím pádem to pro nás končí, protože mít v digitálu pouze dvě stanice nemá smysl. Rovněž bude důležité vědět, jak se bude chovat takzvaný ledoborec digitalizace Český rozhlas.

* E15: Poučil vás v něčem průběh digitalizace televizního vysílání?

Byla to velká škola neúspěchu. Skoro deset let trvalo něco, co už dávno mohlo býti. Poučení: tvrdým způsobem se bránit tomu, aby o tom rozhodovala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Není schopna rozhodnout kvalitně. Ukázala to při udílení licencí digitálních televizí.

* E15: Při kterém Lagardere nedostala licenci.

Ano, ale to je jen jedna část toho neúspěchu. Rada hlavně licence udělila aktérům, kteří neuspěli. Jediná televize, která v řízení dostala licenci a stále vysílá, je TV Barrandov. Óčko licenci nikdy nepřevzalo.

* E15: A další poučení?

Musíme se spolehnout sami na sebe, nikdo nám nepomůže. Současně jsme si uvědomili, že je velmi těžké vytvářet digitalizaci pouze s jedním projektem.

* E15: Takže do digitálu chcete překlopit všechna vaše rádia?

Určitě. Včetně internetových a připravovaných projektů.

Michal Fleischmann (60)

Je prezidentem mediální skupiny Lagardere Active, která provozuje rádia Frekvence 1, Evropa 2, Radio Bonton, Dance Radio nebo mediální zastupitelství Regie Radio Music. Do Francie emigroval s rodiči v roce 1969. Na Sorbonně vystudoval francouzskou moderní literaturu, poté pracoval ve Francii jako režisér rozhlasových pořadů a her. Do Česka se vrátil po listopadu 1989. Je členem představenstva Asociace provozovatelů soukromého vysílání a Rytíř umění a literatury (ocenění Ministerstva kultury a komunikace Francouzské republiky).