Snižování rozpočtu kvůli slevám na jízdné? Šéfka Akademie věd Zažímalová: Vůči nám je to nefér | E15.cz

Snižování rozpočtu kvůli slevám na jízdné? Šéfka Akademie věd Zažímalová: Vůči nám je to nefér

Pavel Otto

Akademii věd ČR vede botanička Eva Zažímalová od minulého března. Jejím hlavním úkolem je přesvědčovat vládu o tom, že ve srovnání například s německými vědeckými ústavy jsou ty české jejich chudými příbuznými. Zažímalovou podle jejích slov mrzí, že politická reprezentace přestala používat termín věda. „Přitom výzkum či inovace bez vědy a vědců dělat nelze.“

Do čela Akademie věd ČR jste nastoupila více než před rokem. Co považujete za úspěch, a co se naopak nepovedlo?

Na hodnocení toho, co se povedlo a co se nepovedlo, uplynula příliš krátká doba. Koncepční věci jsou dlouhodobějšího charakteru. Už při svém nástupu jsem jasně řekla, že nechci dělat žádnou revoluci a doufám, že zachovávat kontinuitu se mi daří. Jsou ale věci, které přicházejí nečekaně a je třeba na ně adekvátně reagovat.

Vaši předchůdci se potýkali hlavně s rozpočtem pro vědu a výzkum. I vám dělá starosti?

Dlouhodobě je největším problémem nepředvídatelnost financování. I když v posledních letech k žádným dramatickým změnám nedošlo a prostředky vynakládané státem na vědu mírně stoupají, teprve v loňském roce se rozpočet Akademie věd dostal na úroveň konce minulé dekády. To je dost děsivé.

Proč?

Mimo jiné proto, že v tom není započítaná inflace. A navíc ceny vědeckých přístrojů, bez nichž se žádný experimentální obor neobejde, stále dramaticky rostou. Kdybych toto všechno započetla, jsme ještě pod rokem 2009. Tedy v období před ekonomickou krizí a úspornými opatřeními. I tento fakt je zdrojem nejistoty.

Duka: Evropa se dostala do situace totálního chaosu

Máte nějaké garance od vlády?

Bohužel ne. Nevíme, jestli bude brát vědu jako svoji prioritu, kterou vyjádří investovanými penězi. Pro nás to není vůbec příjemné, protože musíme uvažovat a plánovat roky dopředu. Navíc si konkurujeme a jsme srovnáváni s celým světem, nejde o „přetahování“ v Česku.

Můžete uvést konkrétní čísla?

Akademie věd dostává nyní od státu přímo jako instituce dotaci v průměru pět miliard korun na rok. To je asi jedna třetina našeho celkového rozpočtu. Další zhruba třetinu si jednotlivé ústavy vysoutěží v grantech a zbytek si „vydělají“ svou činností. Typicky to jsou poplatky, které z osmdesáti procent tvoří platby za licence na lékové patenty profesora Antonína Holého. Směřují do Ústavu organické chemie a biochemie, kde působil.

Kolik byste v ideálním případě od státu potřebovali?

Evropské instituce, které jsou svojí velikostí a strukturou práce srovnatelné s Akademií věd, dotuje stát z více než dvou třetin. Například u ústavů německé Společnosti Maxe Plancka je to z osmdesáti procent a u ústavů Helmholtzova společenství ze sedmdesáti procent.

Dobře, ale vaše ústavy, které se věnují humanitním či sociálním vědám, na tom tak špatně jako v průměru celá Akademie věd nejsou.

Je to tím, že jsou většinou malé a že jde o obory, které nejsou experimentální. Zjednodušeně řečeno jim pro výzkum stačí stůl, počítač a přístup do knihoven a archivů. Naopak přírodovědné nebo inženýrsky zaměřené ústavy dostávají leckdy méně než třetinu peněz, které reálně potřebují. To je už vražedné.

Daří se vám o tom přesvědčovat premiéra Andreje Babiše, pod něhož věda a výzkum spadají?

Loni jsme s tehdejším vicepremiérem pro vědu, výzkum a inovace Pavlem Bělobrádkem podepsali prohlášení, že rozpočet pro nás a vysoké školy se bude každoročně zvyšovat o pět procent, tak aby státní podpora v budoucnu dosáhla sedmdesáti procent. Současná vláda toto prohlášení nezrušila.

Komentář Bohumila Pečinky: To není převrat. To je pomsta

Jak to vypadá letos?

Když budu vycházet ze střednědobého výhledu, prohlášení by mohlo být naplněno. Ale říkám to velmi opatrně, protože za dobu, co jsem ve funkci, se situace několikrát výrazně změnila.

Narážíte na rozhodnutí vlády zlevnit jízdné dětem a seniorům, které má jen letos připravit celou oblast vědy a výzkumu včetně univerzit o 900 milionů korun?

U Akademie věd by byl propad 100 milionů. Pan premiér to zdůvodňoval tím, že každé kapitole byl rozpočet snížen podle toho, kolik měla na konci loňského roku nespotřebovaných peněz. Vůči nám to ale bylo velmi nefér. Nespotřebovali jsme asi 65 milionů, přičemž drtivou většinu z toho nám ministerstvo financí poskytlo až na přelomu listopadu a prosince na jasně vymezené stavební akce. Za pouhý čtvrtrok opravdu nebylo v lidských silách je utratit.

A současná situace?

Nedávno jsme dostali z ministerstva informaci, že nám oněch 100 milionů zatím nechají, protože slevy na jízdném není možné realizovat v původně plánovaném termínu. Ale jak to bude na podzim, nevím. Ústavům bychom peníze určitě nevzali. Museli bychom ale snížit investice do přístrojů, na plánované stavební akce či podporu mladých vědců. Tam už citelně chybí každý milion.

Babiš žádá hodnocení výzkumných center, jejichž výstavba dotovaná EU stála padesát miliard korun. Obává se, že se nemusejí po roce 2020 uživit. Budou nadále udržitelná?

Nechci hodnotit, zda byla všechna postavena na základě rozumného byznys plánu. Jen bych upřesnila, že s pomocí evropských peněz vznikly jak velké infrastruktury, jako je například ELI Beamlines v Dolních Břežanech, tak i centra jako BIOCEV ve Vestci nebo brněnský CEITEC. Centra si organizace postavily proto, aby mohly lépe provádět svůj vlastní výzkum. Infrastruktury pak mají sloužit pro celou vědeckou komunitu v daném oboru, a to včetně zahraničních pracovišť.

Šéf pražské ODS Portlík: Co se děje v metropoli, to už si další roky nemůžeme dovolit

Takže by se měla uživit díky nim?

Třeba ELI Beamlines, které je součástí evropské laserové infrastruktury, je vůbec největší vědecký investiční celek v Česku. Jeho mateřskou organizací je náš Fyzikální ústav. Pokud jde o udržitelnost infrastruktur a center do budoucna, většina z těch, co spadají pod nás, bude schopná se o sebe postarat. Některá si vedou dobře mimo jiné i proto, že poznatky ze základního výzkumu úspěšně přetavují do aplikací. Nezískávají tedy jen veřejné peníze, ale i firemní.

Centra, která to nedělají, zaniknou?

To nevím, do všech nevidím. Záleží také na vysokých školách nebo rezortních ústavech, které jsou jejich mateřskými organizacemi. Problém ale může být s celou evropskou infrastrukturou ELI.

Z jakého důvodu?

Vzhledem k objemu peněz, které spotřebuje na provoz. Cílovým stavem pro financování ELI má být založení Evropského výzkumného konsorcia ERIC. Jeho přípravy se v posledních měsících zintenzivnily, takže věřím, že vznikne. Zpočátku bude možná redukované, ale pak se snad připojí i další země. Zatím jsou tři základní pilíře – ELI Beamlines u nás a další pracoviště v Maďarsku a Rumunsku. Velký zájem o přistoupení projevuje Itálie. Paradoxně nám může pomoci brexit, protože Britové teď mají velký zájem stát se členy konsorcia, aby získali k ELI přístup. Pravděpodobně do něj později vstoupí i další evropské země nebo Spojené státy.

Jak bude konsorcium fungovat?

Jeho členové si mezi sebou budou rozdělovat přístup k ELI pro svůj vlastní výzkum a v daném poměru ho budou i financovat.

Politické strany jsou plné parazitů, kteří řeší malichernosti, říká mediální analytik Kartous

Už jsou hotové analýzy udržitelnosti center?

Za infrastruktury a centra odpovídá ministerstvo školství, které provedlo jejich mezinárodní hodnocení. U infrastruktur záleží mimo jiné na tom, kolik služeb a v jakém rozsahu budou poskytovat nemateřským organizacím. Některé evidují velký zájem firem a nežádají tolik peněz od státu, jiné jsou na tom opačně. Rozhoduje to, nakolik je daná infrastruktura atraktivní pro další partnery včetně průmyslu.

Zasáhne do tohoto procesu vládní rada pro výzkum, vývoj a inovace?

Plánuje navštívit všechny infrastruktury a centra a pobavit se s jejich vedením o tom, jaké vidí reálné možnosti svého financování.

Kolik bude stát provoz ELI Beamlines?

Jeho infrastruktura ještě není dobudovaná. Ale žádné peníze na tyto účely už nežádáme. Na provoz je v návrhu rozpočtu Akademie věd na příští rok vyčleněno 210 milionů. Dalších 250 milionů pak poskytne ministerstvo školství. Jsou to ale plánované prostředky, nespadly z nebe. V současnosti se už začínají vypisovat tendry na jednotlivé zahraniční vědecké projekty, které by se v Dolních Břežanech realizovaly. Ty by také přinášely finanční zdroje.

Co všechno bude břežanské ELI tvořit?

Když to hodně zjednoduším, půjde o čtyři velké lasery, z nichž každý bude mít naprosto unikátní parametry a bude se tak hodit pro různá využití. Dokončení dvou má ale mírné zpoždění ze strany dodavatelů. Tři by měly začít fungovat do konce roku a poslední do příštích prázdnin. Bude ze všech největší a s parametry, které zatím žádný jiný laser na světě nemá.

A další centra jako BIOCEV nebo CEITEC?

Nyní jsou ve fázi udržitelnosti. Na podporu především BIOCEV má Akademie v rozpočtu zhruba 80 milionů korun.

Jean Pisani-Ferry: Češi by se měli připravit na konec své měny, nastal čas na reformu eurozóny

Nakolik by se podle vás mělo změnit složení vládní vědecké rady?

Mimochodem, z názvu rady pro výzkum, vývoj a inovace slovo věda úplně zmizelo, což nám vědcům poměrně hodně vadí. Nechápu, proč politici termín věda nepoužívají a nahradili ho výzkumem, vývojem a inovacemi. Ty se přitom bez vědy a vědců neobejdou, z mého pohledu je věda nadřazená výzkumu a vývoji. A co se týče složení rady, několika jejím členům skončí v září mandát. U těch, kteří mohou ještě jednou kandidovat, bych byla velmi ráda, aby pokračovali. Minimálně proto, že by se na rozdíl od nových členů nemuseli několik měsíců rozkoukávat.

Na přelomu roku byly velké tlaky ze strany vlády na to, aby se složení rady zásadně změnilo. Už pominuly?

Zatím se zdá, že ano. Rada je poradní orgán vlády, který má ale i určité exekutivní pravomoci. Její klíčová úloha spočívá v návrhu na rozdělení několika desítek miliard korun mezi Akademii věd, vysoké školy, další výzkumné organizace a Grantovou a Technologickou agenturu. A zcela zásadní je, že rada určuje způsob hodnocení všech výzkumných organizací.

Eva Zažímalová (63)
Vystudovala biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1983 pracovala jako vědecká pracovnice v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, který v letech 2007–2012 vedla. V roce 2013 byla jmenována profesorkou anatomie a fyziologie rostlin, ve stejném roce se stala členkou rady Akademie věd, v níž se mimo jiné zabývala hodnocením vědecké a odborné činnosti jednotlivých pracovišť. Je vdaná, má dceru a syna.
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud