USA se s hospodářskými dopady pandemie vypořádají, o Evropu mám obavy, říká Švejnar
Pokud se koronavirová pandemie nevymkne neočekávaně z rukou, měl by už během příštích dvou až tří čtvrtletí přijít hospodářský růst založený na proočkování velké části světového obyvatelstva. Podle ekonoma a zakladatele výzkumného pracoviště CERGE-EI a profesora Kolumbijské univerzity v New Yorku Jana Švejnara budeme také svědky dvou protichůdných tendencí týkajících se globalizace. Na jedné straně povede zkušenost s pandemií k odklonu propojení ekonomik napříč zeměmi, protože mnohé podniky budou chtít mít své dodavatele blíže. Proti tomu ale půjde trend prohloubení globalizace díky větší digitalizaci a častějšímu využívání on-line nástrojů.
Lepší předpoklady k rychlému pokrizovému oživení ve srovnání USA vs. Evropa mají mít Spojené státy. „V Americe stejně jako v době recese před 12 lety po velké finanční krizi nasadí rázná opatření a udělají to, co bude potřeba, aby se ekonomika dostala zpět do rychlého chodu. O Evropu mám ale trochu obavy,“ říká Švejnar. Evropská unie není ve svém počínání jednotná. „Při situaci jako je pandemie, je potřeba přijímat opatření, která jsou do určité míry sjednocující. A v tomto ohledu Evropa zvláště po ekonomické stránce pořád ještě pokulhává,“ uvádí Švejnar v rozhovoru ze speciální série PFI Talks, který vznikl ve spolupráci platformy Prague Finance Institute při CERGE-EI a který si můžete pustit ve formě videozáznamu či podcastu.
Unijní fond obnovy, z něhož budou moci členské státy vyčerpat 750 miliard eur na oživení svých ekonomik, lze považovat za velký krok k federalizaci Evropy. Ani vysoké zadlužení na úrovni kolem 100 procent HDP ale podle Švejnara nové americké administrativě prezidenta Joea Bidena nezabrání v tom, aby v porovnání s érou Donalda Trumpa ještě posílila expanzivní fiskální politiku.
„Všichni si uvědomují, že je situace vážná a že je v tuto chvíli potřeba ekonomiku podpořit. Už nyní tak demokraté a republikáni jednají o dalším velkém rozpočtovém balíčku o objemu téměř jednoho bilionu dolarů. Obecně také očekávám větší důraz na přerozdělování příjmů a bohatství. Hlavní poradci a členové kabinetu, který se právě formuje, se budou snažit daňovým způsobem pomoci chudším vrstvám,“ popisuje Švejnar, co by mohla změna v Bílém domě znamenat pro americkou ekonomiku.
Ačkoli bude politika Joea Bidena méně zaměřená na bohaté lidi a podnikovou sféru, mohla by silnější fiskální expanze než za Trumpa pomoci dostat ekonomiku do poměrně silné konjunktury. Hospodářský růst by pak mohl přispět k tomu, že dluh v poměru k HDP nebude dál narůstat, míní česko-americký ekonom.
Na poli zahraniční politiky se bude Biden podle Švejnara snažit znovu vytvořit spojenecké vazby s Evropou, posílit vztahy s rozvojovými zeměmi a otevřít svět opět konkurenci a volnému obchodu. „Předvídat, jak se vyvine vztah Spojených států k Číně, je ale v tuto chvíli obtížné. Na jednu stranu bude určitě patrná snaha s ní být co nejvíce obchodně a investičně propojený, na druhou stranu si ale nová americká administrativa uvědomuje, že to není jen partner, ale také protivník,“ říká Švejnar.
I když bude snaha na straně Spojených států zmírnit současné napětí v ekonomických vztazích s Čínou, jednání nebudou snadná. „Myslím, že čínský prezident Si Ťin-pching má velice jasnou představu. Chce, aby Čína byla dominující nebo dominantní zemí, takže to nebude jednoduché nastavit ty mantinely a parametry tak, aby ve všech ohledech panovala spolupráce. Současně si také myslím, že Biden se bude snažit spolupracovat ve všech ohledech s Evropou, protože Evropa a Amerika dohromady stále ještě tvoří přes 40 procent světového HDP. To je váha a síla, se kterou by Čína potom musela vážně počítat,“ uvádí Švejnar.
Nyní ovšem čínský ekonomický růst pomáhá zpět na nohy pandemií narušené globální ekonomice. „Je pravda, že Čína je o čtvrtletí před Amerikou ve všem, co se událo. Velmi rychle a razantně si počíná v ozdravných opatřeních, takže pandemie tam má méně negativní dopad na ekonomiku, než je tomu v Americe nebo v Evropě,“ dodává.
U České republiky je podle spoluzakladatele CERGE-EI nyní klíčové, aby stát chytře použil peníze, které si je možné na finančních trzích levně půjčit, a předešel krachům perspektivních podniků. „Podnik může zkrachovat přes noc. Je to rychlé a velmi devastující. Naopak založit podnik, vypiplat ho a udělat z něj opravdu silnou společnost, ať už jakéhokoliv rozsahu, je nákladné, dlouhodobé a těžko uskutečnitelné. Stát má v tomto ohledu odpovědnost a může si podporu dovolit,“ soudí Švejnar. Kromě záchrany podniků je podle něj navíc vhodná doba na výstavbu infrastruktury, kterou Česko potřebuje.
„Všechny projekty, které mají pozitivní návratnost, jsou ospravedlnitelné, protože se financují za nízký úrok. Výstavba mostů, silnic, dálnic, železnic a investice do lidského kapitálu, což je také důležitá infrastruktura, přitom dává smysl nejen z ekonomického, ale i ze společenského hlediska,“ uzavírá.
Jan Švejnar (68) Profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, kde působí jako ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku. Do USA emigroval v mládí, kde v roce 1981 získal americké občanství. Po pádu komunismu založil při Univerzitě Karlově centrum pro postgraduální studium ekonomie CERGE-EI, z něhož vzešla řada českých ekonomů. Také při CERGE-EI založil myšlenkové centrum IDEA zaměřené na spolupráci při tvorbě hospodářské a sociální politiky. V roce 2008 kandidoval na post českého prezidenta, nakonec zvítězil Václav Klaus. Letos na jaře vedl tým ekonomů, který radil vládou zřízenému Ústřednímu krizovému štábu s reakcí na krizi vyvolanou opatřeními na ochranu zdraví během koronavirové pandemie. |
Autor Leoš Rousek je zakladatelem a majitelem společnosti Investorio zaměřené především na poradenství v oblasti vztahů s investory a médii. Mezi její klienty patří významné finanční společnosti, například mezinárodní divize skupiny Home Credit, INVESTIKA, investiční společnost a MONETA Money Bank.