„Tím jsme vytváření koalic znemožnili,“ říká v rozhovoru předseda dozorčí rady LČR a ekonom Miroslav Zámečník.
* E15: Po prvním kole bylo vyřazeno jen pět procent žádostí. Proč?
To je v souladu s jednáním s Transparency International, která uplatnila v červenci řadu doporučení. Vyřešilo se to k její úplné spokojenosti. Na každou smluvní jednotku je nyní velký počet uchazečů, v průměru přes 30, minimum je 22. Maximální počet firem, které jsou z ekonomicky spjaté skupiny, byl přitom u jednoho z uchazečů pět. Je to nový fenomén, jenž se objevil v tendru pro rok 2012. Firmy zkoušely použít taktiku umožňující vytvářet koalice. Tím jsme jim to znemožnili, protože když je ve druhém kole více než 30 subjektů, taktizovat nemá smysl.
* E15: Jak budou Lesy ČR postupovat, když i přes velký počet účastníků druhého kola skončí na prvních třech místech právě firmy z jedné ekonomicky propojené skupiny?
Pokud vítěz odstoupí z prvního místa a přepustí je sesterské firmě na druhém místě, bude soutěž v dané jednotce zrušena. Firmy také skládají jistinu dvě procenta z předpokládané hodnoty zakázky. Pokud bude rozdíl mezi nabídkou na prvním a druhém místě do dvou procent, Lesy ČR o nic nepřijdou a mohou uzavřít smlouvu s druhým v pořadí.
Zatočíme s pleticháři
* E15: U tendru na rok 2011 byla podepsána třetina smluv z prvního místa, třetina z druhého a třetina ze třetího… Tomu se dá zabránit?
Proto se přijalo toto opatření. Je to třeba vnímat v kombinaci – pustit všechny, kteří splnili kvalifikační předpoklady, do druhého kola, což byli téměř všichni, a zároveň vyřešit, jak se bude rozhodovat v případech, kdy první v pořadí odmítne podepsat smlouvu. Dlouho jsme to s Transparency International probírali a toto je řešení, které shledáváme zcela v pořádku.
* E15: Loni v prosinci ministr zemědělství Ivan Fuksa hovořil o tom (týkalo se to tehdy malého tendru na rok 2011), že pokud by někdo odstupoval a přepouštěl kontrakt dalším v pořadí, mohl by být z tendru úplně vyloučen. To nelze?
Můžete zrušit soutěž, a když ji zrušíte, můžete na zajištění nutných prací v lese po krátké období použít jednací řízení bez uveřejnění. O tom, kdo bude osloven, mohou rozhodovat Lesy ČR. Tam je možnost, že ti, kteří pletichařili, nebudou osloveni. To je jediná možnost, již připouští zákon, ale jen na velmi krátké období, zhruba na tři měsíce. V průběhu této doby se soutěž musí udělat znovu. Po pravdě řečeno zákon neumožňuje bez „tvrdých“ důkazů někoho vyřadit. Záměr je to dobrý, ale technicky z právního hlediska obtížně proveditelný.
* E15: V souvislosti s velkým tendrem se hovoří o bezpečnostních opatřeních proti krádežím ze stran smluvních partnerů. Jak byla posílena?
Od srpna se vytvořila speciální část v odboru bezpečnosti a kontroly, který převzal 22 inspektorů. Ti byli dříve pod krajskými ředitelstvími. Je to něco na způsob létajících komand, která dělají namátkové kontroly. Inspektoři mají na starost oblasti, jež se překrývají přes několik krajských ředitelství. A už se našla jedna věc, u níž sankce včetně náhrady škody činí osm milionů korun. Další věci se daly do smluvní dokumentace – partneři musí strpět vlastní zařízení Lesů ČR, jako například přístroje GPS, musí strpět ověřování toho, jak pracují harvestory, možnost vytáhnout data z harddisků, udělat kontrolní těžbu a tak dále. Opatření je spousta. Po pravdě řečeno dávám největší význam tomu třetímu stupni kontroly, kdy nevíte, kdy kdo přijde. To je čistě náhodný výběr. Máte 117 smluvních územních jednotek, pro letošní rok jich je 108. Pravděpodobnost, že inspektoři přijdou, je vysoká, jen nevíte, kdy se tak stane. Takže lepší je sekat dobrotu.
* E15: Budou se zároveň točit po regionech?
Samozřejmě. Právě proto je teritoriální spád jednotlivých inspektorů definován napříč územími jednotlivých krajských ředitelství. Když má některý inspektor background v jednom krajském ředitelství, bude nyní působit v jiných.
Zákaz noční práce nemá smysl
* E15: Nikde jsem zatím nenašel odhad, jak velké škody Lesy ČR ročně kvůli krádežím utrpí?
V dozorčí radě se zabýváme „materiálními“ zjištěními, která opravdu znamenají nějakou škodu pro lesy. Velké zjištění v řádu milionů korun bylo tohle jedno.
* E15: Je ta firma mezi uchazeči na tendry pro rok 2012 a dále?
Ne.
* E15: Ministr Fuksa také dříve řekl, že by bylo v rámci bezpečnostních opatření dobré vyhlásit zákaz večerní či noční těžby. Je to reálné?
To je jediná věc, o níž právníci soudí, že omezovat partnery tímto způsobem nelze. Všichni ale dostanou GPS, takže Lesy ČR budou vědět, kde se těží a kdo se tam pohybuje. Zákaz těžby v noci dává ekonomicky smysl tehdy, když používáte systém těžby na odvozním místě, kdy je dříví připraveno k odvozu a zároveň je pořád v majetku Lesů ČR. Tam se to musí hlídat „ultraultra“ a pak má smysl udělat zákaz jakéhokoli výskytu nákladních vozidel v noci. Ale v případě těžby při pni, která je letos mimo několik lesních závodů jediným způsobem těžby, nastává převod vlastnictví dřeva podepsáním předávacího protokolu, takzvaného číselníku, s výčtem poražených stromů, přesně identifikovaných s jednotlivými pařezy. Uděláte si kontrolní těžby, vytěžené dřevo si proměříte a případně zjistíte nesrovnalost. Nakonec se podepisuje číselník a od toho momentu je rizikem partnera, co se děje s vytěženým dřevem. Ten si to musí hlídat.
* E15: Bude si chtít dozorčí rada pohlídat, aby případná nízká cena nabídek nebyla způsobena nízkou mzdou agenturních pracovníků, jejichž podmínky se podle aktivistů v některých případech blížily otrocké práci?
Odbor bezpečnosti a kontroly se má zajímat i o to, jak to vypadá z hlediska pracovníků. Mít bdělé oko, občas pohovořit s revírníkem. A v případě podezření kontaktovat oblastní inspektorát práce. S velmi nemilou situací, která vznikla v souvislosti s pracovní agenturou Affumicata, nemají Lesy ČR co do činění, to je odpovědnost smluvního partnera, jenž si najímá pracovníky přes agentury.
* E15: Pokud inspektorát něco zjistí, budou z toho i Lesy ČR vyvozovat nějaké důsledky pro smluvního partnera, který má podepsánu smlouvu v dané jednotce, i když přímo by dotyčné pracovníky se špatnými podmínkami nezaměstnával?
Rozhodně se na něj nebude pohlížet jako na dobrého partnera. Když se vám něco takového stane a přijdete na to, zesílíte intenzitu kontrolní činnosti. Jinými slovy, já být smluvním partnerem, beru na vědomí, že na takové ptáčky si Lesy ČR najdou háčky a že je dobré se vyhnout problémům i v této oblasti.
Buď bude index, nebo soud
* E15: Český statistický úřad dosud nezveřejnil index cen surového dřeva za první čtvrtletí, spor Lesů ČR a úřadu dospěl dokonce až k žalobě na ČSÚ. Jak tento spor vidíte?
Na každém zasedání dozorčí rady se tím intenzivně zabýváme. Paní předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová konstatovala, že vydali index za druhý kvartál, a podle mne nic nebrání jej zpětně vydat i za první kvartál, jak bylo ostatně v minulosti ze strany ČSÚ slíbeno. Jakmile bude vydán index za první kvartál, Lesy ČR pochopitelně všechna podání okamžitě stáhnou. Nikoho nebaví se soudit se státním orgánem.
* E15: V rozhovoru pro deník E15 se předsedkyně ČSÚ bránila tím, že nikdo nemůže statistickému úřadu přikazovat, co má nebo nemá vydat. Na používání indexu se dohodly Lesy ČR s dodavateli, nikoli s ČSÚ…
Tady nejde o přikazování nebo ovlivňování nezávislosti, ale o to, že bez věrohodného referenčního rámce je velký problém nastavit systém úpravy cen. O index ČSÚ se opíráme právě proto, že jej máme za objektivní a nestranně sestavený. Jaký jiný index mají Lesy ČR používat? Co by bylo při zvoleném systému komplexní zakázky akceptovatelnější? Dříví není klasická komodita, která má globální burzu s dostatečnou likviditou a objemem obchodů poskytující spolehlivý referenční rámec. Od něčeho se u delších kontraktů odrazit musíte. Kdyby to byl kontrakt na jeden kvartál, platí nabídková cena. Jenomže během roku se cena vyvíjí, a to musí být zachyceno. Kvartální index je příliš dlouhý na to, že smluvní období je pouze jeden rok. Jinými slovy v případě nějakého prudkého zhoupnutí cen na trhu se může stát, že na to jedna nebo druhá strana doplatí. Když cena prudce poroste, je to k tíži Lesů ČR, v případě prudkého poklesu cen je to riziko smluvního partnera. Řešením by u ročních kontraktů měla být měsíční indexace, která vyloučí prudké skoky. To by bylo oboustranně fér.
* E15: Co když ČSÚ index nevydá?
Tak bude soud.
* E15: A kdyby soud nedal Lesům ČR za pravdu?
Lesy ČR utrpí škodu, což je nemilé a hlavně zbytečné. Škoda vyšla za první čtvrtletí na 134 milionů korun. A za každý další kvartál, pokud není index za první čtvrtletí vydán, a smluvní partneři říkají, že fakticky platí jejich nabídková cena na celé smluvní období, se škoda zvyšuje a je třeba se tím zabývat. Přitom řešení není podle mého názoru nijak zvlášť složité. Ano, změnil se koš respondentů. Tak nechť se to dopočte zpětně na nový koš respondentů, to pro ně není žádná olbřímí práce navíc, to jsou dva tři sloupce ve výkazu, který stejně vyplňují.
* E15: Už jste ve firmě objevil nějakou „krádež za bílého dne“?
„Bílý den“ šetřila policie, a tak to má být, ale nevím, s jakým výsledkem. Na zadání ministerstva zemědělství byl vypracován protikorupční audit, který budou mít členové dozorčí rady k dispozici. Pak je uzavřeno šetření, které dělal Nejvyšší kontrolní úřad, výsledek také ještě nebyl zveřejněn. Všechny nálezy probereme na dozorčí radě v listopadu.
Miroslav Zámečník (49)
Vystudoval Fakultu obchodní na VŠE v Praze (1984), studoval také zahraniční vztahy na Georgetown University ve Washingtonu (1993). V letech 1991 až 1993 byl vedoucím Centra ekonomických analýz v kanceláři prezidenta Václava Havla, poté pracoval čtyři roky jako asistent výkonného ředitele ve Světové bance ve Washingtonu. V letech 1999 až 2001 působil v Revitalizační agentuře Konsolidační banky. Od roku 2001 působí jako ekonomický konzultant. Je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). V roce 2009 byl členem a později krátce i předsedou dozorčí rady Českých aerolinií.
Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.
