E15: Po loňských ztrátách vykázal ArcelorMittal Europe letos už tři čtvrtletí za sebou provozní zisk. Je obrat k lepšímu vidět i v ostravské huti?
Hlavní důvody dobrých výsledků ArcelorMittal Europe jsou lepší podmínky na trhu a nižší náklady. K tomu se přidávají efekty z optimalizačních opatření, která firma udělala v minulosti především v západní Evropě. V Česku zažíváme pomalý růst. Naše marže jsou lepší a stabilní, ale poptávka po oceli neroste tak rychle jako jinde v Evropě.
E15: Proč je na tom západní Evropa lépe?
Snížily se výrobní kapacity. Automobilový průmyslu, který se na odbytu západoevropských hutí podílí velkou částí, vzrostl o šest procent za poslední tři čtvrtletí. V Ostravě nejsme na české automobilky tak navázaní. Také jsme v Česku neprováděli zásadní optimalizační opatření a neosekávali výrazně náklady ve srovnání s loňským rokem. Pomohl nám jen pokles cen železné rudy.
Teď využíváme naplno výrobní kapacitu a snažíme se ji ještě zvýšit. Ale nastartovat třetí pec by znamenalo skokově zvednout produkci o 30 procent. Pochybujeme, že by trh takové množství vstřebal
E15: Ve kterých odvětvích se poptávka po vaší oceli nejvíce zlepšila?
Ve strojírenství. Roste i odbyt polotovarů pro naši výrobu trubek, které pak jdou dál do přepravy ropy, plynu a obecně do energetiky. Bohužel stavebnictví je pořád na stejné úrovni. Řada našich produktů v něm přitom nachází největší uplatnění.
E15: Po vypuknutí krize jste museli zastavit provoz jedné vysoké pece. Teď jedete na plnou výrobní kapacitu. Za jakých podmínek by mělo smysl znovu spustit třetí vysokou pec?
Příští rok i při očekávaném růstu se evropská poptávka po oceli bude pořád pohybovat 20 procent pod objemem z doby před krizí. Takže není důvod rozjíždět třetí vysokou pec. Teď využíváme naplno výrobní kapacitu a snažíme se ji ještě zvýšit. Ale nastartovat třetí pec by znamenalo skokově zvednout produkci o 30 procent. Pochybujeme, že by trh takové množství vstřebal.
E15: Jak můžete ze stávajících zařízení vymáčknout více oceli, abyste rostoucí spotřebu pokryli?
Pořád jsou mezi jednotlivými částmi výroby úzká místa. Ta se snažíme odstraňovat, aby byl výrobní tok plynulejší. Snižujeme délku prodlev ve výrobě. Díky lepší organizaci údržby zvyšujeme dobu provozuschopnosti zařízení. Proti loňskému roku vidíme zlepšení a věříme, že tím do budoucna z celého výrobního řetězce dostaneme více oceli. Ale pořád nemluvíme o zvýšení výroby o 30 procent. Bavíme se o růstu trhu o tři až pět procent ročně.
E15: Pocítili jste nějak krizi ve vztazích mezi EU a Ruskem kvůli Ukrajině?
Sankce uvalené na obchod s Ruskem nás přímo nepostihly. Z Ruska kupujeme železnou rudu a kvůli krizi jsme zaznamenali určité problémy v logistice, protože velká část vlaků k nám jezdila přes Ukrajinu. Nicméně těžaři našli alternativní dopravní cesty. Kvůli krizi však oslabily výrazně obě měny, jak ruský rubl, tak ukrajinská hřivna.
E15: Jak se vás to dotklo?
Ruští a ukrajinští výrobci díky tomu mohou prodávat své výrobky na středoevropském trhu levněji. S touto konkurencí se už potýkáme. A jejich aktivita ještě poroste. Ukrajinské firmy oslabení měny využívají i k tomu, aby našly náhradu za ruský trh, kam před krizí vyvážely. Teď se do Ruska nedostanou, tak svou produkci musí uplatnit jinde. Uvidíme, jak se s tím Evropa vypořádá.
E15: Chcete, aby EU zvýšila cla na dovoz oceli?
Když z Ukrajiny bude oceli přicházet příliš, budeme muset spolupracovat s Evropskou komisí na obchodních opatřeních, která dovoz omezí. Stejně jako to v podobných případech dělají Spojené státy. Ty umějí být velmi rychlé. V EU je to naopak pomalý proces. Komise je v oblasti obchodu spíše liberální, což dostává ocelářství pod tlak.
E15: Evropská unie chce naopak dál uvolňovat vzájemný obchod s Ukrajinou.
Velmi pozorně to sledujeme. Může to pro nás být další hrozba. Největší dopad by totiž byl v naší části Evropy, protože je to na Ukrajinu blízko.
E15: Je pořád ve hře předkrizový plán na kompletní modernizaci a výměnu technologie ostravské ocelárny?
Plán máme a čekáme na ten správný čas pro jeho uskutečnění. Musíme mít jistotu, že ocelárna bude udržitelná ve velmi dlouhém časovém horizontu. Klíčovou roli tady sehrává vláda, která vytváří podnikatelské prostředí. Třeba výší poplatků za obnovitelné zdroje. Česko má nejvyšší poplatek v Evropě. Vláda v tom už nějaké kroky podniká, uvidíme, jak to dopadne. Potřebujeme, aby vytvořila rovné podmínky pro všechny v tomto regionu.
E15: Narážíte na německé výrobce, kteří platí výrazně méně na obnovitelné zdroje než vy?
Když srovnáte náš poplatek s německým, je více než třicetkrát vyšší. Proč bychom měli mít tak rozdílné podmínky? Další věc je ochrana životního prostředí, která je v našem regionu, pokud jde o emisní limity, velmi striktní. Na rozdíl třeba od Rakouska, Slovenska, Německa či Polska. Když se podíváte na naše investice v uplynulých letech, vynakládali jsme peníze jen za snižování dopadů na životní prostředí.
E15: Takže po vládě chcete snížení cen elektřiny a emisních limitů, které musíte plnit?
Ne, určitě se nebavíme o snižování emisních limitů. Už teď i ty přísné limity plníme a další projekty s pomocí dotací dokončíme příští rok. Nicméně doufám, že se tyto limity nebudou ještě zpřísňovat, což by vyžadovalo další investice. Už teď máme nejlepší technologie. Každé další snížení emisí o malé procento by si vyžádalo nepřiměřeně vysoké investice ve stamilionech eur.
E15: Kdybyste v Česku neplatili ani korunu na obnovitelné zdroje, dávalo by ekonomický smysl modernizovat ocelárnu?
Ne, určitě ne. Snížení poplatků za obnovitelné zdroje je nutné zejména proto, abychom měli rovné podmínky na trhu s ocelí jako naše konkurence v Evropě.
E15: Tak jaké další podmínky musí být splněny?
Rádi bychom viděli ze strany vlády nějakou podporu tak velké investice, ať už ze strukturálních fondů EU nebo odjinud.
E15: Proč by vám měla vláda dávat dotace na čistě byznysovou investici?
Dotace není to správné slovo. Podívejte se třeba na Hyundai nebo Škodu. Když vymění výrobní technologii, získají pobídky nebo podporu, která může být financována v rámci EU nebo daňových úlev. To je forma podpory, která nás zajímá. Musíme vidět ochotu vlády k takovému kroku.
E15: Na jedné straně si stěžujete na drahou energii, na druhé odmítáte evropskou politiku zaměřenou na zvyšování energetické efektivity. Investice do energetických úspor by pro vás měly být výhodné, nebo ne?
Bez ohledu na evropskou politiku máme jako energeticky náročná firma několik projektů na snížení spotřeby energie. Teď budeme v naší elektrárně stavět nový kotel, který nahradí čtyři staré bloky. Pomůže nám plnit emisní limity, ale také zvýší energetickou účinnost. Nové technologie na výrobu oceli také sníží spotřebu energií.
E15: Proč je tedy z řad energeticky náročného průmyslu takový odpor vůči evropské politice požadující vyšší efektivitu a energetické úspory?
Evropa není izolovaná. Když uvnitř stanovíme tvrdé politické cíle, ztratíme schopnost konkurovat na světovém trhu.
E15: Kdyby vás tato politika nutila snižovat náklady na energie, vaše konkurenceschopnost by se přece zlepšila.
To je pravda, ale když se podíváte na evropské výrobce, už dnes jsou energeticky efektivní či dokonce lepší ve srovnání s jinými zeměmi. Když po nich chcete další úspory energií, musí do toho významně investovat. Je to stejné jako s ochranou životního prostředí. Když už jste na nízkých hodnotách emisí, každé další snížení je extrémně drahé. Nebavíme se tady o investicích za pár milionů eur. Abychom je zaplatili, potřebujeme mít adekvátní marži. Jenže cenu výrobků určuje světový trh, ne my.
E15: V létě jste oznámili vytvoření společného podniku s polskou energetickou společností Tauron, do něhož jste převedli své elektrárny. Proč jste tento krok udělali?
Naším hlavním byznysem je výroba oceli a do té chceme investovat. Elektrárna je pro nás strategická. Proto jsme hledali partnera, který je expert na její provozování. Tauron takový hráč je.
E15: Takže jste hledali někoho, kdo se s vámi podělí o nutné investice do nového kotle?
Ve společném podniku máme každý podíl 50 procent, o tuto investici se proto dělíme. Ušetřené peníze budeme moci v budoucnu použít do zlepšení výroby oceli, která je jádrem našeho podnikání.
E15: Zlevní se vám díky vstupu Tauronu energie pro vaši výrobu?
Pokud se jim podaří zlepšit účinnost produktivitu elektrárny, určitě se to promítne i do poklesu našich nákladů.
E15: Kolik z vyrobené elektřiny a tepla bude huť odebírat?
Až 90 procent energie spotřebujeme v huti.
E15: Jaký efekt ze spojenectví bude mít Tauron, když pro svůj byznys využije jen 10 procent vyrobené energie?
Dostanou se na český trh s energiemi. Pokud budou chtít, mohou zvýšit kapacitu elektrárny. Jako huť bychom neměli zájem zvyšovat její kapacitu, protože ta stávající nám stačí. Díky zvýšení kapacity se mohou stát významnějším hráčem na českém trhu.
Tapas Rajderkar (51)
Do skupiny ArcelorMittal nastoupil v roce 2002, kdy začal působit jako finanční kontrolor v rumunské firmě Mittal Steel Galati. Později se stal ředitelem pro prodej trubek a ředitelem evropských jednotek zaměřených na automobilový průmysl. Předsedou představenstva ArcelorMittal Ostrava se stal v říjnu 2011. Po absolvování vysokoškolského studia se zaměřením na finance v indické Kalkatě pracoval jako finanční ředitel v největším indickém nakladatelství Bennett Colman.
