V Evropě přežije jen výroba jakostní oceli, zbytek pohltí Asie, říká šéf Třineckých železáren
Čína, která dnes dominuje světové výrobě oceli, časem zákonitě zpomalí, protože ji dožene vlastní úspěch, upozorňuje šéf Třineckých železáren Roman Heide. Už dnes tam rostou mzdy a země se nevyhne ani nákladným investicím do ekologizace provozů. Pokud v tom ale někdo pro evropskou ocel vidí světlo na konci tunelu, je naivní, varuje Heide. Tento trend bude jednak postupný a sílit bude několik let, jednak se obratem vynoří další asijské státy, které už dnes čekají na příležitost. „Indie je dnes ve stejném bodu jako Čína před dvaceti lety. Kopírují úspěšný čínský model a možná jsou v lecčem i sofistikovanější. A Vietnam? Tomu vše hraje do karet, takže si to může zkazit jen sám,“ říká Heide.
Nemůžeme začít ničím jiným než ostravskou Liberty. V insolvenčním rejstříku se objevil anonymní dopis údajných zaměstnanců, kteří by za partnera upřednostnili Třinecké železárny namísto prozatímním věřitelským výborem vybraného Jaroslava Strnada a jeho společnosti VTM. Zaznamenali jste to?
Zaznamenali. Pro nás to ale není téma. My jsme podali řádnou nabídku a po mediálním vyhlášení vítěze jasně deklarovali, že závěry výběrového řízení respektujeme. Tím to pro nás končí.
Mluvil jsem s několika zaměstnanci a ti o původu dopisu nic nevědí. Někteří ale spekulují, že může pocházet od někoho spojeného s vašimi železárnami nebo s mateřskou skupinou Liberty. Co na to říkáte?
Že to je nesmysl. Skupina Moravia Steel – Třinecké železárny jedná vždy transparentně. Rád využiju tento prostor k tomu, abychom se od toho dopisu mohli distancovat. Obecně takovéto anonymní spekulace považujeme za značně divoké, ale i dost nešťastné.
Insolvenční správce Šimon Peták mi v reakci na anonymní dopis řekl, že si věřitelé vybrali vašeho konkurenta na základě výhodnější nabídky, a to i s ohledem na to, že se zavázal poskytnout výplaty zaměstnancům už za srpen. To sedí?
Naše nabídka byla mnohem komplexnější, takže za mě příliš nedává smysl, abych se vyjadřoval k jednotlivostem. Domnívám se, že kompletní nabídky uchazečů veřejné nejsou, takže těžko srovnávat.
Rozumím, je to vytržené z kontextu, ale přece jen to zmínil insolvenční správce. Takže vám dávám prostor na reakci.
Opravdu nechci konkretizovat takto dílčí část nabídky. Mohu říci, že jsme nabízeli i dlouhodobý výhled, jehož součástí byl také program na záchranu prvovýroby, a tedy většího počtu zaměstnanců. Jak konkrétně vypadá celá nabídka skupiny VTM, netuším. My jsme lepší podat nemohli, nabídli jsme maximum, co šlo.
Člověka ale zarazí, že tradiční společnost z oboru předčí s nabídkou firma, která v oboru přímou zkušenost nemá. Synergie bude mít Strnad zcela jistě menší. Nebo se pletu?
CE Industries už má zkušenosti s tollingem pro Vítkovice Steel, takže v tomto ohledu mají náskok. Ale jak to mají spočítané, netuším.
Zůstaňme ještě u Liberty. Insolvenční správce mluví o tom, že cílem věřitelů je celou společnost prodat. Budete mít zájem?
Na konci listopadu má být zasedání věřitelského výboru, který určí další směr insolvence. Jestli bude snaha podnik prodat, transformovat, nebo zda se najde jiné řešení, se tedy teprve rozhodne. Za mě jako člověka zvenčí dává smysl, aby se Liberty Ostrava prodala jako celek, protože situace, kdy si areál hutě začnou porcovat různé podnikatelské skupiny, je podle mě nejhorší možná. Znamenalo by to ztrátu té značky, know-how i tradice. A v konečném důsledku i ztrátu tisíce pracovních míst a výroby strategické suroviny.
Takže byste nabídku podali?
Budeme to monitorovat, ale vždy záleží na ceně. Je třeba rozlišovat, jestli zájemce podnik hodlá rozvíjet, nebo likvidovat a na jeho místě postavit něco zcela jiného. My bychom chtěli pokračovat v tradici, což ovšem znamená další desítky miliard investic. I tak bude rozjetí prvovýroby nesmírně složité. A to bude muset prodávající zohlednit.
Prvovýrobu vnímám jako provoz vysokých pecí, ale ty už půjde asi těžko rozjet. Nebo se pletu?
Bylo by to spojené s ekologizací. To znamená, že místo vysokých pecí by se dokončila investice do elektrických obloukových pecí, a tudíž by Liberty nevyráběla ani nepoužívala surové železo, ocel by vyráběla pouze ze šrotu. Znamenalo by to, že by například nepotřebovala uhlí, to znamená koksovnu, a tak dále. Takový plán měl vzhledem ke Green dealu už i majitel hutě Sandžív Gupta, ale investici nedokončil. Opětovné rozjetí vysokých peci už nyní opravdu nemá žádnou ekonomickou logiku. Mimochodem, investici do elektrické pece chystáme i my, jednu z našich dvou vysokých pecí následně zavřeme.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
