Vladimír Hlavinka: Je špatné, že se vyplatí stavět jen dotované zdroje

Vladimír Hlavinka

Vladimír Hlavinka Zdroj: E15 Anna Vackova

Kvůli nadměrné výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů musel ČEZ loni preventivně snížit výkon Temelína, své nejziskovější elektrárny. Kvůli odstávce jaderných elektráren v Německu se situace dál zhorší už za dva až čtyři roky, říká Vladimír Hlavinka, ředitel divize výroba společnosti ČEZ.

E15: Jak se do výroby elektřiny z uhelných, jaderných a plynových zdrojů promítá nárůst výkonu obnovitelných zdrojů a nestabilita jejich výroby?

Dopady jsou ze dvou stran. Ty technické se týkají využívání našich elektráren pro regulaci a stabilizaci sítě, což zatím není až tak hrozné, pokud není v Německu krizová situace a přetoky elektřiny z větrných farem na severu nejsou přes českou síť velké. Z tohoto pohledu zlom nastane mezi roky 2015 a 2017, kdy se v Německu budou odstavovat první jaderné elektrárny.

Pokud se do té doby nevybudují severojižní linky v Německu, což se asi nestane, nebo pokud se nenastartuje větší množství plynových elektráren, což také nepřepokládáme, tak v období 2015 až 2017 budou technické změny dost výrazné. Pak jsou tu ceny silové energie. Naše zdroje, které fungují bez dotací, jsou postupně vytlačovány zdroji, které jsou dotované. Cena silové elektřiny je tím v Česku i v Německu tlačena dolů.

E15: Jsou tyto problémy způsobeny jen rozvojem obnovitelných zdrojů v Německu, nebo i jejich tuzemskou kapacitou?

Domácí vliv je především v tom, že tyto zdroje vyrábějí, když jsou přírodní a klimatické podmínky. Čím více bude obnovitelných zdrojů, tím více se budou muset vyrovnávat výkyvy v jejich produkci. Přetoky z Německa jsou až sekundární jev toho, že se elektřina dostává z místa výroby do místa spotřeby cestou nejmenšího odporu.

E15: Museli jste na některých elektrárnách regulovat výkon neplánovaně?

V říjnu a listopadu jsme museli snížit výkon Temelína o 100 megawattů jako preventivní opatření.

E15: Musíte se na situaci v roce 2015 až 2017 už teď nějak připravovat?

Je těžké předvídat, co se přesně stane. V Bavorsku by se měly odstavit dvě elektrárny, přičemž Bavorsko je místem spotřeby. Takže buď se na to připraví Německo, nebo se zhorší situace z pohledu regulace v celém přilehlém regionu.

E15: Z pohledu plánování výrobních zdrojů to nyní není aktuální?

Naštěstí máme dostatečně robustní přenosovou a distribuční soustavu i systém zdrojů. Z našeho pohledu je to situace zvládnutelná, i když bude nepříjemná.

E15: Utrpěli jste regulací výkonu kvůli obnovitelným zdrojům nějaké ztráty v podobě ušlého zisku, tak jak o tom hovoří třeba zástupci dceřiné společnosti ČEZ v Polsku?

Služby, které poskytujeme ČEPS v oblasti regulace, jsou placené. Samozřejmě ta kompenzace neodpovídá plně ceně, za kterou bychom byli schopni například jaderné elektrárny uplatnit na trhu. U jaderných elektráren je to nejhorší, protože jejich variabilní náklady jsou nejnižší. To znamená, že vyrábějí s nejvyšší marží.

E15: Většina vašich elektráren má mezní náklady na výrobu pod 30 eury za megawatthodinu. Znamená to, že byste beze ztrát ustáli ještě další pokles cen silové energie?

My bychom ho museli ustát. Jsme ze 70 procent vlastněni státem a stát nás vlastní proto, aby měl stabilní a funkční elektrizační soustavu a dodávky elektřiny. To, že se snižování ceny odrazí na hospodářských výsledcích, je další otázka. To je realita, která se odráží v celé Evropě.

E15: Pomáhá vám v tomto ohledu modernizace starších uhelných elektráren?

Program modernizace má trochu jiný cíl. Dostáváme se v ložiscích v Severočeských dolech k uhlí, které je méně kvalitní, a původní bloky je s danou účinností nespálí. Proto musíme rekonstruovat kotle, turbíny, v podstatě celou elektrárnu tak, abychom byli schopni spálit sirnatější uhlí s větším množstvím popelovin. Když se podíváte na zmodernizované bloky Tušimic, tak spotřebují o dvacet procent méně uhlí na výrobu stejného množství elektrické energie.

E15: Když se zvýší účinnost, klesnou i náklady.

Ano, tento efekt tam je. Modernizované bloky se posunuly díky nižším variabilním nákladům mezi rentabilnější zdroje.

E15: Stavíte plynovou elektrárnu v Počeradech. Plánujete podobnou elektrárnu v Mělníku. Vyplatí se vůbec taková investice, když výroba v plynových zdrojích je jedna z nejdražších?

Musíme rozlišovat mezi taktikou a strategií. Pokud děláte investiční rozhodnutí, musíte ho dělat z pohledu na životnost zdroje jako takového. Taktické rozhodnutí je, jak se nějaký zdroj vyplatí při stávajících cenách. A při těch se v podstatě žádný nedotovaný zdroj nevyplatí. Ale kdybychom takto uvažovali, tak se v roce 2025 probudíme a zjistíme, že svítíme jen v pondělí, ve středu a v pátek a jen v jednotlivých částech města. To asi nechceme.

Jestli se bavíme o tom, že uhelné elektrárny jsou závislé na vyuhlení dolů, pak že máme jaderné elektrárny, tak jako třetí zdroj primární elektřiny přichází v úvahu plyn. Jako takový bude mít místo v portfoliu.

E15: Za jakých okolností se vyplatí plynové zdroje provozovat?

Nevím, jestli Evropská komise prosadí oživení trhu s povolenkami na vypouštění CO2, aby místo sedmi eur za tunu stály 25 eur. Pokud by jejich cena takto vzrostla, plynová elektrárna v pomyslném žebříčku nákladově přeskočí poslední černouhelnou elektrárnu. Na to musíme být připraveni. Bereme plyn jako strategickou investici, která v následujících letech, pokud se nic nestane s povolenkami nebo cenou elektřiny, bude využívat obchodní příležitosti.

E15: Očekáváte, že po zásahu komise ceny povolenek porostou?

Když se něco reguluje k tomu, aby se snižovaly emise CO2, tak ta regulace má být jedním směrem. Nesmí na jedné straně fungovat systém obchodování s emisemi (ETS) a na druhé straně na trh tlačit ještě dotované obnovitelné zdroje. Tyto administrativní zásahy dělají z energetiky hodně turbulentní prostředí.

ETS může fungovat, když na něm bude přiměřené množství povolenek a když povolenka bude mít nějakou hodnotu. Nevím ale, jestli se v Evropě najde odvaha stáhnout část povolenek úplně z trhu, i v souvislosti s tím, co se děje v Německu, kde jaderné elektrárny budou muset být nahrazeny plynovými nebo uhelnými zdroji.

E15: Bude mít komisí oznámený odklad aukce 900 milionů povolenek nějaký významný dopad na trh?

Má význam jako předstupeň ke stažení povolenek z trhu. Zmizet by ale musely 1,5 až dvě miliardy povolenek. Smysl ale není zvednout jen cenu povolenek, ale omezovat výrobu ze zdrojů vypouštějících CO2.

E15: Jak moc potřebujete ve svém portfoliu nové jaderné zdroje?

Jaderné zdroje stavíte na šedesát let. Když se rozhodovalo o Dukovanech, psal se rok 1978. V roce 2012 jsou Dukovany jednou z nejproduktivnějších elektráren ČEZ. To je slepice, která snáší zlaté vejce. V letech 1991 až 1993 se rozhodovalo o tom, že v Temelíně nebudou čtyři, ale dva bloky.

Spousta analýz hovořila o tom, že se stavba nemůže vyplatit, protože jako ekonomika opustíme těžký průmysl. Stejné diskuze byly v roce 1997 a 1999, že se Temelín nedokončí. A v loňském roce vyprodukoval Temelín rekordních 15 terawatthodin elektřiny s nejnižšími variabilními náklady ze všech našich elektráren. To jsou ty rozdíly mezi taktickým a strategickým uvažováním.

E15: Bude nákladově i nový Temelín takovou zlatou slepicí jako Dukovany?

To se dost těžko předpovídá. Jen říkám, že v roce 2030 až 2035 vypadne šest tisíc megawattů výkonu v uhlí a budeme ho muset něčím nahradit.

E15: Podle vašich propočtů ale budou nové bloky ziskové, jen když bude stát garantovat určitou úroveň výkupní ceny elektřiny, která se v nich vyrobí.

Stát musí přijít s konceptem, který bude obhajitelný v Evropské unii. Varianty existují různé. Třeba Bavorsko zkouší výkupní ceny pro plynové elektrárny, aby udrželo velkou energetiku, která zajišťuje to, že zásuvka bude vždy fungovat.

E15: Je v pořádku, že se i z konvenčních zdrojů stávají dotované zdroje?

Jakýkoli regulatorní zásah do fungujícího tržního prostředí se může vyboulit a přinést nechtěné a neočekávané důsledky. To se bohužel stalo. Pokud se nám s nějakým pětiletým výhledem nevyplatí stavět žádný zdroj s výjimkou podporovaného, tak je to špatně. Pokud se ale nebude investovat, staré zdroje dožijí — a co pak bude udržovat stabilitu elektrické soustavy? Nemyslím si, že je dobré dotovat plynové elektrárny, a postavit je tak na úroveň obnovitelných zdrojů. Ale tyto zdroje jsou vytlačovány masivními dotovanými obnovitelnými zdroji.

Vladimír Hlavinka (56)

Absolvoval studium na Vysokém učení technickém v Brně, obor tepelné a jaderné stroje a zařízení, a studium na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1989 až 1991 pracoval ve Výzkumném ústavu jadrových elektrární Trnava, v letech 1991 až 2000 v energetické společnosti ČEZ a od roku 2000 ve společnosti Alta, kde působil ve funkci člena představenstva. Do Skupiny ČEZ se vrátil v průběhu roku 2006. Nejdříve zastával funkci ředitele úseku elektráren a zároveň působil jako ředitel jaderné elektrárny v Temelíně. Od 1. ledna 2008 je členem představenstva ČEZ a zároveň ředitelem divize výroba.

Šéfové prodávali akcie