E15: Kolik činí ztráty způsobené metanolovou aférou a prohibicí u samotného Stocku?
Jsou to řádově desítky milionů korun. Loni nám vznikly ztráty jednak kvůli nízkému prodeji, zároveň nám vznikly přímé škody. Například jednou z nich bylo to, že jsme nakoupili kolky před začátkem prohibice. Tím, že po prohibici byl zaveden nový kolek s červeným nápisem, tak jsme staré kolky vrátili, aniž by nám to bylo kompenzováno.
E15: Budete tyto škody a ztráty vymáhat po státu, který prohibici vyhlásil? O tom jste na podzim uvažovali?
To vůbec není na pořadu dne. Řekl bych, že ani nemám právní posudek, jestli by to bylo možné. Přiznám se, že ani já ani vedení společnosti na něčem takovém nepracujeme. Pro nás je prioritou fungování společnosti a zároveň nová legislativa.
E15: Pokles legálního trhu a prodejů lihovin v maloobchodě loni činil kvůli zavedení prohibice deset procent. Pět procent způsobila samotná prohibice, pět procent pokles trhu po zrušení prohibice. Byla důvodem poklesu opravdu jen metanolová aféra, nebo i něco jiného?
Pokles je již dlouhodobý a trvá od 1. ledna 2010, kdy se zvýšila spotřební daň z 265 na 285 korun za litr čistého alkoholu. A přestože se sazba zvýšila, výběr spotřební daně naopak klesl. Z našich spotřebitelských průzkumů přitom vyplývá, že spotřeba se nesnížila. To jednoznačně ukazuje, že spotřebitel začal kompenzovat spotřebu nákupem na černém trhu. Od Nového roku 2010 jsme také zaznamenali vyšší aktivitu černých výrobců, než jak tomu bylo v minulosti. Od zvýšení daně navíc kupní síla obyvatel klesla. Měla by se tedy opět snížit, aby nerostl černý trh.
E15: Jaký je váš odhad podílu černého trhu?
My jsme dříve dlouhodobě odhadovali, že jeho podíl je mezi 20 až 25 procenty. Poté, co vše policie rozkryla při metanolové aféře, jsme ale přesvědčeni, že podíl byl vyšší. Nálezy zásob lihu na čtyřech místech v Česku obsahovaly přes dva miliony čistého stoprocentního lihu. Z toho lze vyrobit lihoviny pro deset procent celkového legálního trhu. Suroviny v těchto zásobnících se přitom pravděpodobně vyměnily vícekrát než jednou za rok. A tyto čtyři zásobníky také jistě nebyly jedinými zdroji lihu pro černý trh. Takže podíl černého trhu mohl být nad 30 procenty.
E15: Zasáhla vůbec nějak metanolová aféra černý trh?
Věřím, že nepochybně ano. Ale nevím, jak dlouho tento útlum bude trvat. I nadále vidíme prodávat výrobky, jejichž konečná cena je na hranici pouhé spotřební daně, tedy bez DPH a započítání nákladů a marže výrobce. Takže černý trh stále existuje. Kolik je jeho podíl nyní, to je těžké odhadnout. Černý trh totiž můžete sledovat pouze dlouhodobě na základě rozdílu mezi spotřebou lihovin a výběrem spotřební daně. Na to potřebujete delší dobu, rok, spíše dva, abyste z těchto údajů dokázal něco vyčíst.
E15: Pokles prodejů lihovin v maloobchodu ale pokračoval i v prvním čtvrtletí. Bylo tomu tak i v dubnu?
Za první čtvrtletí došlo k poklesu o zhruba osm procent, vesměs na domácí, částečně i na dovezené produkci. Pokles zasáhl víceméně všechny kategorie lihovin, nejvíce vodku a tuzemák. Po prohibici klesl prodej vodky o více než 30 procent. Nyní se pohybuje pokles na úrovni kolem deseti procent ve srovnání se stejným obdobím loni. V dubnu trend pokračoval a dubnový prodej v maloobchodě s lihovinami se propadl meziročně o deset a půl procenta.
Maloobchod jde dolů, ale spotřeba lihovin neklesá
E15: Má na dlouhodobější pokles prodejů lihovin tendence Čechů ke zdravějšímu životnímu stylu? Například pivovarníci jsou smířeni s tím, že už nikdy Češi nevypijí 160 litrů piva na osobu a rok, nyní je to 140 litrů a i nadále očekávají pokles.
V lihovinách je trochu jiná situace a nemyslím tím černý trh. Spotřeba totiž neklesá. Snížení maloobchodního prodeje lihovin je kompenzováno nárůstem výroby v pěstitelském pálení. Pěstitelské pálení umožňuje občanům Česka vypálit 25 litrů čistého lihu na rodinu za rok, a to při polovičním odvodu sazby spotřební daně 143 korun. Pěstitelské pálení navíc nebylo prohibicí nijak dotčeno a po prohibici je nyní vidět jeho velký nárůst.
E15: Na podzim se zvažovalo, aby i pěstitelské pálenice platily stejnou spotřební daň. To by mělo podle vás smysl?
Nemyslím si, že otázka spotřební daně je zásadní, protože po případném zvýšení by i zde mohlo docházet k nárůstu černého trhu. Co si myslím, že je na diskuzi – ale nevidím to v žádném případě jako prioritní –, je zajistit princip dohledatelnosti původu těchto výrobků. Nyní na lahvi z pěstitelské pálenice nemusíte najít vůbec žádnou informaci o tom, kdo kdy kde to vyrobil. Což jinak musí být na všech potravinách prodávaných v Evropské unii.
E15: Pěstitelské pálenice ale fungují tak, že oficiálně mohou jejich produkty prodávat pouze těm, kteří si přivezou vlastní ovoce?
Z našich výzkumů v roce 2009 ale vychází, že v každé deváté domácnosti je výrobek pěstitelského pálení, který nebyl pořízen tou danou rodinou. Všichni víme, že se výrobky pěstitelského pálení nesmějí prodávat, nicméně se tak děje a je těžké to uhlídat. Výrobky pěstitelského pálení si můžete jít koupit i sám, aniž byste měl zahrádku. Když přijdete do pálenice a zeptáte se, jestli jim nezbylo nějaké množství, které se jim nepodařilo prodat, tak vám jej prodají.
Šestilitrový kanystr je fenomén
E15: Vládní návrh novely zákona o značení lihu, který je nyní ve sněmovně, počítá s několika základními změnami – kaucí pro výrobce a prodejce lihovin ve výši pět milionů korun, snížení maximální velikosti spotřebitelského balení ze šesti litrů na jeden a zavedení kamerového systému na všech místech, kde se provádí stáčení nebo značení lihu. Bude to podle unie stačit?
Bojovat s černým trhem není jednoduché a žádné opatření není stoprocentní. Kromě legislativy je nutná kontrola. U lihovin je to hlavně ze strany celní správy. V návrhu novely zákona o povinném značení lihu ale je několik oblastí, které by skutečně měly černý trh omezit. Co vidíme jako důležité, je snížení maximální velikosti spotřebitelského balení ze šesti litrů na jeden litr ve skle v gastronomii.
E15: Proč zrovna maximální balení?
Šestilitrový kanystr je fenomén, který byl dříve a je stále i nyní prodáván za cenu na úrovni jen spotřební daně bez zohlednění dalších nákladů. Jinými slovy u těchto balení nedochází k odvodu spotřební daně. Nefunguje jako spotřebitelské balení, ale jako výrobní a distribuční varianta, která slouží černému trhu pro jednoduché stáčení alkoholu a jeho dovoz na místo prodeje. Tam se pak rozlévá, ať už přímo nebo v lahvích spotřebitelům, kteří takto mohou být uvedeni v omyl, neboť nepoznají, že pijí jiný výrobek. Oficiálně jej na trhu nenaleznete ani ve stáncích ani v gastronomii. Ale když byste se podíval do zadních skladů stánků a restaurací převážně nižších cenových skupin, tak tam určitě takový kanystr najdete.
E15: Za kolik se tento šestilitrový kanystr na černém trhu prodává?
Spotřební daň z lihovin činí 285 korun za litr čistého alkoholu. U šestilitrového kanystru čtyřicetiprocentního alkoholu tak činí asi 680 korun. DPH je pak 140 korun, celkově tedy 820 korun. Kolegům se podařilo – aniž by pro to činili cokoli neobvyklého, chtěli jej prostě koupit jen na ukázku – takový okolkovaný kanystr koupit za 720 korun. To je cena nižší, než činí celková spotřební daň a DPH. A to je jen krátce po prohibici.
E15: Z čeho se tedy skládá minimální prodejní maloobchodní cena půllitrové lahve čtyřicetiprocentního alkoholu?
Při prodejní ceně sto korun činí spotřební daň 57 korun, výrobek a zisk na straně výrobce 15 korun, marže na straně prodejce 10,50 koruny a 17,40 je DPH. Tedy téměř 75 korun je zdanění lahve.
E15: Návrh počítá s kaucí pro výrobce a prodejce ve výši pět milionů korun. Ve sněmovně ale navrhli, že by se tato kauce vypočítávala podle velikosti firmy, neboť pětimilionová kauce by mohla být pro menší výrobce likvidační. Vy s tím nesouhlasíte. Proč?
Zaprvé je potřeba říct, že metanolová aféra vznikla u malých či menších výrobců. To je nevyvratitelný fakt. Zadruhé ji umožnila skutečnost, že v Česku je příliš liberální trh s výrobou lihovin. V Česku vyrobí milion litrů lihovin osmkrát více výrobců než na Slovensku. Na jedné straně je tak trh zatížen vysokou spotřební daní, která je příčinou daňových úniků a tím pádem lákadlem pro černý trh. Na straně druhé je legislativa velmi liberální a umožňuje vstoupit do výroby lihovin téměř každému. Vyrábět lihoviny tak mohou i společnosti, které vznikají jen s cílem krátkodobého zisku, nemají ani konkrétní know-how ani zavedené veškeré procesy na eliminaci zdravotních rizik a podobně. Pozměňovací návrh, který dělí kauce do čtyř kategorií s minimální hranicí pět set tisíc korun s cílem chránit malé výrobce je proti logice legislativy, která měla černý trh omezit.
E15: To říkáte ale jen proto, že malí výrobci nejsou členy vaší unie.
To není pravda. Od vzniku unie jsou členy nejen velcí, ale i střední a malí výrobci. Nejen žádný z našich členů, ale malí výrobci obecně nemají podle našich informací s pětimilionovou kaucí problém. Hlavním důvodem je to, že pokud mají svou historii a účetnictví v pořádku, tak jim kterákoli banka dá takzvanou bankovní záruku, která může stát řádově pouze desetitisíce korun ročně. Z logiky věci je přece nepochybně větší riziko držet trh velmi liberální a málo regulovaný a přivést opět do podobné situace, jako byla prohibice desetitisíce subjektů v Česku, než chránit čtyři pět výrobců, kteří by mohli mít s touto kaucí problém. Stupňovitá kauce postrádá jakoukoli logiku.
Kontrola je zásadní
E15: Metanolová aféra se ale týkala i malých firem, které jsou na trhu už od počátku devadesátých let a nevznikly za „krátkodobým ziskem“?
Problém vznikl u malých výrobců a těch firem bylo osm, takže je jasné, že to není náhoda. Nyní se mluví o záchraně malých výrobců a dokonce se argumentuje společnostmi, které ještě ani nevyrábějí a už říkají: Až jednou budeme vyrábět, mohli bychom být uvedeni do problému, neboť budeme muset složit pět milionů kauci. To nám připadá neuvěřitelně arogantní a nezodpovědné vůči obětem metanolové kauzy.
E15: Další změnou v návrhu je kamerový systém propojený na celní správu. Opravdu myslíte, že se to podaří zavést? To je velmi nákladná věc.
Je to vládní verze zákona. Tento krok respektujeme. Věřím, že ten, kdo zákon psal, znal i technický a nákladový aspekt tohoto kroku. Nicméně si myslíme, že by bylo mnohem efektivnější a účinnější, kdyby v každém výrobním skladu, ve kterém se mohou vyrábět lihoviny, byl zajištěn přímý čtyřiadvacetihodinový celní dozor. To je běžná praxe ve všech okolních státech.
E15: To také není vůbec levná záležitost.
Jsme přesvědčeni, že tato investice by se vrátila. To je jednoduchá matematika. Stálý dozor by stál odhadem 800 milionů korun. Podle odhadů velikosti černého trhu jsou daňové úniky zhruba na dvojnásobku této částky ročně, takže by se za půl roku tato investice vrátila. Spousta výrobců by navíc při nastavení tohoto systému odešla z trhu, protože by nemohla podvádět, takže částka 800 milionů za náklady by se ještě snížila.
E15: O stálém dohledu se mluvilo již na podzim. Stát ale argumentoval tím, že by stálo velké peníze a bylo by to náročné i na počet lidí, a to v době, kdy stát spíše šetří.
Při dnešní nezaměstnanosti?
E15: Poslanci také navrhli, aby nová generace kolků s novými ochrannými prvky, navrhovaná vládou, obsahovala i elektronický čip. Pomůže to?
To je naopak bod, který je podle nás naprosto neadekvátní a problém neřešící. Jsme tím zaskočeni, neboť nechápeme logiku této věci. Dosud bylo argumentováno tím, že problém aféry nebyl falšovaný kolek, že největší problém bylo přelévání lahví v restauracích. A žádný kolek, může být sebechytřejší a sebedokonalejší, toto nemůže logicky ohlídat. Zadruhé jediná informace, kterou se z tohoto „superkolku“ kontrolní orgán nebo spotřebitel dozví, je to, kdo uvedl tento výrobek do oběhu. Což už nyní na lahvi podle legislativy je. Nový kolek tak nic jiného nepřináší, problém neřeší a pouze zatěžuje výrobu lihovin půl miliardou korun nákladů na ně ročně.
E15: Na podzim se také řešilo, jestli by nedovolená výroba lihu neměla být trestným činem, neboť nyní je to přestupek.
Pokud vím, chystá se změna legislativy, kde by krácení daně mělo být řešeno jako trestný čin. To se tedy netýká živnostenského zákona ani zákona o značení lihu. Dosud ale nemám informace, jak tento záměr pokročil. Určitě by to ale pomohlo státu i legálnímu trhu.
V lihovinách je trochu jiná situace než u piva a nemyslím tím černý trh. Spotřeba lihovin totiž neklesá. Snižování maloobchodního prodeje lihovin kompenzuje nárůst výroby v pěstitelském pálení. To nebylo prohibicí nijak dotčeno a po ní je nyní vidět jeho velký nárůst
Petr Pavlík (42)
Absolvent Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Od roku 1994 do roku 2004 působil ve společnosti Procter & Gamble, naposledy jako manažer pro Českou republiku. Dále pracoval ve společnosti Boots Healthcare jako generální ředitel pro region střední Evropy. Do srpna 2009 působil v londýnské centrále společnosti Reckitt Benckiser, předtím ve stejné firmě zastával pozici generálního ředitele pro Belgii a Lucembursko. Generálním ředitelem Stocku Plzeň-Božkov je od roku 2009.
