Nejdražší elektřina je ta, kterou nemáte, říká vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl

Jaroslav Míl, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku

Jaroslav Míl, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Zdroj: Tomeš Michael

Jaroslav Míl, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku
Jaroslav Míl, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku
Jaroslav Míl, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku
Jaroslav Míl, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku
5
Fotogalerie

Do roku 2040 se v Česku odstaví desítky elektráren, které pokrývají čtyřicet procent veškeré spotřeby. Výpadek chce stát částečně nahradit výstavbou nových jaderných bloků v Dukovanech. „Abychom stihli rok 2040, musíme hodně přidat do kroku,“ říká vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.

Vláda začátkem července schválila, že investorem do jaderných zdrojů bude skupina ČEZ. Je toto řešení výhodnější, než kdyby je stavěla čistě státní firma?

Na to je jednoduchá odpověď. Jaký infrastrukturní projekt byly stát nebo jeho organizace schopny dokončit v posledních třiceti letech v termínu a ve stanoveném rozpočtu? Postavili jsme za třicet let okruh okolo Prahy? Máme zhruba polovinu celkové délky a trvalo nám to 36 let. 

Stát by tedy nebyl schopen jadernou elektrárnu postavit?

Můžeme pokračovat. Máme propojku v délce maximálně deseti kilometrů mezi Modleticemi a Běchovicemi? Nemáme, všechna auta jezdí přes Prahu, čímž se ničí životního prostředí a zdraví lidí. O nezměrných ekonomických a časových ztrátách ani nemluvím.

Jadernou elektrárnu má stavět ten, kdo s tím má zkušenosti, kdo ji úspěšně postavil a provozuje. V českých podmínkách je to pouze společnost ČEZ. Všechny ostatní varianty, které byly hodnoceny, by vedly k tomu, že by se musely dělat extrémně komplikované smlouvy na zajištění provozu elektrárny ze strany ČEZ nebo by stát musel poskytnout garance, což je něco jako bianko šek, kde by měl minimální vliv. Na toto řešení by navíc musela sněmovna schválit příslušný zákon.

Smlouva na CFD kontrakt, který by vyrovnával rozdíly v ceně, nebyla ve hře?

Nebyla vyhodnocena jako akceptovatelná. Analýzy dělalo ministerstvo financí celý minulý a předminulý rok. Závěrečné diskuze se soustředily na to, jak zajistit, aby si investor, tedy ČEZ, mohl půjčit co nejlevnější peníze, aby se jeho úroková sazba blížila té, kterou by měl jako investor stát.

Je výstavba jaderné elektrárny nutná?

Jadernou elektrárnu určitě nechceme stavět proto, že by někdo chtěl fanaticky podporovat jádro. Důvodem je stav české a evropské energetiky a to, že Česká republika do roku 2040 odstaví výkon 6000 megawattů v desítkách zdrojů na celém území republiky. Nebudeme mít žádný systémový zdroj v západních Čechách, v severních Čechách jeden, maximálně dva, na severní Moravě žádný, pouze dvě závodní elektrárny, ve východních Čechách jeden a na jihu Moravy a Vysočině žádný.

O jaké zdroje půjde?

O hnědouhelné elektrárny plus jadernou elektrárnu v Dukovanech. Česká republika tím ztratí výkon, který svou výrobou pokrývá čtyřicet procent spotřeby. Takový objem výkonu neumí Česká republika ani dovézt. Představa, že budeme elektřinu importovat, popírá fyzikální zákony a možnosti kapacit přenosových linek. Počítáme navíc s tím, že nebudeme vývozní zemí v elektrické energii a že vysoko přes 600 miliard budeme investovat do úspor energií.

Když se bude tak mohutně investovat do úsporných opatření, bude nutné nahradit všech šest tisíc megawattů výkonu?

Zcela určitě. Musí se nahradit výroba 35 terawatthodin elektrické energie. Řada států navíc brutálně uplatňuje své ekonomické a bezpečnostní zájmy bez ohledu na ostatní. Česká republika proto musí zajistit zdroj základního zatížení, který přispívá k plnění klimatických cílů. A jediný bezemisní zdroj, který jsme schopni zajistit s potřebným výkonem a odpovídající výší výroby, je jaderná elektrárna.

Mohou se odstavené elektrárny nahradit novými plynovými zdroji?

Bavíme se o tom, jak dalece chceme být závislí na importu plynu a transportních trasách, což je strategicko-bezpečnostní otázka. A z tohoto hlediska se tato cesta doporučit nedá. Je to totiž stejná trojčlenka jako u jaderné elektrárny s tím rozdílem, že u jaderného zdroje se dokážu dopočítat cen elektřiny s platností na šedesát let. U plynové žádnou takovou jistotu nemám, protože nevím, kolik bude stát plyn v budoucnosti a jaké budou náklady na transfer přes Německo. Plynové elektrárny nejsou navíc bezemisní a nikdo neví, zda cena emisních povolenek nevzroste na více než dvojnásobek.

A využití obnovitelných zdrojů?

Jsem příznivcem fotovoltaických elektráren, ale představa, že výrobu z výkonu dnešních 6000 megawattů nahradíme těmito zdroji, naráží na možnosti plochy České republiky. Úplně se navíc ignoruje, že například v případě požáru sídliště, kde je každá volná plocha osazená fotovoltaickými panely, nehasíte deset hořících domů, ale energetický zdroj. Jinými slovy by s trochou nadsázky šlo o zásah hasičů na elektrárně. Bateriové systémy pro zmíněný výkon by stály 70 až 90 miliard korun s životností deset až patnáct let. Budeme je dovážet z Číny, takže budeme závislí na někom zvenku, jehož zájmy mohou být jiné než naše. Ti, co prosazují jeden směr, si neuvědomují souvislosti.

Jak se tedy nahradí potřebný výkon? Bude to kombinace jádra a obnovitelných zdrojů?

Zcela určitě, jiná možnost není. Nejsem zastáncem toho stavět jen na jádru, to je rovněž nereálné.

Poskytne stát za úvěry pro ČEZ nějaké přímé záruky?

Když stavíte jadernou elektrárnu, největší položkou kromě technologie je cena peněz. Pokud si investor půjčuje od bank jako soukromá instituce, půjčuje si za dvojnásobné úrokové sazby proti státu. Jen finanční náklady zdražují elektřinu téměř na dvojnásobek. Filozofie je v tom, že stát poskytne společnosti ČEZ garanci, že ji bude chránit před regulatorními a legislativními změnami, které by investici do jaderné elektrárny znehodnotily. Banky se totiž obávají zejména toho, že jde o investici na desítky let, a nemají jistotu, že vše proběhne, jak má. Mají logicky strach, že stát změní podmínky a zavede například daň na jadernou energetiku nebo znemožní z politických důvodů umístění elektřiny z jádra na trhu.

Neobává se ČEZ zejména toho, že náklady na výstavbu budou příliš vysoké?

Když se bavíme o ceně, bavíme se o několika parametrech. Musíte vědět, jak vysoká bude cena zdroje a cena elektřiny na trhu. Už nyní se prodává elektřina na budoucí období za více než 52 eur za megawatthodinu. Když v Bruselu nebyl elektrický proud a měli řízené dodávky elektřiny na x hodin denně, cena se vyšplhala až na 300 eur za megawatthodinu. Nejsem si jistý, zda by tuto cenu byl zde ochoten někdo platit. ČEZ a jeho zisk jsou navíc už nyní postaveny na provozu jaderných elektráren.

Budou platit státní garance pro ČEZ v případě, kdy se změní evropská regulace?

Zajištění stability legislativních a regulatorních podmínek ze strany státu se týká všech podmínek, které mají dopad na území České republiky, což jsou i evropské směrnice. To je legitimní požadavek, na který vláda slyšela.

Nebudou se však politici například za dvacet let zdráhat společnost od ČEZ odkoupit, když cena elektřiny bude nízká?

To je klidně možné, ale smlouva je pro ČEZ a jeho akcionáře bezpečnější, než by byla nějaká garance, která může být vždy předmětem nějakých jednání.

Takže se toho neobáváte?

Ne. Chápu ovšem obavy, že výstavba bude drahá. Na to mám jednoduchou odpověď: nejdražší elektřina je ta, kterou nemáte. Nezapomeňme, že Polsko bude buď vyrábět extrémně drahý proud v uhelných elektrárnách, nebo přejde aspoň zčásti na jadernou energetiku, Německo se z exportéra po odstavení jaderných a uhelných zdrojů stane importní zemí.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!