Vladimír Dlouhý: Chci prosadit registraci podnikatelů

„Zvažujeme povinnou registraci. Každý podnikatel by nám zaplatil určitý registrační příspěvek, neznamenalo by to ale, že by se musel stát naším členem a podílet se na práci komory,“ vysvětluje prezident. Komora by za to od státu převzala část agendy týkající se živnostníků.

E15: Jaké změny jste s sebou do funkce prezidenta komory přinesl a co ještě chystáte?

První změna musela být mediální. Hospodářskou komoru jsem zdědil v době, kdy neměla nejlepší obraz jak v médiích, tak mezi členy. I to, že se členové obrátili na mne, abych kandidoval, bylo výrazem nespokojenosti. Z šestičlenného vedení je pět nových. Řekli jsme si, že musíme změnit image, což se docela povedlo, ale nemůžeme na to spoléhat dlouhodobě, protože zlepšení bylo zčásti spojeno s volbou. Druhá věc je, že jsem musel změnit způsob práce Hospodářské komory i jejího financování. To je úkol dlouhodobý. Museli jsme dát najevo, že představa, že z financování budou v uvozovkách něco mít – ať už transparentně či nikoli – i ti, kdo komoru vedou, musí přestat. Zatřetí během léta jsme postavili novou strukturu našich pracovních sekcí. Jsou strukturované dle oblastí práce, pro energetiku, pro vzdělávání, daně a podobně.

E15: To vede k čemu?

Zde bude základ věcné změny, staneme se, a už se stáváme, silnější vahou pro vyjednávání o hospodářské politice s vládou i partnery jako svaz průmyslu, konfederace zaměstnavatelů a podobně. Poslední z úvodních změn je, že se často snažím jezdit mimo Prahu a navštěvovat regionální, tedy krajské i okresní, Hospodářské komory.

E15: Zmínil jste změnu ve financování, jak má vypadat?

S financováním jsou spojené předchozí skandály. Od minulosti jsme se odřízli, nechci o ní mluvit, protože pokud zůstala nějaká podezření, je to věc pro orgány činné v trestním řízení, nikoli pro mne. Otázka financování má dvě polohy. Musíme zajistit komoře zaprvé krátkodobé financování. Máme dobrovolné, nikoli povinné členství, nemáme tedy masivní pravidelný a transparentní přísun peněz. Takže navazujeme spolupráci se soukromými i polostátními partnery, většinou jsou to smlouvy na rok či dva. Za to poskytujeme různé formy propagace, využíváme komorové sítě. Co se týče dlouhodobého financování, zvažujeme cestu, která by povýšila komoru i ve veřejném životě. Začínáme mluvit o povinné registraci.

Dlouho nebudeme mít růst šest procent jako před krizí. Nevidím ale českou ekonomiku jako něco, nad čím bychom měli plakat. Spousta firem vyrábí vysoce inovativní výrobky. Už nejsme jen jakási montovna

E15: Jak by to mělo vypadat? Jako povinné členství?

Povinné členství je politicky neprůchodné. Všem podnikatelům i firmám by se to asi nelíbilo, asi i média by nás roztrhala. Byť je povinné členství běžné v Rakousku, Německu, Švýcarsku i Spojených státech a tento model, když by každý člen povinně platil příspěvek pět tisíc korun, by nám zajistil pohodlné dlouhodobé financování, asi to není schůdné. Proto zvažujeme povinnou registraci. Každý podnikatel by nám zaplatil určitý registrační příspěvek, neznamenalo by to ale, že by se musel stát naším členem a podílet se na práci komory. Otevírá to však cestu tomu, že by Hospodářská komora mohla přebírat určité činnosti od státu. V zahraničí bývá běžné, že komory spravují živnostenskou administrativu a další činnosti. O povinné registraci jsem mluvil s řadou politiků, koaličních i opozičních, a v zásadě jsem nenarazil na odpor. Už máme hotovou právní analýzu. Musíme si ale také říci, zda my sami jsme na takovouto změnu připraveni. Není jisté, zda máme dostatek specialistů a takovou síť, abychom správu živností mohli přebírat. Já pro sebe to cítím jako svůj dlouhodobý úkol pro své celé funkční období.

E15: Takže byste chtěli přebírat agendu živnostenských úřadů?

Ještě to nechci moc předjímat. Souvisí to nejen s právním aspektem, s tím, zda s tím budou souhlasit municipality a s tím, zda na to jsme připraveni. Je to složitý projekt a nechci, aby se o něm předčasně spekulovalo.

E15: Už je jasné, jakou by měla povinná registrace legislativní podobu?

To také ještě nechci předjímat, i když už máme tu první právní analýzu. Byl bych rád, kdyby se to obešlo bez změny zákona o Hospodářské komoře. Jsme velmi specifickou institucí, nejsme akciovka ani společnost s ručením omezeným ani spolek podle nového občanského zákoníku. My, agrární a potravinářská komora jsme instituce zřízené speciálním zákonem. Zatím nejsou jednotné právní názory na to, zda by změna zákona byla nutná. Otevřít znění zákona v parlamentu znamená otevřít se také riziku, že mohou přijít různé pozměňovací návrhy. Tomu bych se chtěl vyhnout.

E15: Kolik byste chtěli, aby byl registrační poplatek?

Odhadovali jsme si to, ale nechci o tom ještě mluvit. Jakmile to řeknu, vyvolá to příliš velkou pozornost. Prosazení povinné registrace je tak velký úkol, že až se povede, otevřu si tu lahev šampaňského sám. A to bublinky moc nemusím.

E15: Kolik teď má Hospodářská komora členů?

Zhruba čtrnáct tisíc, ale poslední dobou přibývají, což je dobrá zpráva. Ale čtrnáct tisíc ze všech podnikatelů je stále žalostně málo, je to tak deset procent. Avšak mezi našimi členy jsou největší podniky, takže zastupujeme zhruba 65 procent zaměstnanosti v Česku. Mimochodem povinná registrace by přinesla ještě jeden pozitivní efekt, a sice, že by vyčistila živnostenský registr od mrtvých duší mezi podniky.

E15: Ještě k financování, kolik poměrně vytěžíte z členských příspěvků a kolik ze sponzoringů?

Členské příspěvky činí menšinu. Jsme závislí na tom, že přijímáme určité projekty, v minulosti často financované z evropských peněz, což bychom chtěli dělat i v budoucnu. V rámci těchto projektů poskytujeme určité služby. Já bych velmi chtěl, aby do budoucna projekty souvisely s posláním Hospodářské komory. Což v minulosti vždycky nebylo.

E15: Co se týče makroekonomického prostředí, jaký je výhled váš a vašich členů do budoucna?

Bohužel opatrný optimismus ohledně evropské i české ekonomiky, který i já jsem na jaře sdílel, nyní především kvůli vývoji německé ekonomiky vyprchává. I Christine Lagardeová nedávno upozornila, že evropská ekonomika bohužel zpomalí, neporoste ani jedníma půl procentem.

E15: Co nejvíce trápí podnikatele?

V poslední době hodně cestuji po Česku, asi nejvíce od prezidentské volby. I když tehdy jsem navštěvoval jiná místa, spíš náměstí a hospody, a nyní jezdím za podnikateli. Spousta českých firem vyrábí vysoce inovativní výrobky, nedávno jsem navštívil třeba firmu, která vymýšlí a vyrábí průmyslové roboty. Bavil jsem se s jejím majitelem a ten mi říkal: já už nemůžu poslouchat řeči, že se tu pětadvacet let dělalo všechno špatně. A že jsme jenom montovna položená někde nízko v řetězci přidávané hodnoty. Já třeba musím říci, že se poslední dobou dostávám do polohy spíše optimistické. V tom smyslu, že vím, že už dlouho nebudeme mít ekonomický růst šest procent jako před krizí. Ale vůbec nevidím českou ekonomiku a firmy jako něco, nad čím bychom měli plakat. Že je tady spousta problémů, nedůvěra v politickou reprezentaci, ve státní administrativu, že je tady korupce, je jasné. S tím se určitě má něco dělat. Ale přestaňme prohlašovat, že se tu jen krade. Měli bychom začít říkat něco pozitivního do budoucna.

E15: Podnikatelé si nedávno – i za podpory komory – stěžovali na zpřísněné podmínky podpory financování ze strany ČEB a EGAP, vyzývali vládu, aby je podpořila. Jaká teď komunikace s vládou vůbec je?

Nepoužil bych výraz stěžování si. S příchodem nové vlády přišla logická snaha zlepšit situaci především v ČEB, která má velký podíl špatných úvěrů z minulosti a kde poměrně nedávno probíhala řada projektů na řekněme ne zcela tržní bázi. Ovšem s tím se zastavilo rozhodování těchto institucí. Management se měnil, byla tam nejistota, vedení převádělo rozhodování na dozorčí radu, což je ve fungujícím podniku špatně. Ono to souvisí s tím, jak bojujeme v této zemi s korupcí: bojíme se rozhodovat. Trochu se to změnilo, EGAP i ČEB rozhodují, ale bojí se rozhodovat o Rusku a Ukrajině, o financování exportu do těchto zemí. Určitě je zvláště na Ukrajině politické riziko, ale na druhé straně ztráta vývozu může mít dopad na nezaměstnanost v regionu, kde vývozce či výrobce působí. Vláda si musí říci, zda jít do politického rizika zcela odmítne, nebo jej přijme a finance a garance poskytne. I s tím, že některý z projektů zbankrotuje a stát to zaplatí. To je ale složité rozhodování.

E15: Co říkáte na současnou politickou situaci? Vzniká řada stran a hnutí, politika je hodně živelná, skoro jako na začátku devadesátých let. Dostáváte pořád nabídky?

Zkraje roku jsem dostával řadu nabídek. Tehdy už jsem byl ale osloven skupinou lidí, kteří byli nespokojeni s fungováním Hospodářské komory, abych sem kandidoval.

E15: Když se ohlédnete na svou účastí ve volbě prezidenta republiky, stálo vás to víc, než jste tím získal, či naopak?

Když jsem se přede dvěma lety rozhodoval kandidovat na prezidenta, základní strategií bylo, abych se připomněl. I když tedy byly dvě období, červen a září, když jsem si myslel, že bych se mohl dostat do druhého kola. Kdybych se o to nepokusil, tak tu nesedíme. Lidi by nenapadlo se na mne obrátit, abych kandidoval na prezidenta Hospodářské komory.

E15: Jak vidíte budoucnost pravicové politiky, která je nyní hodně fragmentovaná?

Slyšel jsem názory, že současná vládní koalice je vláda sociální demokracie s novou pravicovou stranou. Zda to tak bude, záleží na hnutí ANO, zda se dokáže takto profilovat a stabilizovat. Dnes jsem nepřímo o hnutí ANO několikrát mluvil, a to je ten problém: je třeba mít konstruktivní program do budoucna, pravicový. Nebo je možnost, že třeba ony dvě strany, které se deklarují jako pravicové a navíc si navzájem konkurují, vstanou z popela. Či se ještě více fragmentují. S trochou nadsázky: kdybych byl strategický guru v pozadí, radil bych sociální demokracii, aby co nejvíce podporovala konsolidaci pravice. Dlouhodobé samostatné vládnutí je neudržitelné.