Odstupné: Výše zdanění a kdy máte nárok na daňový přeplatek
Výpověď ze zaměstnání je vždy nepříjemná, tuto nelehkou životní situaci však alespoň částečně zmírňuje nárok na odstupné. Jaký daňový režim platí pro zákonné odstupné?
Zaměstnanec má nárok na odstupné, pokud jsou splněna určitá zákonná kritéria stanovená v zákoníku práce. Typické jsou situace, kdy zaměstnanec obdrží od zaměstnavatele výpověď z důvodů, za které nenese odpovědnost. V praxi se jedná například o ukončení nebo přesun firmy nebo tehdy, když se zaměstnanec stane nadbytečným.
Nárok na zákonné odstupné vzniká i v případě ukončení pracovního poměru vzájemnou dohodou. „V písemné dohodě však musí být uveden důvod, pro který zákonné odstupné náleží. Například nadbytečnost zaměstnance,“ upřesňuje Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.
Jak je odstupné vysoké?
Částka odstupného závisí na délce trvání pracovního poměru. Jestliže pracovní poměr trval u zaměstnavatele déle než dva roky, pak zaměstnanci náleží zákonné odstupné ve výši alespoň trojnásobku průměrného výdělku.
Zaměstnavatel má pak povinnost vyplatit odstupné v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak.
Odstupné nepodléhá odvodům na pojistném
Z obdrženého zákonného odstupného se neplatí sociální a zdravotní pojištění, což je pro zaměstnance výhodné, protože efektivní zdanění je tak nižší než u běžné hrubé mzdy.
„Neplacení pojistného však znamená, že tento příjem nemá žádný vliv na nemocenské a důchodové dávky,“ upřesňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Kdy se platí z odstupného vyšší daň z příjmu?
Odstupné podléhá dani z příjmu jako klasická měsíční mzda. Sazby daně z příjmu jsou v těchto případech stejně vysoké. V praxi jsou však někteří zaměstnanci překvapeni, že kvůli nároku na odstupné platí v procentním vyjádření více na dani z příjmu.
Důvodem je skutečnost, že základní 15procentní daňové sazbě podléhá v letošním roce hrubá měsíční mzda do 139 671 korun a vyšší 23procentní sazbě daně z příjmu hrubá mzda nad tuto částku.
Při obdržení odstupného pak může část mzdy podléhat vyšší daňové sazbě. I zaměstnanci s průměrnou mzdou, kteří vždy zdaňují svou mzdou pouze nižší sazbou, tak z důvodu nároku na odstupné mohou platit z části mzdy vyšší daň.
Obdržení daňového přeplatku
Zaměstnanci s ročním zdanitelným základem za rok 2025 do 1 676 052 korun, kteří v některém měsíci z důvodu obdržení odstupného zaplatili z části mzdy na dani z příjmu 23 procent, ale obdrží daňový přeplatek.
Za celý letošní rok totiž podléhá zvýšené daňové sazbě právě až zdanitelný základ nad 1 676 052 korun. Roční daňový přeplatek se obdrží po ročním zúčtování daně nebo podaném daňovém přiznání.
„Výše daňového přeplatku v těchto případech odpovídá 8 procentům z té části hrubé mzdy, která v měsíci vyplacení odstupného přesáhla 139 671 korun,“ dodává Gabriela Ivanco.
VIDEO: Proč voják dostane víc, než policista a komu pomůže aktuální navýšení? Vysvětluje analytik Vydra v pořadu FLOW
