Armádu čeká stagnace, tajné služby škrty. Ať už se vláda nezaklíná bezpečností, zní z opozice
- Šéfka státní kasy Alena Schillerová nevylučuje, že se v budoucnu rozpočet vojska zvýší.
- Vládní odhad plnění výdajů na obranu podle požadavku NATO může propadnout o dvacet miliard.
- Bruselská centrála aliance má novou metodiku přepočtu.
Přepracovaný návrh státního rozpočtu na letošní rok vysílá armádě jasný signál o zastavení výdajů na loňské hranici. Čeká ji tedy stagnace. A některé bezpečnostní složky včetně tajných služeb si dokonce pohorší.
Vojsko ustrne na dřívějším stropu doporučovaném NATO ve výši dvou procent HDP a přestane směřovat k 3,5 procenta, jak se Praha spolu s drtivou většinou aliančních zemí loni zavázala v případě čistě armádních výdajů. Vláda to zdůvodňuje děravým finančním plánem předchozího kabinetu.
Pokud navíc koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů výrazně zvýší platy vojáků o desítky procent, jak před volbami sliboval současný premiér Andrej Babiš, povede to k takzvanému projídání peněz na úkor investic do moderních zbraňových systémů nebo rekonstrukce posádek.
Mírný růst? Možná v budoucnu
„Držíme dvě procenta HDP a v budoucnu jsme schopni nějakého navyšování v rámci toho, co si rozpočet může dovolit,“ řekla začátkem měsíce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Upozornila, že do výdajů na obranu se započítávají i peníze jiných rozpočtových kapitol, například na některé dopravní stavby. „Česko je pro spojence tranzitní zemí,“ dodala šéfka státní kasy. V rozpočtu resortu dopravy tak zůstane zhruba dvacet miliard korun, které tam jako obranný výdaj zaparkoval minulý kabinet Petra Fialy.
To však znovu napadla Národní rozpočtová rada, která převod kritizovala už na podzim při předložení původního návrhu rozpočtu. „Bez zahrnutí těchto dvaceti miliard korun do výdajů na obranu by současná vláda nenaplnila literu zákona o financování obrany, který ukládá držet obranné výdaje alespoň na úrovni dvou procent HDP,“ uvedla rada.
Ještě loni Česko plánovalo každoročně zvyšovat vojenské výdaje o 0,3 procenta HDP ročně, aby v roce 2030 dosáhly tří procent HDP. Tím by se země přiblížila k cíli NATO, který má být dosažen v polovině příští dekády. Babiš to ale odmítl s odůvodněním, že jeho kabinet žádný takový závazek nemá.
Přilepšení pouze o 400 milionů
Z čísel v aktuální rozpočtové předloze plyne, že se rozvoj armády zastaví. Místo předpokládaných 175,8 miliardy korun dostane o 21 miliard méně. Rozdíl oproti loňsku, kdy ministerstvo obrany hospodařilo se 154,4 miliardami, je velmi malý. Činí 400 milionů.
Po započítání peněz v jiných resortech mají letos celkové výdaje na obranu dosáhnout zhruba 185 miliard korun. To vládě vychází na 2,07 procenta HDP. Otázka však je, zda NATO tyto prostředky jako obranné výdaje uzná.
Podle informací e15 je to téměř jistě vyloučeno, protože bruselská centrála aliance má novou a přísnější metodiku přepočtu. „Česko už několik let vykazuje položky, které jsou jako výdaje na obranu těžko uznatelné,“ řekl zdroj z NATO. Před rokem odsouhlasená dohoda zavazuje spojence, aby do roku 2035 dávali čistě na armádu 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta například na dopravní infrastrukturu, která má prokazatelně vojenský účel. Platí tedy dvě kategorie výdajů.
„Letos se už všechny prostředky v jiných rozpočtových kapitolách mohou započítávat jen do druhé kategorie. V našem případě se tak samotné čisté výdaje na obranu rázem propadají o deset až dvacet miliard korun,“ odhadl zdroj.
Dosavadní čarování s čísly Česku neprojde i proto, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa do všech položek vidí a na posilování obrany trvá. Právě Trump loni přiměl evropské státy NATO a Kanadu, aby dosud vynakládané peníze začaly razantně navyšovat.
Ať už se nezaklínají bezpečností, zní z opozice
Škrtnutých 21 miliard korun bude podle exministryně obrany Jany Černochové (ODS) armádě obrovsky chybět. Varovala před zastavením modernizace posádek a dalších nemovitostí, která podle ní musí jít ruku v ruce s velkými zbrojními zakázkami.
Navzdory slibům vlády o posilování obrany a bezpečnosti letos nedopadne dobře ani ministerstvo vnitra. Oproti resortu obrany si dokonce ve srovnání s loňskem pohorší přibližně o 1,4 miliardy korun.
Exministr vnitra Vít Rakušan upozornil, že o desetinu mají klesnout rozpočty Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace či Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost. „Ať už se nikdy nikdo z Babišovy vlády nezaklíná bezpečností, evidentně tam peníze nejdou,“ prohlásil. A poukázal na skutečnost, že ve srovnání s návrhem rozpočtu minulé vlády vzrostly výdaje v zemědělství, a to o téměř osm miliard korun.
