Petr Stuchlík: Regulace provizí je komunistický nesmysl
„Této bance už pomalu začínají být zapomenuty její akviziční hříchy, které jí odborná porota nemohla dlouho odpustit,“ říká. Fakt, že bankéřem i pojišťovákem roku se stali Češi, svědčí o ústupu cizinců z vedení tuzemských finančních institucí.
„Příklon k Čechům je ale opravdu velmi pozvolný a pomalý,“ říká Stuchlík.
E15: Dnes večer oznámíte výsledky dalšího ročníku Banka roku, můžete naznačit něco z výsledků?
Vítěz může být pro někoho překvapením, vítězství je to ale zasloužené. Rok od roku ta banka postupně a pozvolně získávala více hlasů, to ji vyneslo až nahoru. Už pomalu začínají být zapomenuty její „akviziční hříchy“, které jí odborná porota nemohla dlouho odpustit. To ocenění vždy odráží to, co se na trhu děje. Když třeba v roce 2008 vyhrála Raiffeisenbank a poprvé prolomila hegemonii České spořitelny a Komerční banky, byl to rok, kdy úspěšně dokončila integraci eBanky a vyšvihla se na pozici důležitého hráče. Jinak se tehdy nestalo nic, co by ostatním bankám pomohlo vyniknout. Komerční banka a celá skupina Société Générale byly ve vleku aféry Kerviel (makléř, který matce Komerční banky způsobil ztrátu ve výši 4,9 miliardy eur — pozn. aut.). Ono se to tak sejde. A myslím, že podobné to bylo v letošním roce. České spořitelně rozhodně nepomohly problémy mateřské Erste (očekává celoroční ztrátu 1,6 miliardy eur — pozn. aut.). Třeba.
E15: Zdá se, že tuzemské banky a jejich vnímání je ve vleku skandálů jejích matek.
Ano, přesně tak.
E15: A co bankéř a pojišťovák roku?
Mám velkou radost, že jak bankéřem roku, tak pojišťovákem roku se stali Češi a jsou to lidé, kteří jsou ve svém oboru dlouho a dosahují dobrých výsledků. Představují pro mne zosobnění manažerského a obchodního umu, ale i kontinuity názorů. Mají totiž názory, které se dlouhodobě nemění, a pro mne osobně je radost s nimi obchodovat.
E15: A prozradíte jejich jména?
Dobře. Poprvé tedy zveřejníme část výsledků předem. Bankéři a pojišťováci hlasují vždy mezi sebou, tedy vítěze nevybírá žádná odborná porota nebo analytici.
Jan Sadil z Hypoteční banky je bankéřem roku |
---|
Nejlepším bankéřem letošního roku se stal Jan Sadil, dlouholetý šéf Hypoteční banky. V rámci ankety Banka roku společnosti Fincentrum si ho zvolili sami bankéři. „Já mám radost z toho, že to není šéf té největší banky, ale je to opravdu člověk, který hypoteční byznys dlouhodobě dělá konzistentně,” říká Stuchlík. |
Vítězem mezi šéfy tuzemských pojišťoven se stal Jaroslav Besperát, šéf České podnikatelské pojišťovny. „To je člověk, který je tělem a duší obchodník, nebojí se říkat nahlas své názory a myslím si, že právě proto je úspěšný. Každý v oboru totiž ví, jak na tom s ním je. A to podle mne výrazně pomáhá obchodu,“ soudí Stuchlík. |
Také vítěz v hlavní kategorii banka roku bude podle Stuchlíka velkým překvapením. „Vítězný bankovní dům může být pro někoho překvapením, vítězství je to ale opravdu zasloužené. Ta banka rok od roku postupně a pozvolně získávala více hlasů, až ji to letos vyneslo úplně nahoru,“ říká k pořadí. Kompletní výsledky budou představeny dnes večer. |
E15: A mohou hlasovat sami pro sebe?
Mohou. Vždy musejí ale vybrat tři. To hlasování je anonymní, my tedy ani nepoznáme, že hlasují pro sebe. Abychom — s troškou nadsázky — neměli od každého po jednom (tom svém) hlase, zavedli jsme v roce 2005, že každý hlasující musí vybrat tři lidi.
E15: Kdo je tedy letos bankéřem roku?
Jan Sadil, dlouholetý šéf Hypoteční banky. Já mám radost z toho, že to není šéf té největší banky, ale je to opravdu člověk, který hypoteční byznys dlouhodobě dělá konzistentně. Pod jeho vedením je Hypoteční banka velmi zisková a obchodně úspěšná. Přitom ji klienti mají docela rádi.
E15: A pojišťovák roku?
Šéfové pojišťoven mezi sebou zvolili Jaroslava Besperáta z České podnikatelské pojišťovny. To je člověk, který je tělem a duší obchodník, nebojí se říkat nahlas své názory a myslím si, že právě proto je úspěšný. Každý totiž ví, jak na tom s ním je. A to podle mne pomáhá obchodu. Asi už nic dalšího prozrazovat nebudu, dnes večer slavnostně vyhlásíme kompletní výsledky.
E15: Již jste zmiňoval hypotéky. Co si myslíte o stále klesajících sazbách? Nejdou banky už na krev?
Jdou. Na druhé straně co mají s těmi penězi dělat? Ono dnes získat peníze ať už od klientů anebo na trhu není vůbec těžké nebo drahé. Problém ale je, co s nimi. I když na hypotékách už nejsou marže jako dřív, pořád jim to dává smysl. Kdyby na tom už nevydělávaly, tak by to nedělaly. Pořád je to evidentně zajímavý byznys, jinak by tak moc nezápasily o každého klienta. Uznávám, že prostoru pro pokles sazeb už moc není. Nicméně jsem se už několikrát mýlil v tom, kam až mohou sazby jít. Vždyť šly ještě níž.
E15: Dnes třeba problém nemají, ale pokud přestanou být klienti schopni splácet, mohou nastat vážné problémy.
Já ale nevidím důvod pro to, aby rostla delikvence. Nových úvěrů je méně, rok od roku se refinancuje. To banky sice nerady vidí, v praxi to ale znamená, že se trh stává efektivnějším. Což je asi nejviditelnější zosobnění neviditelné ruky trhu, z něhož těží jednoznačně spotřebitel.
Myslím si, že žijeme v době přeregulace, kdy máme v Česku a v Evropě trend, že čím více toho napíšeme, tím lépe bude vše fungovat. Ono to ale funguje hůře
E15: Právě refinancování v posledních letech táhlo trh nahoru a vytvořilo rekordní objemy. Prostor se ale už vyčerpal.
Ano, souhlasím. Vidím to tak, že ani velké banky už nemohly udržet sazby, na kterých hodně vydělávaly, a musely poskytnout nižší sazby a další služby, které jim ziskovost snížily. Z pohledu klienta je to ale to nejlepší, co se mohlo stát. Banky ale nejsou žádní chudáci a byť je ten byznys složitější než dřív, nadále jim vydělává.
E15: Nedávají si manažeři bank poslední dobou zase čím dál tím kratší horizont pro své pracovní výsledky?
Spíše než u bank to vidím v pojišťovnictví. Na trhu jsou manažeři, kteří jsou dobře motivovaní a mají dlouhodobý zájem, a pak ti, které jejich akcionář nedokázal dostatečně motivovat na dlouhodobé výsledky a oni nepokrytě preferují okamžitý výnos i na úkor budoucích roků. V bankovnictví to nepozoruji.
E15: V pojišťovnictví to jde jednodušeji. Stačí prodávat pojistky, vykazovat růst a až za pár let se ukáže, že pojistky byly ztrátové.
Přesně tak. Myslím, že už na to dnes některé pojišťovny přicházejí. Zdaleka ale ne všechny. Já bych to nevyčítal manažerům, ti se chovají racionálně. Je to chyba akcionářů, že je nedokážou motivovat a zainteresovat na dlouhodobých cílech.
E15: Letos už jsme zažili pár změn ve vedení tuzemských bank, čekají nás další změny a přesuny?
Myslím si, že trend personálních změn bude v příštích měsících pokračovat, možná se ještě zintenzivní. V rámci celé střední Evropy. Už se třeba ví, že Jozef Síkela ze Slovenské sporiteľny jde do centrály mateřské Erste. Bude toho více.
E15: Dá se tam vysledovat trend úbytku expatů a většího zastoupení Čechů ve vedení finančních institucí?
Řekl bych, že se moc nemění přístup jednotlivých finančních skupin. Société Générale zatím vždy do vedení Komerční banky nominovala Francouze, což je takový francouzský model. Třeba Raiffeisen sází dlouho na lokální manažery, tímto způsobem se posunula i Erste. Možná tu lze sledovat příklon k Čechům, je ale opravdu velmi pozvolný a pomalý.
E15: Neškodí přílišná regulace finančnímu sektoru? V posledních dvou dekádách to bylo ode zdi ke zdi.
Já vám něco ukážu (ukazuje arch o velikosti dvou A3), tohle musí každý poradce Fincentra vyplnit s klientem a druhá polovina (čtyři listy o velikosti A4) je to, o čem ho musí informovat. Ještě si pamatuji dobu před sedmi osmi lety, kdy se vše vešlo na jednu stránku. To si klient něco málo ještě přečetl, dnes už to nikdo číst nechce. Na Slovensku teď nějaký poslanec prosadil, aby se informace daly lépe číst, že to musí mít určitou velikost písma, a tím se to nafoukne na malou knihu. Je to strašně drahé a více lidí to číst nebude. Nakonec to stejně zaplatí zákazníci bank či pojišťoven. Myslím si, že žijeme v době přeregulace, kdy máme v Česku a v Evropě trend, že čím více toho napíšeme, tím lépe bude vše fungovat. Ono to ale funguje hůře. Bohužel ten trend v regulaci stále pokračuje. Myslím si, že klient musí dostávat informace, ale dnes už jsme za hranou a množství informací je kontraproduktivní. Pokud mají být poskytovány další, pak důkladně revidujme ty dosud poskytované.
E15: Nyní se prý chystá zákon, který zastropuje provize pro pojišťovací makléře. Co si o tom návrhu myslíte?
Není to pravda. Ministerstvo financí roky odmítá regulaci provizí. Odmítá ji legislativní rada vlády a je to i proti evropským pravidlům. Hlavně je to komunistický nesmysl. Dovedete si představit podnikatele Andreje Babiše, že bude s ministerstvem financí navrhovat, kolik mohou pekárny nejvíce zaplatit za mouku? Regulace provizí není nic jiného, je to zásah do obchodních vztahů, které fungují dobře a prospívají klientovi. Krásně je to vidět právě na hypotékách, kde svobodný trh srazil cenu za deset let na čtvrtinu. Často se někteří ohánějí regulací na západ od nás, tam je spíše výjimkou než pravidlem a hlavně: kdo má určovat, jaká je ta správná provize? Žádný úředník to nedokáže lépe než trh.
E15: Komu by omezení provizí v pojišťovnictví pomohlo?
Paradoxně některým velkým pojišťovnám, které mají velké interní distribuční sítě. Naopak by uškodilo těm menším, které jsou závislé na externí distribuci, což je hlavní důvod, proč to velké subjekty tlačí. Nejde o zprostředkovatele, ale o to, jak zvrátit trend, kdy se snižuje podíl velkých hráčů. Samozřejmě když se omezí externí distribuce, tak ta interní na tom vydělá. Regulace provizí má tedy v konečném důsledku posílit oligopol velkých pojišťoven. Ale to je jen teoretická úvaha, která vůbec není na pořadu dne.
Petr Stuchlík (37) |
---|
Vystudoval management na Vysoké škole ekonomické v Praze a marketing na Erasmus Universiteit v Rotterdamu. V dubnu 2000 spoluzakládal finančně poradenskou firmu Fincentrum, kde se věnuje strategickému řízení společnosti. Je autorem prvních českých knih o internetové reklamě. Ve volném čase pilotuje sportovní letadla. |