Thu Nga Haškovcová: Dialog soudců a advokátů se v Česku nenosí

E15: Svou kancelář jste před časem sloučila s velkým mezinárodním hráčem DLA Piper. Proč?

Naši klienti působili v mnoha případech i v zahraničí. Spojení s mezinárodní sítí proto dávalo smysl. Můžeme nabízet mnohem kvalitnější služby. Nabídka od DLA Piper přišla spolu s dalšími nabídkami přesně v době, kdy jsme se tím zabývali. Pro DLA Piper spojení s námi zase znamená, že bude moci lépe získávat lokální klientelu. Firma totiž chce být silná i na místním trhu.

E15: Budete hledat partnery pro další posílení?

Každá kancelář by v zájmu dalšího růstu měla být pružná. Když se vyskytne dobrá příležitost, určitě nic nevylučujeme.

E15: Liší se práce ve vlastní kanceláři a ve velké mezinárodní struktuře?

Ve vlastní firmě jsem měla odpovědnost jen sama za sebe. Ale vedla jsem kancelář tak, že kolegové po začlenění do DLA Piper nepocítili kulturní šok. V globální síti je o něco více byrokracie, ale ne v neúnosné míře.

E15: Je vaše fúze výrazem nějakých hlubších proměn na advokátním trhu?

Jde o pokus reagovat na podmínky trhu. Loni a předloni nastaly velké změny, někteří velcí globální hráči z České republiky odešli. DLA Piper zvolil opačnou cestu a hodlá zde posílit.

E15: Proč je český trh pro právníky tak těžký?

Konkurence v Česku byla vždy velmi silná. Bylo to i tím, že v rámci střední Evropy byl český trh právních služeb vždy vyspělejší. Také jsme začali s privatizací mnohem dříve než v okolních zemích. Dříve se tu proto etablovaly i zahraniční kanceláře. Obrovské příležitosti k expanzi a získání know-how se ve stejné době otevřely i pro domácí hráče. Právníci získali cenné zkušenosti již na začátku devadesátých let. Šikovných advokátů a ambiciózních kanceláří je tady díky tomu hodně. Třeba v Polsku nebo v Rumunsku má trh výrazně větší zpoždění.

E15: Mají místní právníci v získávání klientů výhodu proti zahraničním soupeřům?

Původně měly domácí kanceláře určitě lepší lokální vazby. Dokázaly od samého začátku růst se svými klienty. Navíc mentalita lidí je taková, že lokální podnikatel jde nejdříve za místní a nikoli mezinárodní kanceláří.

Vyrovnání rozdílů mezi Prahou a ostatními kraji je pro Česko jednou z největších výzev. Například v Polsku realitní investoři nakupují v nejrůznějších městech, nejen ve Varšavě

E15: Znamená velká konkurence, že tuzemský trh přestane být v advokacii pro další hráče zajímavý?

Trh není jednoduchý, ale na atraktivnosti neztrácí. Česká republika stejně jako další země v regionu zažívá nové období prosperity. Proto lze očekávat i zvýšenou poptávka po právních službách. Zvláště u kanceláří, které poskytují sofistikovanější servis.

E15: Jinými slovy: ekonomický růst přináší advokátům větší byznys díky rostoucímu počtu fúzí a akvizic?

Nákupy a prodeje firem probíhaly i v krizi. Měly však jiný strategický význam. V recesi se odehrávají spíše konsolidace celků, v době růstu převažují akvizice, jejichž smyslem je další expanze. Mnohem více je rozdíl mezi krizí a růstem vidět u nemovitostí.

E15: Nemovitosti jsou větší houpačka?

Realitní byznys je hodně citlivý na ekonomické cykly. Jakmile je krize, investoři stahují z nemovitostí peníze, banky nepůjčují, nikdo nestaví. Ale když se obnoví stabilnější růst, jde ruku v ruce i oživení developerských aktivit a poptávky po nemovitostech.

E15: To je to, co zažíváme teď ?

Lze to tak říct. Část developerů dokonce začala sázet na spekulativní výstavbu. Nečekají na nájemníky či kupce a rovnou staví. To je známka oživení a vyšší konkurence mezi developery.

E15: V čem jsou silné stránky a slabiny současného realitního boomu?

Je to převis poptávky po dobrých nemovitostech. Těch je málo. Takže ceny hodně letí nahoru. Navíc stále přetrvává silná orientace na Prahu. O ostatní regiony je stále výrazně slabší zájem. Zvláště mezi zahraničními investory. Vyrovnání rozdílů mezi Prahou a ostatními kraji je pro Česko jednou z největších výzev. Třeba v Polsku realitní investoři nakupují v nejrůznějších městech, nejen ve Varšavě.

E15: V jakých sektorech se na poli fúzí a akvizic schyluje k čilejší aktivitě?

Živo je vždycky mezi technologickými společnostmi. A Česká republika má v tomto oboru co nabídnout. Know-how lidí v tuzemské technologické branži je na světové úrovni. Navíc jsou schopni se rychle rozhodovat. Tradičně panuje čilá aktivita i mezi výrobními firmami, zahraniční hráči hledají další možnosti expanze. Česká republika jim pro výrobu i vývoj nabízí velmi dobré zázemí.

E15: Je hodně zahraničních investorů, kteří přemýšlejí o vstupu do Česka?

Není to už taková vlna jako v devadesátých letech nebo v minulém desetiletí. Ale není jich málo. Hlavním rozdílem proti předchozímu boomu je expanze českých podniků do zahraničí. Především jde o počítačové a softwarové firmy. Tam pak poptávají naše služby. Právě v tom vidíme naši velkou příležitost.

E15: Potkávají se představy kupujících a prodávajících o cenách? Je hodně transakcí, které se nakonec neuskuteční?

Nedokončených transakcí je určitě méně. V krizi se běžně jednalo půl roku a nakonec k ničemu nedošlo. Teď je to spíš výjimka. Investoři jsou otevřenější a prodávající flexibilnější.

E15: V Česku působíte již dvě dekády. Proměnilo se od té doby právní prostředí?

E15: Je to i případ nového občanského zákoníku?

Myslím, že jsme se s ním docela dobře sžili. Pořád je ale z velké části nevyzkoušený. Rozhodně to není právní paskvil, jak se někdo obával.

E15: Kde je z hlediska byznysu Achillova pata českého práva?

Pokud máme právo interpretovat jen my advokáti, jsme hodně vynalézaví a dokážeme zákony aplikovat. Horší je, když máme se svou interpretací obstát u soudu. Soudci se k aplikaci nových norem dostávají ve srovnání s advokáty výrazně později, až když spor skončí u soudu. Nemají je proto tak zažité. Jsou to ale oni, kdo nakonec rozhodují. Možná by zlepšení stavu napomohl lepší dialog mezi advokáty a soudci. Jako funguje například ve Skandinávii. To se ale u nás zřejmě moc nenosí.