Parlament ve Stockholmu tento týden schválil navýšení obranného rozpočtu na příští léta. Do roku 2025 by měl vzrůst o 27,5 miliardy švédských korun, což je zhruba čtyřicetiprocentní nárůst. Podle vlády země tímto způsobem reaguje na změnu bezpečnostního prostředí po anexi Krymu, dění v Kaliningradu a narušování vzdušného prostoru Ruskem. Ve Švédsku se zároveň debatuje o možném členství v Severoatlantické alianci.
Námořnictvo severské země by mělo dostat nové vybavení, pozemní a vzdušné síly čeká vylepšení zbrojních systémů. Plánuje se rovněž významné navýšení počtu vojáků, obnovit se mají i některé dříve zrušené jednotky. „Jde o největší investici od padesátých let,“ prohlásil ministr obrany Peter Hultquist podle AP.
Švédsko v posledních letech vydávalo na obranu kolem procenta domácího hrubého produktu, což je daleko méně než na přelomu tisíciletí. S ohlášeným navýšením by se mělo dostat na 1,5 procenta. To je stále pod hranicí dvou procent, které by měly na armádu vynakládat členské země NATO. I v alianci však doporučení respektují jen některé. Letos jejich počet vystoupá na deset.
Vláda ve Stockholmu se netají tím, že impulzem k rychlému navýšení výdajů je ruská hrozba. Švédsko upozorňuje na vzrůstající aktivity Moskvy v oblasti Baltského moře a Kaliningradu. V uplynulých letech si opakovaně stěžovalo na narušení svých vod a vzdušného prostoru z ruské strany.
Poslední větší incident se odehrál v září, kdy do švédského teritoria vpluly bez dovolení dvě korvety. „Nacházíme se v situaci, kdy je ruská strana ochotná použít vojenské prostředky k prosazení svých politických cílů,“ uvedl už dříve Hultquist.
Švédsko kvůli zmíněným incidentům už v roce 2018 obnovilo vojenskou posádku na strategicky významném ostrově Gotland, přezdívaném neplovoucí letadlovka. Zbrojení a zvyšování armádních stavů přitom není její jedinou reakcí na situaci v regionu. Na počátku podzimu země podepsala dohodu o posílení vojenské spolupráce s Finskem a Norskem, které znepokojuje i ruská činnost v Barentsově moři a celé Arktidě.
Dlouhodobou neutralitou známý stát také v poslední době debatuje o případném vstupu do NATO. V parlamentu by se pro tento krok možná politická síla našla, jelikož Švédští demokraté přehodnocují svou pozici v otázce vojenských paktů. Tato záležitost by však podle protiimigrační partaje měla být rozhodnuta v referendu a v jednotě se sousedním Finskem. Obranný výbor parlamentu každopádně vyzval vládu, aby možnost začlenění do aliance zahrnula do bezpečnostní politiky.
Menšinová vláda sociálních demokratů a Zelených však nemá vstup do NATO v plánu. Ministryně zahraničí Ann Lindeová míní, že Švédsku a bezpečnosti Skandinávie celkově nejlépe prospívá neúčast ve vojenských sdruženích. Obává se rovněž kroku proti vůli lidu. Po anexi Krymu chuť Švédů přičlenit se k alianci stoupla, přesto v průzkumech nepřekročila padesátiprocentní hranici. Podle šetření Pew Research Center však vnímá NATO příznivě 65 procent Švédů, to je lepší výsledek než v mnohých členských zemích.
| Finsko se do NATO nehrne |
Švédsko v bezpečnostních otázkách pozorně sleduje kroky Finska, které má s Ruskem historicky komplikované vztahy. Po ukrajinské krizi se začalo hovořit o tom, že by se součástí Severoatlantické aliance mohla stát i země sdílející s Ruskem více než 1300 kilometrů dlouhou hranici. Dosud však neexistuje shoda na tom, zda by to finské bezpečnosti pomohlo nebo naopak podráždilo Moskvu natolik, že by Helsinki začala vnímat nepřátelsky. Zatím vše nasvědčuje tomu, že Finsko bude usilovat o co nejužší vojenskou spolupráci severských zemí a přičlenění k NATO si ponechá jako teoretickou možnost a určitou páku na Rusko. |
