Pavel Bělobrádek: Jdeme nahoru. I bez marketingu a velkohubých řečí

E15: Jak hodnotíte výsledek KDU-ČSL v komunálních a senátních volbách?

Výsledky voleb jsou pro nás velmi solidní. Hodnotím je samozřejmě pozitivně, ale s pokorou. V komunálních volbách získala KDU-ČSL ze všech politických stran nejvíce mandátů, konkrétně 3996. Jsme navíc nejen absolutně nejúspěšnější stranou, ale máme i největší procento mandátů z počtu kandidujících. Téměř každý čtvrtý, kdo kandidoval za nás, se dostal do zastupitelstva.

To nedokázala žádná jiná strana ani hnutí. Kromě toho bylo několik stovek našich lidí zvoleno za jiné subjekty. Například Jan Čižinský a uskupení Praha 7 sobě zvítězili se třiačtyřiceti procenty. Ukazuje to na velmi solidní základ, který má KDU-ČSL v regionech. A potvrzuje se trend, že jdeme nahoru. Naše politika, ačkoli není marketingová, mediální ani velkohubá, má své příznivce, kteří ji oceňují.

E15: Doporučil jste místním organizacím vaší strany, aby uzavíraly koalice po vzoru vládního uspořádání, nebo mají volnou ruku?

Ne. To je vždy na odpovědnosti místních organizací.

E15: Lidovci jsou nejmenší vládní stranou. Co už jste prosadili a co naopak vázne?

Programové prohlášení vlády je samozřejmě kompromis. Každá ze stran měla své priority a na mnoho věcí jsme měli protichůdné názory. Posléze si někteří koaliční partneři uvědomili, že to nebylo dohodnuto ideálně, například plošné zrušení poplatků ve zdravotnictví. Za KDU-ČSL jsem rád, že se alespoň částečně podařilo snížit daně pracujícím rodičům, což je lepší řešení než vyplácení sociálních dávek. U těch opravdu nízkopříjmových rodin je ale třeba postoupit ještě dál, řešením může být snížení nepřímých daní.

Snažíme se, aby lidé neměli obavy z budoucnosti a jejich spotřeba rostla. Banky jsou napěchované penězi, musí se začít investovat, stavět

E15: ČSSD měla ještě nedávno snahu torpédovat církevní restituce. Teď už se o ně nepřete?

My jsme tuto záležitost označili za uzavřenou. Na druhé straně bychom podpořili dohodu, kterou by se sociální demokracii případně podařilo s církvemi uzavřít. To se ale nestalo. Poznali, že je to po právní stránce složité. Navíc snaha zdanit náhrady narazila na koaliční smlouvu. Přesto se někteří kandidáti do Senátu pokusili téma restitucí znovu otevřít, byť slibovali něco, co nešlo splnit. Domnívám se, že z politického hlediska je to už hodně vylouhovaný čaj.

E15: Navrhovali jste vyšší rozpočet na obranu. Jak jste spokojen s výsledkem?

To, že v rámci NATO plní závazek dvou procent HDP jen málo zemí, je pravda. Ovšem čísla, která vykazuje Česká republika, jsou opravdu velmi slabá. Utěšovat se, že máme několik špičkových jednotek, nelze. To není armáda, ale určitý počet profesionálů, kteří mohou působit v zahraničních misích. Kvůli geopolitické situaci, která je na Ukrajině nebo v Sýrii a Iráku značně složitá, je třeba do vojska více investovat. Navíc mohou vznikat další ohniska konfliktů. Takže s výší obranného rozpočtu spokojeni nejsme.

E15: Byla by vaše strana pro umístění americké základny v Česku?

K tomu jsme se jasně vyslovili. Noha vojáka NATO už tady je, protože naše země je členem této organizace.

E15: Ještě bych se zeptal na inventuru koaliční smlouvy. Proč jste s touto iniciativou přišli?

Je dobré se občas zastavit a podívat se, co je splněno a co ne. Až v únoru budeme podtrhávat a sčítat rok fungování této vlády, měli bychom mít jasno. Proto navrhujeme udělat ještě v předstihu mezisoučet. Když jste se ptal, zda některé věci váznou, jde o daňové úlevy pro živnostníky, kteří mají děti. Pokud se vrátila sleva pracujícím penzistům, měla by se vrátit i živnostníkům s rodinami. Vláda to musí urychleně vyřešit, tato diskriminace je neúnosná. Kromě toho nás čeká nesnadná debata o státních podnicích, hlavně o České poště a ČEZ.

E15: Domníváte se, že se na vládní plány skutečně podaří nalézt ve státní správě dostatečně velké úspory, jak má za úkol ministr financí?

Už jsme nemalé peníze ušetřili. Vedle toho nám pomáhá hospodářský růst, více se vybírá na daních. Jistěže to není zásluha této vlády. Na druhé straně je důležité, jestli růstu pomáháte, nebo mu bráníte. Předchozí vlády situaci ještě zhoršily. My se naopak snažíme, aby lidé neměli obavy z budoucnosti a jejich spotřeba rostla. Banky jsou napěchované penězi, musí se začít investovat, stavět.

E15: Opozice návrhu státního rozpočtu na příští rok vytýká, že je málo prorůstový. Váš názor?

Troufám si tvrdit, že spotřebu podpoří. Navíc chceme, aby se rozběhlo stavebnictví, které se ocitlo ve velké krizi. V neposlední řadě nás čeká zefektivnění státní správy. To je největší brzda tuzemské ekonomiky.

E15: Lidovci odpovídají za ministerstva zemědělství a kultury, vy jako vicepremiér máte na starosti vědu a výzkum. Už jste někde ušetřili?

Především se podařilo zabránit mnoha velmi podivným zakázkám a penězotokům. V rezortu zemědělství lze hovořit o úsporách za stovky milionů korun. Také se nepotvrdily poplašné zprávy, že když se pořádně podívá na IT kontrakty, zhroutí se systémy a ztratí data. Nic takového se nestalo. V rezortu kultury se podařilo zvýšit platy v některých institucích. Také bych zmínil filmové pobídky, které mají velký multiplikační efekt na příjmové straně státního rozpočtu.

E15: A co věda a výzkum?

Když jsem začínal, měl jsem se svými spolupracovníky k dispozici pouze jednu kancelář. Teď už nás je dvacet, využíváme část budovy Úřadu vlády. Tyto provozní věci nás stále zdržují od práce. Už jsme ale absolvovali stovky schůzek s lidmi z akademické sféry i z byznysu. Některé věci se daří dotahovat z analytické do progresivní fáze. Je pravda, že systém je poměrně složitě nastaven. Pohybujeme se mezi ministerstvy školství a průmyslu, zasahujeme i do dalších rezortů, které mají své výzkumné kapacity. Naším cílem je všechny tyto aktivity zkoncentrovat, sjednotit a začít je řídit. Samotná koordinace nestačí.

E15: Ať už z Grantové nebo Technologické agentury nebo ze Svazu průmyslu a dopravy zaznívala v poslední době kritika průtahů jmenování členů vědeckých rad včetně vládní rady pro výzkum, vývoj a inovace. Ta byla od začátku léta nefunkční. Proč se až na poslední chvíli rozhodovalo, jak naložit s dodatečnými devíti sty miliony na badatelské projekty v příštím roce?

Nemohu souhlasit. To je již známo několik měsíců. Rozhodla o tom vláda. Svaz průmyslu a dopravy si skutečně stěžoval, nicméně vládní rada byla plánovaně doplněna. Přes prázdniny se stejně neměla scházet. Protože částečně šlo o politické rozhodnutí, musela mu předcházet dohoda. Rada už je plně funkční a pracuje. Zástupci Karlovy univerzity i Akademie věd vnímají složení rady pozitivně. V dohledné době bychom chtěli s ministerstvem průmyslu vytvořit radu vlády pro konkurenceschopnost, půjde o novinku. Tato rada by měla řešit věci, které podniky nejvíce pálí.

E15: A co rozdělení dodatečných prostředků na vědu a výzkum?

Po 325 milionech dostanou ministerstva průmyslu a školství, 150 milionů připadne rezortu vnitra a 100 milionů obdrží Akademie věd. Z prostředků pro průmysl dostane 150 milionů Technologická agentura.

E15: Jenže Technologická agentura si stěžuje, že peněz má málo. Argumentuje programem Epsilon, tedy dalším kolem soutěže o společné projekty vědeckých pracovišť a firem. Tento program byl přitom už před rokem schválen vládou stejně jako program ministerstva vnitra. Tomu přitom Sobotkův kabinet plně vyhověl.

Na přidělení dalších peněz se bude muset agentura dohodnout s rezortem průmyslu. Důležité je, že se podařilo získat dodatečné prostředky. Nyní je třeba debatovat o prioritách. Myslím si, že někteří občas podléhají panice a ztrácejí hlavu. Rozhodně se chceme se všemi zainteresovanými stranami setkávat mnohem častěji než dosud. Naší snahou je, aby každá koruna, kterou poskytnou občané formou daní, byla vynaložena efektivně. Nutno připomenout, že když jsem v únoru celou tuto problematiku jako vicepremiér přebíral, byli jsme na to dohromady čtyři.

E15: Podle všeho se zdá, že kompetence mezi agenturami a ministerstvy nejsou úplně jasně nastavené.

Připravujeme novelu zákona o vědě a výzkumu, která by měla onu vztahovou mapu vyjasnit, a odbourat tak dohady, na co peníze půjdou a na co ne. Chci, aby změny platily od začátku roku 2016.