Velký potenciál má poválečné umění, říká žena, která pomáhá miliardářům budovat sbírky
Miliardářům radí s budováním uměleckých sbírek, investovat do umění ale mohou podle ní i lidé s běžnými příjmy. Podle art specialistky J&T Banky Valérie Horváth, která je také kurátorkou galerie Magnus Art, nevnímají ani ti nejmovitější podnikatelé umění pouze jako úložiště peněz. „Zatím jsem se nesetkala s nikým, kdo by bral umění jen jako cihličku zlata. I ti nejbohatší se v tom obvykle vyznají a mají ta díla rádi.“
Kdo nejčastěji sbírá umění?
To je zrovna něco, co nebylo donedávna úplně jasné, proto jsme se mimo jiné rozhodli vytvořit projekt J&T Banka Art Report. Díky tomu víme, že jsou to v drtivé většině muži, a to z více než osmdesáti procent. Jsou nejčastěji ve středním a vyšším věku, od nějakých čtyřiceti až padesáti let výše. Tedy ve věku, kdy už obvykle získají finanční stabilitu a začnou se poohlížet po alternativních investicích. Kromě sběratelů máme ale v Art Reportu i kategorii vlastníků umění – to jsou třeba dědici – a tam ten poměr mezi muži a ženami není tak kritický.
Proč je mezi sběrateli tolik mužů?
Nad tím také často uvažuji a myslím si, že jde mnohdy o manželské páry, což je něco, co v té statistice nepostihujeme. Je možné, že je to genderově podmíněná věc, kdy jsou muži hlavou rodiny, mají vyšší plat, starají se o investice. Ženy do toho vstupují třeba jiným způsobem, například při výběru umění. Ráda bych se v příštích letech zaměřila na to, jak moc je sběratelství rodinnou záležitostí. Obecně se však role žen ve společnosti vyvíjí a věřím, že žen sběratelek bude přibývat.
Dá se říci, že sběrateli jsou hlavně bohatší lidé?
Určitě dá, vyplývá to i z toho, v jakých hodnotách se ta díla kupují. Sběratelé nejčastěji nakupují díla za vyšší desítky tisíc nebo nižší stovky tisíc korun za rok. Dá se předpokládat, že pokud můžete takovou částku vložit do alternativní investice, máte patrně nadprůměrné finanční zázemí. Ale podmínkou to samozřejmě není. Jsou i levnější umělecká díla, například současné umění je za mnohem přijatelnější částky než klasická moderna. Nebo jsou techniky, které jsou z principu levnější, třeba práce na papíře bude vždycky dostupnější než bronzová socha. Opravdu to není tak, že mohou sbírat jen bohatší lidé.
Kdo má největší soukromou sbírku v Česku?
Je tu několik lidí – českých miliardářů –, u kterých víme, že mají ohromné sbírky těch takzvaných blue chip věcí, tedy významných děl od naprosto zásadních umělců. Ať už jde o díla nejznámějších českých umělců, kteří vládnou aukčním žebříčkům, jako Toyen, František Kupka, Jindřich Štyrský či Jan Zrzavý, obrazy slavných zahraničních osobností jako Picasso, Renoir, Kandinskij, nebo o díla současných světových umělců, jako jsou Damien Hirst či Jeff Koons. My tady u nás v galerii Magnus Art budeme mít shodou okolností od září výstavu podnikatele Leona Tsoukernika, který má opravdu spektakulární sbírku.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
