Roli Björna Borga jsem třikrát odmítl, říká severský herec Sverrir Gudnason | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Roli Björna Borga jsem třikrát odmítl, říká severský herec Sverrir Gudnason

Iva Přivřelová

Islandský herec usazený ve Švédsku Sverrir Gudnason začal pronikat i mimo Skandinávii. Loni jsme ho viděli v thrilleru Dívka v pavoučí síti, letos má natáčet s Viggo Mortensenem hercův režijní debut. Gudnasonovu popularitu zvýšila hlavně role švédské tenisové legendy Björna Borga, za kterou získal nominaci na Evropskou filmovou cenu. Povedené sportovní drama Borg/McEnroe je nyní k vidění na HBO GO.

Kvůli snímku Borg/McEnroe jste se naučil hrát tenis. Pořád se mu věnujete?

Příležitostně. Po natáčení Borga jsem se pustil zase do jiných věcí. V dalším filmu Fénix jsem hrál trumpetistu, tak jsem se začal učit hrát na trumpetu a na tenis jsem už tolik času neměl. 

Na trumpetu ještě hrajete?

Už ne. Fénix už měl premiéru, na festivalu v Torontu, takže už cvičit nemusím. 

Potkal jste osobně Björna Borga?

Ano, ale až na premiéře. Jeho syn sice hrál ve filmu mé mladší já, resp. jeho mladší já, takže jsem se s ním mohl setkat už dřív, ale nechtěl jsem. Jeho postava se ve snímku blíží bodu zhroucení a já ji chtěl vytvořit podle sebe, nechtěl jsem se ho ptát, jak se tehdy v té či oné situaci přesně cítil. Na premiéře měl naštěstí z filmu radost a byl velmi milý.

Borg působí dost introvertně, alespoň vy ho tak hrajete. 

Ano, pořád takový je, média nevyhledává. Dospíval podobně jako třeba Michael Jackson, celý svět ho neustále sledoval. Mohl vyjít ven bez peněženky, lidi by mu koupili jídlo. Rozhodl se od takové slávy distancovat. 

Jak se změnil váš statut celebrity po úspěchu Borga a po premiéře Dívky v pavoučí síti?

Moje sláva během let přichází v malých dávkách, takže si na ni vždycky zvyknu. Lidi si mě teď asi víc na ulici všímají, ale ve Stockholmu nebo v Reykjavíku vás lidi nezastavují, může kolem nich projít Björk a neberou to jako velkou událost. Celebrity v USA to mají horší. 

Recenze: Filmová debata o barbarství v historii

Vy se do USA přestěhovat nechcete?

Ne, mám ve Stockholmu rodinu, děti. Chci tam dál bydlet. Ale vždycky můžu někam přiletět a natočit tam film. 

Chcete točit víc anglicky mluvených filmů?

Pracuju dál ve Skandinávii, ale nedávno jsem si obstaral amerického agenta, tak uvidíme. Chci to střídat a dělat, co mě zajímá. 

Zajímal jste se před filmem Borg/McEnroe o tenis?

Ne, do té doby jsem žádný tenisový zápas neviděl. Nikdy jsem nebyl ani na kurtu. Když jsem pak začal s tréninkem, pustil jsem se do něj s takovou vervou, že jsem týden chodil jako stařec. Ale jakmile si na tu zátěž zvyknete, můžete už trénovat, jak dlouho chcete. Hrál jsem s trenérem tenis dvě hodiny denně po dobu osmi měsíců. Dělal jsem i zvedačky a další cviky, skoro jako profesionální sportovec.

Také jste profesionála hrál, musel jste napodobit Borga.

Ano a teď mám problém, že mi zůstal jeho bekhend, který je dost divný, podobný ráně hokejkou. A taky se mi nejlíp hraje s dřevěnou raketou.

Po osmi měsících tréninku bylo snadné přestat? Nebo ten pohyb vašemu tělu chvíli chyběl?

Přestal jsem ze dne na den. Pak jsem musel zase trénovat kvůli dotáčkám v Monaku. Měl bych si brzo najít další projekt, který mi dodá motivaci dostat se opět do formy. 

Soupeřili jste na natáčení s představitelem McEnroea Shiaou LaBeoufem jako vaše postavy?

Určité soupeření tam bylo, ostatně hráli jsme rivaly. Taky jsme se ovšem vzájemně hodně respektovali, jako Borg a McEnroe. Stali se z nás dobří kamarádi. Ale když jsem viděl, že Shia každý den běhá, začal jsem víc trénovat. Když jsme natáčeli zápas, přestože jsem byl dost unavený, nehodlal jsem jako první zavelet, že pro dnešek už končíme.

LaBeouf vyznává herectví metody. Je vám to blízké?

Já takhle nepracuju. Shia se opravdu do postavy ponoří a neopouští ji. Já mám doma děti, nemůžu se domů vrátit třeba jako upír a zůstat v roli, když dětem vařím masové kuličky.  

Film Borg/McEnroe se z velké části natáčel v Praze, měl jste čas prohlédnout si město?

Ano, zůstali jsem v Praze docela dlouho. Už jsem ale Prahu znal, v roce 1999 jsem tam pár měsíců bydlel. V "Nerudova dvacet sedum". Byl jsem v Praze na výletě s kamarády a rozhodli jsme se, že se tam přestěhujeme. Snažil jsem se naučit česky, chodil jsem do české školy, zatímco moje kamarádka Tuva Novotny, která se mnou hraje v Borg/McEnroe a je napůl Češka, chodila na divadelní školu. Zůstal jsem čtyři nebo pět měsíců. 

Umíte ještě něco česky?

Pamatuju si už jen slova. Jako „máte housky páni“. Nebo "kráva".

Recenze: Gaia Mesiah aneb Excelentní omyl odčiněn

Dívku v pavoučí síti jste mohl natáčet doma ve Stockholmu, na rozdíl od Borga ale snímek moc neuspěl. Jste zklamaný?

Samozřejmě. Vždycky se snažíte udělat ten nejlepší film, co můžete. Já jsem s ním docela spokojený, je to podle mě dobrá akce. 

Čtete recenze?

Snažím se je číst v malých dávkách. Nevěřím hercům, kteří tvrdí, že se o ně nezajímají. Pokud herci řeknete, že ho někde pochválili, určitě si to přečte. 

Existuje plán na pokračování Dívky?

Pokračování série Milénium tvoří taky tři knihy, takže i když jsme o ničem nemluvili, možné by to bylo. Kontrakt na tři filmy ale nemám. 

Jak jste se na roli novináře Blomkvista, kterou už hráli Michael Nyqvist a Daniel Craig, připravoval?

Tak, že jsem se nedíval na ty předchozí filmy. Zato jsem se vrátil k původní knižní trilogii, kterou jsem četl, když vyšla, takže dávno. A přečetl jsem si poprvé i ty nové romány. 

Co vás čeká letos?

Film s Viggem Mortensenem. Chystá svůj režijní debut, i si ho napsal a zahraje si v něm, se mnou a Lancem Henriksenem. Jmenuje se to Falling, jde o drama o vztahu otce a syna. Já hraju otce Vigga, protože ten film skáče v čase, Lance bude mé staré já. 

Máte nějakou vysněnou roli?

Ani ne. O rolích, které jsem hrál nejradši, bych většinou totiž ani nesnil. Třeba o Borgovi. Třikrát jsem ho odmítl, protože mi připadalo nemožné, že bych někdy mohl vypadat jako on, když jsem patnáct let nesportoval. Ale pak jsem se začal dívat na jeho záběry a říkal si, hm, tohle bych zvládl, tohle taky. 

Co jste dřív dělal za sport?

Jako dítě jsem byl třikrát reykjavický šampion v glímě, což je islandský národní sport, druh zápasu. Jenže pak jsem se přestěhoval do Švédska. Zkusil jsem tam judo, ale nebylo to ono.

Proč jste vlastně ještě nenatočil islandský film?

Fakt bych chtěl, s islandskými filmaři posledních deset let jednám každý rok, ale zatím jsme se časově nesešli. Pár režisérů mi roli nabídlo, i v divadle. Tam jsem svou kariéru kdysi začal, v reykjavickém divadle. Postavili ho myslím v roce 1989 a já pronesl první větu v první hře, co tam hráli, Světlo světa od H. K. Laxnesse, našeho držitele Nobelovky. To mi bylo jedenáct a tehdy jsem se rozhodl, že chci být herec.

Řekl jste našeho, cítíte se být víc Islanďanem než Švédem?

Mám islandský pas, nejsem švédský občan, i když tam už dlouho žiju. Švédi říkají, že jsem Švéd, a Islanďani, že Islanďan. A Američani si myslí, že jsem Nor.

Autor: Iva Přivřelová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!