Rozvíjet ve střední Evropě biotechnologickou firmu je nesmírně troufalé, říká šéf Sotia

Vědec a ředitel společnosti Sotio Radek Špíšek

Vědec a ředitel společnosti Sotio Radek Špíšek Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Vědec a ředitel společnosti Sotio Radek Špíšek
Vědec a ředitel společnosti Sotio Radek Špíšek
3
Fotogalerie

Nádorová onemocnění jsou momentálně největší výzvou medicíny i lékařského výzkumu. Firma Sotio ze skupiny PPF, jedna z hrstky ambiciózních biotechnologických společností ve střední Evropě, řeší jeden z největších problémů současné civilizace, vývoj léků hned na více druhů rakovinných bujení. Jde o výzkum, který je zatraceně drahý a potenciálně i obdobně nevděčný. Sotio stojí skupinu PPF ročně stovky milionů korun, firma má ale momentálně v ruce silné karty, které hodlá vyložit během nadcházejících dvanácti měsíců. „Letošní rok je zásadním milníkem, který do značné míry rozhodne o tom, co se Sotiem bude dál," říká Radek Špíšek, šéf firmy, která může svět přiblížit dlouhověkosti. Pokud jí na to ovšem zbydou peníze.

Jste na dlouhé cestě k řešení jednoho z největších problémů lidstva, rakoviny. Jak daleko jste od cíle, ať už v jakékoli jeho podobě?

Pokud jde o vývoj nových léků, cesta od objevu nadějné látky v laboratoři až po uvedení na trh trvá 8 až 12 let, než se projde všemi fázemi klinického hodnocení. V současnosti máme tři takové programy, tři látky, kde se nám převod z laboratoře do fáze klinických studií povedl a u všech jsme teď někde ve fázi, kdy na konci tohoto roku bychom měli vědět, zda data jsou nadějná a jestli nás opravňují k zahájení posledního kroku v hodnocení, kterým je registrační studie, neboli fáze 3 klinického hodnocení. To je poslední fáze, která když dopadne dobře, stane se z toho lék a objeví se na trhu. 

Dokážete vyčíslit pravděpodobnost, že takový scénář nastane? 

Měli bychom to vědět do konce roku, pro všechny tři přípravky pak do poloviny příštího roku. Pokud úspěšně projdou druhou fází takzvaného klinického hodnocení, je šance na uvedení na trh nějakých 30 až 40 procent. Momentálně jsme v časných fázích, v tuto chvíli odhaduji pravděpodobnost našeho úspěchu někde kolem dvaceti procent. Úplně na začátku výzkumu to bylo hluboko pod jedním procentem.

VIDEO: Výpadky ve výrobě i zvýšená nemocnost. Šéfka lékového úřadu vysvětlila, proč Česku chybí léky

Video placeholde
• Markéta Volfová, Lukáš Červený

V průběhu rozhovoru vám volala s žádostí o schůzku asistentka paní Kellnerové. To mě vede k otázce, jak se proměnila pozice Sotia ve skupině po odchodu pana Kellnera?

To je zatím těžké říct, protože celá skupina prochází změnami v souvislosti s příchodem pana Šmejce. Ale jednoznačně máme podporu jak od rodiny, tak od managementu PPF ve smyslu, že projekt Sotio pokračuje dál. Pan Kellner byl do projektu do projektu nadšený, měl k Sotiu velmi blízko a účastnil se i poměrně detailních schůzí a bavilo ho to. Těch deset let, kdy se o to intenzivně zajímal, se těžko rychle dohání. Pan Šmejc i rodina mají ambici pochopit problematiku Sotia, ale bude trvat tak dva roky, než se jim to podaří. Mám na mysli komplexitu našich aktivit i byznysového prostředí, kterému se snažíme konkurovat. Onkologický výzkum je totiž extrémně kompetitivní oblast. A to, že se z Česka snažíme konkurovat západním a americkým biotechnologickým firmám, je troufalé a složité.

A upřímně, dává to smysl? Třeba americký biotechnologický sektor musí praskat ve švech a třeba dělají na tom samém. A to nemluvím o Asii.

Smysl to dává, i když je to určitě výzva. Talenti, expertiza, odborné i byznysové zkušenosti se koncentrují na západním a východním pobřeží Spojených států. Pak trochu západní Evropa, ale to je chudý příbuzný. Ve střední Evropě pak jde o ojedinělé vlaštovky. A my jsme si toho vědomi. Konkurence je velká a poslední dva roky je v biotechnologiích všechno špatně kvůli ekonomické krizi i menšímu apetitu investovat do něčeho tak riskantního, jako je tento sektor. Řada menších firem je zvyklá na to, že každé dva roky jdou za investory a shání peníze na další fáze svých klinických hodnocení, teď se jim to ale nedaří. Biotech je poslední dva roky na dně, je extrémně utlumená investiční aktivita. Naše velká výhoda je v tom, že nemusíme projekty zpomalovat díky tomu, že máme v zádech spolehlivého investora. 

Pan Kellner byl vůči Sotiu srdcař, lze očekávat, že nové vedení skupiny může být pragmatičtější, nehrozí nějaké „zúžení mantinelů"?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!