Miroslav Kalous: Hypotéky stojí stát 20 miliard ročně na nevybraných daních

Miroslav Kalous

Miroslav Kalous Zdroj: E15 Michael Tomes

Stát mění svoji bytovou politiku. Přešel od dotací a preference vlastnického bydlení k nízko úročeným úvěrům a podpoře výstavby nájemních bytů. „Když mluvíme o podpoře nájemního bydlení, tak nejsem nezřízený. Nemyslím si, že budeme stavět tisíce nebo desetitisíce nájemních bytů. Poměr vlastnického a nájemního bydlení se u nás nebude dramaticky měnit, pokud nedojde k totálnímu zborcení hypotečního trhu,“ míní náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous, zodpovědný za bytovou politiku.

* E15: Rozpočtové možnosti vypadají od podzimu, kdy vláda schválila novou koncepci bytové politiky do roku 2020, o dost hubenější. Může být za nynější ekonomické situace koncepce naplňována?

Může. Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) má k dispozici ročně 700 milionů až téměř miliardu korun vlastních příjmů. Částka osciluje podle toho, jak se v minulosti poskytovaly úvěry. To jsou zdroje, které fond může a bude používat na podporu bydlení. Překlopili jsme všechny dotační tituly na nízko úročené úvěry, to znamená, že peníze nespotřebováváme jednorázově, ale budou se nám vracet, abychom mohli zase půjčovat. SFRB se začne chovat jako standardní finanční instituce. Koncepce reflektuje ekonomickou realitu a vytváří prostor pro to, aby působení státu v oblasti bydlení a bytové politiky bylo stabilní.

* E15: Jaké jsou další zdroje příjmů fondu?

Druhým zdrojem, pokud se nerozpadne eurozóna, budou prostředky programového období od roku 2014. V rámci stávajícího období připravujeme pilotní program na využití evropských fondů prostřednictvím finančního nástroje Jessica, který budeme testovat do roku 2013. Objem je něco přes 600 milionů korun a týká se oprav a revitalizace domů v zónách spadajících do kategorie hrozících sociálních vyloučení. Předpokládáme podporu formou nízko úročených úvěrů. Míra podpory by měla odpovídat té, která byla poskytována v rámci programu Panel. Ten byl založený na poskytování úrokové dotace k úvěru, který si žadatelé vzali. Teď podpory přesouváme od nenávratné formy k návratné. Doladíme podmínky a budeme připraveni na programové období od roku 2014, pro něž je podpora bydlení navrhována jako jedna z priorit, což dosud nebylo. Dalším zdrojem, který přichází v úvahu, je společný program ministerstev životního prostředí (MŽP), místního rozvoje a průmyslu a obchodu (MPO), jenž by mohl být financován z výnosů z prodeje emisních povolenek a měl by směřovat ke snížení energetické náročnosti.

* E15: A pokud se nepodaří získat evropské dotace a dojednat společný program s MŽP a MPO?

Pořád ještě zůstávají peníze, o kterých jsem mluvil na začátku, což je plus minus miliarda ročně. Nechci v tuto chvíli nahrávat ministerstvu financí v projednávání rozpočtu na rok 2013, ale jsem si téměř jistý, že dojde k dalšímu krácení výdajových stránek. Nakonec se ukáže, že nám SFRB se svou miliardou ročně pomůže přežít hubené období.

* E15: Developeři bytové politice vytýkají nekoncepčnost.

A kde je koncepčnost developerských projektů s tisícovkami postavených bytů, které jsou prázdné a nikdo je nechce?

* E15: Chcete podporovat výstavbu seniorského bydlení. Přitom dosud neexistuje žádná koncepce, která by problém seniorů řešila, ani ve vašem úřadě, ani na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV). Zabývá se tím někdo?

Nechci vyvolat dojem státního úředníka, který brání cokoli. Dnes naše ministerstvo podporuje ročně výstavbu 300 až 500 bytů pro seniory. Což není moc, potřebovali bychom jich tak dva tisíce. MPSV řeší otázku domovů důchodců a příspěvků na bydlení pro ty, jejichž náklady na bydlení přesahují 30 procent jejich disponibilních příjmů. Ta kombinace celkově není špatná.

* E15: Jak dopadl test programu na výstavbu nájemních bytů pro seniory?

Loni jsme vypsali výzvu na prvních 120 milionů korun nízkoúročených úvěrů na výstavbu nájemních bytů a bytů pro seniory. Za měsíc se nám sešlo osm žádostí s celkovým objemem 400 milionů korun a investičním objemem 600 milionů. Takže není pravda, že by poptávka po těchto produktech nebyla. Co je zajímavé, všechny žádosti přišly z privátní sféry. Než jsme dali na trh prvních 120 milionů úvěrů, byly příjemci pouze obce. Kritérii výběrové komise prošel jeden projekt. Úvěr deset milionů korun získá od státu společnost Stavos stavba. Nevyčerpané peníze přesune fond do rozpočtu stejného programu na letošní rok.

* E15: Platí tedy, že příští rok by to mělo být dohromady 410 milionů?

Připraveno je 410 milionů a věřím tomu, že bude-li zájem vyšší, tak se domluvíme s ministerstvem financí, že bychom uvolnili více peněz. Budeme upravovat naše potřeby podle reálných požadavků.

* E15: Často zaznívá kritika, že se obce v privatizaci bytů zbavily a teď si nechávají stavět nové nájemní byty. Byl to rozumný postup?

Po boji je každý generál. Osobně považuji privatizaci bytového fondu za krok správným směrem. Když jsem působil v Plzni ve vedení města, tak jsme privatizaci bytového fondu realizovali v co největším rozsahu proto, že například opravy byly rychlejší. Lidé se o ně postarali sami, zatímco my jsme v rozpočtu peníze na to, abychom opravovali byty ve vlastnictví města, neměli.

* E15: Ale něco si asi obce měly ponechat.

To je otázka politiky obce. A nesouvisí to s privatizací. Pokud chce obec bytový fond o nějakém rozsahu vlastnit, tak si ho může nechat postavit. My jí na to půjčíme za 3,5 procenta. Na jednorázové uspokojení všech požadavků peníze sice nejsou, ale já se ptám, kde jsou ty obce, když žádosti na výstavbu nájemních bytů přišly pouze z privátní sféry. Privatizace nebyla chybou a pravděpodobně ne všechny obce chtějí stavět nájemní byty.

* E15: Další program se zaměří na snížení energetické náročnosti budov. Má už konkrétní obrysy?

Zatím je ve fázi záměru. Dále chceme letos připravit program pro rekonstrukce bytového fondu, jehož cílem je podpořit přestavby velkých bytů na menší. Což je dnes jeden ze zásadnějších problémů. Struktura bytového fondu v České republice obecně neodpovídá trendům vývoje společnosti. Přibývá méněčetných domácností, seniorů i mladých lidí, a tudíž roste potřeba menších bytů. Během konjunktury si všichni mysleli, že budou bydlet ve velkých bytech. Stavělo se 40 tisíc bytů ročně. Stát to podporoval, říkal lidem: berte si hypotéky, budeme všichni bydlet ve vlastním. Vedle toho se ještě objevily investiční podpory na výstavbu nájemních bytů, takže tam se také cpaly peníze. Přepálilo se to a měli jsme štěstí, že to nedopadlo jako v Americe, kde se trh zbortil. Neznali jsme míru.

* E15: Ale už ji trochu poznáváme…

Přesně tak. Náklady státu na hypotéky jsou vyšší než jen úroková dotace. To je kolem dvaceti miliard ročně na nevybraných daních. Když mluvíme o podpoře nájemního bydlení, tak nejsem nezřízený. Nemyslím si, že budeme stavět tisíce nebo desetitisíce nájemních bytů. Myslím, že se v různých lokalitách objeví potřeba tu deseti, tu padesáti, možná stovky nájemních bytů. Půjde o menší projekty. Poměr vlastnického a nájemního bydlení se u nás nebude dramaticky měnit, pokud nedojde k totálnímu zborcení hypotečního trhu.

* E15: Vraťme se k programu přestaveb velkých bytů. Kdy jej hodláte spustit?

Na konci letošního roku skončí regulace nájemného ve velkých městech, jako jsou Plzeň, Ostrava, Praha. Problém velkých bytů se týká hlavně těchto měst. Považuji skoro za nezbytné vytvořit podmínky pro to, aby druhá vlna deregulace proběhla co nejklidněji. Jeden z nástrojů může být pobídka pro přestavby velkých bytů. Aby se lidé nemuseli stěhovat z jedné městské části do druhé, ale ani někam třicet kilometrů za město. Rád bych, kdyby se nám podařilo nový program vyzkoušet ještě letos.

* E15: Jak vidíte životnost panelových bytů?

Rozhodně to není téma, které je možné podceňovat. Životnost panelových domů byla opravdu časovaná na třicet let. Že by padaly, to zatím nehrozí. Nicméně každý dům je stavěný na nějakou dobu, jednou z něho ta „cihla“ vypadne. To je důvod, proč program Panel, který byl určený na revitalizaci a rekonstrukce a jehož cílem bylo snížit energetickou náročnost a také rizika prošlé spotřební lhůty, překlápíme na nízko úročené úvěry v rámci nástroje Jessica. Chceme lidi motivovat, aby domy opravovali. Jestli to budou dělat tak masivně jako dřív, to já nevím, ale rozhodně v tom budou pokračovat.

Miroslav Kalous (46)

Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. V letech 1989 až 1992 pracoval jako konstruktér Strojní a traktorové stanice v Přešticích, následně byl v devadesátých letech spolumajitelem Tiskárny Kalous & Skřivan. Poté působil na magistrátu Plzně ve funkcích náměstka i primátora. Od roku 2006 je náměstkem na ministerstvu pro místní rozvoj, kde nyní zodpovídá za územní a bytovou politiku. Do letošního ledna vedl několik měsíců dočasně i Státní fond rozvoje bydlení (SFRB). Je členem ODS.