Investoři slaví, index Dow Jones je poprvé nad 50 tisíci body

Je to velmi podivně sestavený index. Bez nadsázky by dnes takový neobstál ani jako návrh seminární práce na vysoké škole. Jenže když index Dow Jones dva novináři Charles Dow a Edward Jones v roce 1896 poprvé publikovali, nic lepšího nebylo, a tak se jim i s tím podařilo dobýt svět a učebnice ekonomie.

Indexu dvou zakladatelů deníku Wall Street Journal se nyní podařilo dostat nad 50 tisíc bodů, což je samo o sobě číslo, které nic neříká, ale ani ne přede dvěma roky jsme slavili 40 tisíc. 20 tisíc index prolomil v roce 2017 a 10 tisíc v polovině roku 1999. Zažil však i propady, jako když v říjnu 1987 v černé pondělí smazal čtvrtinu bodů, na začátku pandemie odepsal třetinu své hodnoty a během finanční krize dokonce polovinu. Aniž bychom to museli příliš vysvětlovat a očišťovat o inflaci, tak je vidět, že index dobře měří, zda se nám ekonomicky daří či nikoli.

V tom se od jiných indexů, jako je mnohem mladší S&P 500, příliš neliší. Liší se ale v tom, že neměří 500 firem, ale jenom 30, a zejména v samotném výpočtu indexu. Zatímco používanější indexy dávají větší váhu větším firmám, jako je třeba Apple, Dow Jones váhu určuje podle ceny akcií. Stane se tak snadno, že index dává větší váhu společnosti Caterpillar než Microsoftu, který je dnes desetkrát větší.

K tomu není žádný hlubší filozofický důvod, zkrátka to tak tehdy oba zakladatelé udělali a index se stejným způsobem měří dál. Ostatně už jenom kvůli tomu, že by byla škoda ztratit data sbíraná po 130 let. Přesto se změny děly. Index začínal jako vážený průměr cen akcií dvanácti největších průmyslových firem v USA, od roku 1928 je jich 30 a „průmysl“ je dnes natolik široké slovo, že je mezi nimi několik bank i karetních společností. Jen finanční a technologické firmy tvoří polovinu výsledku a onen původní průmysl pak jen osminu (připomínám že průmyslového!) indexu.

Sestavování indexu s sebou nese i obrovskou míru arbitrárního rozhodování. Nejlépe to bylo v posledních letech vidět v srpnu 2020, kdy se vedení indexu rozhodlo, že nahoru letí technologie, a protože se více z nás zavře doma, je potřeba je nadvážit. Do indexu tak přidali společnost Salesforce, a to namísto Exxon Mobilu, což je titul, který indexu Dow Jones slušel devět dekád, ale pandemie ukazovala na to, že ropa může být minulostí.

Ostatně možná si vzpomeneme na to, že na chvíli se prodávala za zápornou cenu. Dopadlo to ale úplně obráceně. Od té doby Exxon Mobil vyrostl o 280 procent a Salesforce ztratil 30 procent. Proto i porovnávání minulých čísel s těmi současnými není tak přímočaré jako u konkurenčních indexů. I když konkurenčních ne tak nutně, Dow Jones index dnes vlastní S&P vydávající S&P 500.

Přesto lze výdrž pradědečka akciových indexů obdivovat. Dow Jones index si prošel na cestě k 50 tisícům celou řadou zvratů. Zažil 24 amerických recesí, dvě pandemie, finanční krizi, 11. září a internetovou horečku, Velkou hospodářskou krizi, dvě světové války, 25 amerických prezidentů a 20 ze 30 firem v indexu v době jejího založení ještě neexistovalo – nebo klidně 16, pokud bychom firmy jako JPMorgan Chase datovali zpátky k původním zakladatelům a firmám, z nichž se transformovaly do současné podoby.

A pokud bychom nepočítali předchůdce Chevronu a Honeywellu v podobě Texas Company a Allied Chemicals z původní dvanáctky firem z roku 1896, ani z té rozšířené třicítky z roku 1928 dodnes v indexu nezůstal vůbec nikdo. I to ukazuje, jak moc se proměnil svět za 130 let a 50 tisíc bodů existence indexu Dow Jones. Indexu, který má celou řadu chyb, ale stále má mezi investory svoji oblibu a místo, a to nejen z nostalgie.